Vron

Dokonalý film pro bezduché? Při sledování jsem cítil, jak mi klesá IQ... fyzicky! Ten film má spoustu klišé, takže je lepší opravdu vypnout. A aspoň trochu klesnout. Na konci se pak začne člověk i smát, i když to bolí. Nuuuda.

Pět s přihlédnutím k žánru...

Špatně, špatně, všechno špatně. Neni to vtipný. Leda pokud vám je tak osm let a s velkou pravděpodobností neznáte význam slova 'klišé'... natož abyste ho v praxi rozpoznali. Klišé se sice taky průběhem časů mění a přetváří (i když ani ne tak jeho význam, jako to, co zahrnuje), jenže tohle jím muselo být už v osmdesátých letech. O to hůř dneska.

Že je něco pod hlavičkou fenoménu Červeného trpaslíka ještě zákonitě neznamená, že to musí být kdoví jak kvalitní co do vtipu. Mám dojem, že tahle převrácená předpojatost, se projevuje v hodnocení tohohle snímku. Netvrdím, že je to propad, ale Trpaslíkovi to nesahá po paty. Obzvlášť když si člověk uvědomí, že to bylo natočeno v době, kdy kvalita kultovního sitcomu bohužel už poklesla v kolenou do bláta. Marketingový tah? Snaha udělat jen něco navíc, bonus? Zjevně a zjevně úspěšná, ale opravdu by se člověk měl zamyslet, jestli při hodnocení Can't Smeg Won't Smeg nehodnotí spíš první série sci-fi sitcomu. Na Brity příliš prvoplánové vtipy. Zní to negativněji než na tři hvězdy hodnocení? :) Tak znovu: takovej propad to nebyl. ;)

"Green Arrow... Green Lantern." Začínám si říkat, že dost už bylo toho komiksového oddechu, rozmělňuje mi kritičnost. Nicméně tohle mělo spád a nenudil jsem se. Nic extra jsem od toho neočekával, takže vcelku spokojenost, i když nápad s pilotem v zeleným oblečku se stejně barevným šperkem a pomůckou ponocného je pořád mírně připitomělý.

Slušně zpracováno, slušně zahráno, zajímavě pojato... a pro někoho zajímavý námět. Pro mě vůbec. Příběh filmu jde úplně mimo mě, nezajímalo mě to. I když účet na facebooku mám, používám ho tak, že ho vlastně ani nepoužívám. Vlastně ani nevim, jak to funguje. :) A je mi to jedno. Podobně jako příběh "vynálezu" tohohle serveru. Nehledejte v tom žádnou aroganci z mojí strany, protože tam neni. Jestli někoho zaráží, proč jsem to vůbec dokoukal, tak si tohle přečtěte od začátku znovu a znovu, dokud vám to nedojde. ;) A pak - koukat na tenhle film nebylo zdaleka takový utrpení jako číst Brautiganovo 'V melounovém cukru'.

Trochu silnej šálek čaje. Kdyby Dylan Moran psal scénář ke Game of Thrones, odnesl by si člověk podobný pocit po shlédnutí. Ale herecky parádní. A Liam Neeson jako bavič neměl chybu! :)

Vím, že hodnocení filmů nebo seriálů po přečtení knižní předlohy (i když v tomhle případě těžko nazvat knihu předlohou... a naopak) je vždycky trochu zavádějící, ale zvědavost, jak filmaři ztvárnili vaše představy a obrazy, je silná. A moje představy byly jiné. Především jsem si nepředstavoval takovou míru strojenosti; v mojí hlavě byly charaktery postav o moc hodně přesvědčivější a postavy uměly hrát (pan Croup se stal největším zklamáním, protože z něj měl jít strach, zákeřná a stísňující nejistota a maniakální nepředvídatelnost... a on pak v seriálu působí téměř jako bizarní ztělesnění pozérské přemoudřelosti), představoval jsem si zatuchlost, špínu, stísněnost a tíživost prostor a vůbec celé atmosféry, tmu, hru stínů, obnošené modely zmokvalých, obnošených, vybledlých a kdovíco ještě přepomopézovaných barokních oblečků a krajek na jedné straně a bezdomovská všehochuť pokrytá blátem, špínou i horšími věcmi na druhé (i s konkrétními výjimkami v případě Hunter a především pana Croupa a pana Vandemara, ale co už). Zřejmě bych mohl ještě pokračovat, ale ukončil bych to... proč měli ještě ve druhé polovině devadesátých let filmaři tendenci dělat všechno v upravenosti a dokonalosti? Jak může podzemím Londýna pobíhat markýz téměř ve vyžehlené košili a naleštěných botách bez jediné obyčejné zaschlé kapky bláta na nohavici? Proč byli všichni tak upravení? A tak se stalo, že původní atmosféra, kterou jsem cítil z knihy, se zkazila seriálem, protože najednou jsou londýnské podzemní stoky a tunely metra prostorné a svěží. Mrzí mě, že je tenhle seriál pro mě dnes nekoukatelný, protože Neila Gaimana si jako spisovatele vážím, ale zas mi nikdo nesebere pocit z prvního přečtení románu. Každopádně si myslím, že by nebylo od věci, kdyby se příběhu Neverwhere někdo zas chytl a přetočil ho i třeba v animované podobě (jen ne proboha podle postaviček ze stejnojmenného komiksu!). Dokážete si představit, kdyby si to vzal do rukou někdo jako Tim Burton? Teda otázkou zůstává, jestli někdo podobný vůbec existuje. :)

To byla zábava. Na krátké povídce poznáte kvality tvůrce, což? Taky bych chtěl umět takhle házet moukou. Nezní to divně? Byla to vůbec mouka? Na beznínce se dá koupit mouka? Vau...

Tak tohle patetický klišé bolelo. Kam Jackman strčil hlavu, když měl do písku? Jedna hvězda za to, že... to prostě není odpad, a druhá za vizuální podívanou. A z druhé strany tři hvězdy dolu za malé divy, které předvedly intelekty podílející se na scénáři a vůbec toho všeho okolo. Tak pojď, pojď aspoň na modrou!