Zdeňka

Tak mladí a už tak odvážní? - Myslíte, že jsou herci na sebe pyšní?

Film začíná písničkou Start of Something New (Začíná něco nového), tak to fakt souhlasí. Nejen mezi hlavními protagonisty a všema jejich super přátelama, ale začala nová mánie. Už dlouho jsem si říkala, co tu bude nového pro ty náctileté holčeny. Za mě jsme šíleli po prvních Superstar, delší dobu bylo určité ticho po pěšině a najednou to přišlo jako lavina se valila Gabriella se svým vlezlým až protivným hlasem, šampónek Troy a všichni ti dokonale vymydlinkovaní studentíci. Film je absolutně o ničem (vlastně jsem ani nečekala žádné psychologické úvahy), nápad s hudební soutěží byl tak trošku trapný, hlavně ty všechny okolnosti kolem, ale nějaké písničky (hlavně sourozenecké duo) byli celkem ... fajn? Pomáda to není a ani žádnou nechci.

Opravdu na některé nedělní pohádky se koukat dá a dokonce vás baví víc, než některé celovečerní. Příběh je celkem jednoduchý a velmi zábavný a to si myslím, že je výborné složení pro menší i větší diváky.

Dalo by se tomu určitě zasmát víc, kdyby tam furt netroubilo to auto.

Hodně zvláštní novodobější pohádka s trošku pochmurnějším dějem, než je "normální". Ale zato s jednou z nejkrásnějších písniček, ta je opravdu úžasná, už jen právě kvůli ní se na pohádku ráda vždycky podívám. Co to má společnýho s láskou...

Zdeňka Svěráka si musí každý Čech cenit a být na něj právem pyšný. Já jsem hrdá Češka a také hrdá obdivovatelka tohoto velikána. Aspoň takhle bych mu chtěla za všechno poděkovat, za jeho krásný humor, citlivost, genialitu, nápadivost, skromnost, nadhled ... není možné, že je to člověk. Zdeněk Svěrák je něco víc, v mých očích určitě.

Nebudem se pouštět do žádnech větších akcí. Já se také nebudu pouštět do žádného velkého komentáře, jen bych chtěla říct, že opět měli pan Svěrák se Smoljakem skvělý nápad, tentokrát o špatných a dobrých dnech.

Vtipná, milá a pohodová romantická komedie, která ničím zvláštním nevyniká jen možná bláznama, kteří spěchají...

Pomalý rozjezd Honzy Hřebejka, který stejně věděl, že to někdy příjde. Nebylo to však tady, nebyl u toho Martin Dejdar ani Ivan Hlas se svojí kytarou. Žádná vtipná věta se mi nechce vybavit, tak jen: Jednou mi fotr povídá, zůstali jsme už sami dva, že si chce začít taky trochu žít.

Celou dobu jsem čekala na něco, co nepřišlo.