RedRain

Z nostalgie;)) Jinak za 2*

Rock'n'Roll, you know?

Sigur Rós ovládají nejabstraktnější umění tak dokonale, že to skutečně bere dech. Jejich hudba zní jako z jiného světa. A není nadevší pochybnost, že tímto světem je Island. Spojením jejich putování a koncertování po vlasti (Heima), kde se nám před očima maluje zvláštní a krásná isladnská krajina, s jejich pomalu gradujícími písněmi, vzniklo pozoruhodné dílko. Věřím, že Heimu ocení nejen fanoušci kapely Sigur Rós.

Al nebo Bobby? K čertu s tím, beru oba!

Češi ještě pořád čekají na svého Tykwera. Lola běží o život je jeden z nejlepších německých filmů. Hmm a každopádně je nejadrenalinovější.

Možná jediný porevoluční snímek, který se dá označit za umělecký (v dobrém smyslu slova). Film je obrazově a technicky skutečně působivý, nápaditý a hýřící originálními myšlenkami; deset let starý snímek tím vrhá na většinu současné české produkce nehezké světlo. A hlavně v něm nehrají recyklované a "populární" tváře, jež si divák už prostě nemůže identifikovat s danou postavou; naopak pouze vnímá mediální obraz toho kterého hereckého představitele.

Zklamané a slabé 4*... (repetetivní styl, zbytečná brutalita... kde jsou ty časy Ospalé díry)... snižuju na tři.

Svět pozorovaný jinýma očima, z nových úhlů pohledu, s odlišným vnímáním času. Hudební a obrazová báseň s velkým možstvým způsobů interpretace; trpělivý divák si tuhle pocitovku užije. A Philip Glass je hudební génius.

Tragédie podaná s chladnou hlavou je mnohonásobně působivější a mrazivější než patetická hra na city. Greengrass tímto filmem dokázal své mistrovství, i když je smutné, že ho kdy musel natočit.

Al Pacino jako nejstylovější polda, kterého kdy hostilo stříbrné plátno.