Katarine

Nezdá se vám, že těch filmů o tom, jaký byl ten komunismus svinstvo, už je trochu moc? Přesto nemůžu s hodnocením níž, neboť se v rámci současné české kinematografie jedná o nadprůměrné dílo.

O druhé a třetí části Hobita můžu říct prakticky totéž. Proto jsem upustila od okomentování Šmakovy dračí pouště a vše shrnu až zde. Tedy, jsem docela ráda, že se tohoto "díla" pan Tolkien nedožil, i tak si myslím, že se musí pořádně v tom hrobě obracet. Hrůza a neuvěřitelné zklamání. Negativním hodnocením se to zde na čsfd docela hemží, ale já zopakuji vlastně to hlavní. Jsme zkrátka už v takové době, že nás obklopují komiksoví hrdinové, kam se jen podíváme. Ale že se jich dočkám i v Hobitovi, to bych nečekala. Když opomenu Tauriel, jejíž líbezná tvář měla nejspíš nahradit ženský elfský element Arwen, tak liftingem upravený spidermanovský superhero Legolas už byl na mě opravdu moc. Jediné pozitivum na jeho postavě vidím snad jen v tom, že jsme se na úplném konci dozvěděli, jak se vlastně skamarádil s Aragornem. Naopak velmi dobře hodnotím postavu Thranduila, v podstatě asi nejzajímavější postavu závěrečného dílu. Když už jsem u toho kladného, musím vyzdvihnout také Gandalfův střet se Sauronem. Ano, tohle byl opravdový Hobit, jakého bych si tak nějak představovala, v podobném duchu mohl vypadat celý film a byla bych víc než nadšená. Tady nejde už jen o srovnání s Pánem prstenů, kterého označuji za jedno z největších filmových veleděl, ale tohle je prostě výsměch knižní předloze. Ono už to rozdělení na trilogii bylo totálně nešťastné rozhodnutí, během druhé a třetí části se našlo až příliš mnoho momentů, které mě nudily a koukala jsem spíš na čas zbývající do konce než na samotný děj. Když už zmiňuji nudu, tentokrát nestála za moc ani ta hudba. Vůbec bych se nedivila, kdyby samotnému Shoreovi tehdy došlo, že neví, co k těm paskvilům vlastně složit. V podstatě jediný zajímavý hudební motiv je pro mne ten z Jezerního města. Nudnou a nezajímavou postavou je pak "drakobijec" Bard, jehož osudy mě tak nějak vlastně vůbec nezajímaly. Nemůžu si pomoct, ale v Hobitovi nebylo pořádně ani komu fandit. Ještě, že vše v tomto směru herecky zachraňovali Martin Freeman s Ianem McKellenem. No, po takovémto těžce kritizujícím komentáři je poněkud zvláštní udělit nakonec těmto dvěma dílům po třech hvězdičkách, avšak Jackson je přeci jen koumák. Dokázal nás opět vtáhnout do krás Nového Zélandu či Středozemě (jak je komu libo) tak, že se mi jej opět při závěrečných titulcích ani nechtělo opouštět. Co se týče efektů, ať už myslíme skřety, vrky a další zvířenu, Šmaka (upřímně asi nejlépe ztvárněný drak, jakého jsem kdy ve filmech viděla), masky, celou výpravu, atd., atd., jedná se stále o neuvěřitelně propracované a naprosto kvalitní dílo. Pane Jacksone, s Hobitem to bylo trochu šlápnutí vedle, ale vždycky vás budu milovat za to, že díky vám Středozem ožila pomocí Pána prstenů.

Láska na kari. Co jen k ní napsat? Uplynula tak rychle a vznešeně bez jakéhokoliv zkratu a zádrhelu jako všechny Hallströmovy filmy (prozatím viděny čtyři, což se brzy změní), při nichž člověk prostě jen vypne a úplně ztrácí pojem o čase. A právě Láska na kari mě přiměla poznat, co vlastně na filmech hledám. Hallströmovy příběhy nejsou vystavěny na žádné složitosti, jsou to zkrátka pohlazení na duši, navíc ztvárněna v nádherných prostředích s neskutečně skutečnými hereckými výkony, nevyžadují žádný klasický boj dobra se zlem, a přesto jsou napínavé, žádnou přehnanou romantiku, a přesto jsou roztomilé. Láska na kari byla pro mne okouzlujícím zážitkem a Lasse Hallström se z ničeho nic stává mým velkým oblíbencem.

Nuda, nuda a nic než nuda. Ale že jsem viděla i horší věci, odpad! tomu nedám.

Po celou dobu sledování jsem se nedokázala ubránit pocitu, jak zbytečný tento film je. Jasně, herecké obsazení super, efekty dobré, ale ani ta Mansellova hudba to už nezachránila.

Můj třetí rok s AFO a třetí zahajovací film, tentokrát se sezením na bočním schodišti kvůli vysokému počtu návštěvníků (možná tak ještě lepší atmosféra). Skvělé... jen šlo až příliš vidět, jak moc se tvůrci snaží o co nejlepší 3D efekt. Každopádně Lábusův dabing parádní a vtipný. Naprostá spokojenost.

Jako někdo, kdo píše o literárním díle Jiřího Stránského svou diplomovou práci, nemohla jsem si ani tohle nechat ujít. Předlohu jsem samozřejmě četla, ač se musím přiznat, že si ji už tak nevybavuji, takže těžko mohu srovnávat. Herci, přestože většina již v důchodovém věku, se zhostili rolí svých postav s úctou, i to přidalo na určité autentičnosti děje. Zbytečné scény (milostný trojúhelník či záchranná akce) holt musely být. Jak jinak byste udělali z povídky, která se dá přečíst i za 20 minut, televizní film na 80 minut? Ač si pana Stránského za jeho dílo a především za to, co vše si ve svém životě prožil, vážím, nemyslím si, že omílání minulosti a hledání "sviní" stařeckými postřehy a vzpomínkami, je zrovna optimální. Podle mě má mnohem zajímavější povídky, které se hodí k filmovému zpracování. Třeba se ještě časem dočkáme.

Velké překvapení. Mádla jako herce opravdu nemusím, ale vypadá to, že jako režiséra jej budu vnímat mnohem pozitivněji. Myslím, že na té druhé straně kamery by měl určitě zůstat. Našlo by se pár scén, které ve filmu být opravdu nemusely, ale nápad i zápletka velmi dobrá a výkony herců, i těch dětských, hodnotím velmi kladně. Navíc krásné Budějovice, celkem netradiční lokace. Dávám velký palec hore.

Film o totálně trapných dialozích, nesympatických charakterech a cool efektech v poslední půlhodině. Ani ten Jack Bauer už to nevytrhl.

Ale jó, na Janáka dobré. Až na nesympatickou princeznu.