Paleček

Jestli je jedním z rysů filmu vtáhnout diváka do děje tak, že se jeho vnímání změní v sen, tak pak je filmová série o Angelice a zvlášť tento díl filmovým snem nejromantičtějším. Nemá cenu zaobírat se historickou věrností toho kterého detailu, je to jenom příběh lásky (až za hrob) zasazený do určitých kulis. A natočen je tak, že před ním Jack a Rose z Titaniku musí blednout závistí. Zkrátka brilantní ukázka filmové rozkoše. Sadismus a masochismus v jednom.

Jeden z těch mála filmů, které před svými kamarády pomluvíme, ale v soukromí si ho vychutnáme.

Zábavná úchylárna. Toporní pornoherci versus ironicky nadsazená klišé pornofilmů. Spousta citací. Kdo by řekl, že intertextový dialog pronikne i do porna?

Jeden z nejzajímavějších filmů, co jsem za poslední dobu viděl. Jen tisíckrát škoda toho, že tenhle nápad se záměnou identity byl prošpikován konvenčními odbačkami. Přesto dávám plnej počet, protože jde o originální záležitost.

Z filmu se mi neudělalo fyzicky nevolno, jako se mi udělalo z Krokodýlů, ale stejně jsem se hrozně nudil. Jenom sled tu více tu méně vtipných skečů. Něco mezi Kamarády (ten českej seriál), Básníky a Kluky, co to chtěj taky a pořád, přičemž všechny tyto dílka jsou mnohem mnohem lepší než Experti. Když už jsme u toho srovnávání, tak rozdíl mezi humorem Krokodýlů a Expertů je asi jako rozdíl mezi humorem, který produkuje Nova a humorem, který produkuje ČT. Vyberte si.

I když je to komedie, tak je to tragédie.

Hezky vystižený mikrosvět malého českého nádraží. Banalita a povadlé hemžení není nahlíženo z přílišného odstupu, takže to člověku dá upomenout na české filmy Ivana Passera. --- Jestli film na nečem staví, tak je to jazyk. Mluvené slovo je zde ústředním dramatickým prvkem filmu. Není divu - film vznikl podle divadelní hry René Levinského (jeden z členů hradeckého divadelního souboru Nejhodnější medvídci). Je to podobné tomu, když přijdete do nového prostředí a zachycujete útržky vyprávěných událostí. Z čehož máte ze začátku v hlavě guláš a až později si to dáváte do souvislostí. --- Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že to, co je nezaměnitelné na divadle, ve filmu taje v televizní šeď.

Jackson se rozhodl natočit velkolepou podívanou, jakou oko diváka ještě nevidělo. Jenže se mu to zvrtlo v mišmaš. Člověka především překvapí, jak je film nevyrovnanej. Výborné pasáže se tu střídají se špatnými a ty špatné s úplně diletantskými. Rytmus filmu je jako porouchaná horská dráha. --- (1) Školácké dramaturgické chyby. Několik načatých ale nedokončených motivů, které jsou ke všemu úplně zbytečné. (2) První akční scéna s dinosaury je znovu úplně zbytečná, krom toho je trikově nevydařená. (3) Kong je někdy stylizován příliš polidštěle, a taky mu chybí větší rejstřík emocí. (4) Divné a zase zbytečně využité zpomalené záběry. Někdy působí i trapně (na stroji vyťukaný "Ostrov lebek"). (5) Malé emocionální vyvrcholení. Ta krásná metafora ze závěru je natahována neúnosně dlouho, takže emoce opadnou. --- Na druhé straně má film dobré momenty. Určitě skvělá pasáž je "dýchánek s tyrannosaury", dále útok obřího hmyzu a potěší i pár intertextových vtípků. --- Jackson hlavně selhal v tom, že nad látkou přestal mít nadhled. Takhle to vypadá, když se z člověka, který umí natočit tak báječně cynické horory, chce stát "král celého světa".

Báječná záležitost. Poslední dobou se u filmů moc nesměju, ale u tohoto jsem se smál. A to že hodně. Krásně cynické a bezohledné. Nikdo zde neprojde žádnou zušlechťovací kůrou, nikdo nám není vyloženě sympatický. A ta babička ... mňam. Takřka avantgardní provokace, poťouchlá radost ze záměrně ukázáné ošklivosti. Jen houšť takových filmů ...

Němec je příkladem umělce, který si ve vztahu k umění nikdy nevybíral a ani nevybírá lehké cesty. --- Krajina je komplikovaným filmovým tvarem, jakýmsi záznamem, nazřením stavu člověka, který se nachází pod narkózou při operaci srdce. Stejně jako v případě Nočních hovorů film nese autobiografické rysy. Těžko to nazvat surrealismem, na to není Němec nijak programově důsledný. Spíše tříšť obrazů, svébytná koláž, která nenabízí nějaké pevnější racionální uchopení. Rozumějte: uchopení slovy-jazykem. Jen síla obrazu. I když se tu a tam objevují skuliny, kterými prosvětlují významy. Němec se zběsilou vášní prokletého básníka vytvořil své Iluminace. --- Na jedné straně úchvatná poezie, na druhé straně akt potvrzení vlastní existence.