Isard

Dobrodružství vyšetřovatelů pojišťoven je jakási vlastní podkategorie v rámci žánru eurospy. A většinou jde o překvapivě dobré filmy a tento není výjimkou. Brýlatý vyšetřovatel má rozlousknout záhadu podivného řetězce úmrtí a cestuje proto kolem světa. Po cestě jej čeká dostatek výborné akce a hraje mu k tomu i náramně podařený soundtrack. A mimochodem to cestování samo o osobě stojí za hvězdičku. U filmů z této doby mám rád, pokud nabídnou pohled na tehdejší svět, takže jsme ocenil projížďku Hongkongem a Londýnem, ale vyloženě klenotem je Brasilia, protože se dočkáme spousty zajímavých pohledů na teprve se rodící město.

Eurospy, který hraje na vážnější notu. Náš titulární agent v ulicích a uličkách Casablancy pátrá po ukradených dokumentech v poměrně vážném příběhu, který nepostrádá zajímavé zvraty. Vyloženě akčních scén je spíše méně a nejsou špatné, nějaké komediální prvky chybí. Stejně tak se nedočkáme nějakých špionských udělátek, ústupkem tehdejším trendům je snad jen zabiják s kovovou rukou nabitou elektřinou. Trošku zadumanou atmosféru filmu (nebo chcete-li, noirovou) podtrhují i časté noční scény. Ovšem ať už v noci nebo ve dne, pořád se můžeme kochat krásnými marockými lokacemi, které filmaři využívali maximálně. Zmínku si zaslouží i geopolitická stránka filmu – padouši pracují pro rudou Čínu, zatímco Sověti se objeví jen na okraji a spíše neutrálně. Lang Jeffries dokonce obstojně promluví rusky.

Druhé Tygrovo dobrodružství je barevné a o něco lepší, než to první. Samotná zápletka je skvělá, zapadlá kolonie, kam se stahují tajné služby celého světa, revolucionáři, tajná nacistická organizace… Navíc ospalé město na prahu revoluce s vylidněnými ulicemi má prostě zvláštní atmosféru. Skvělé také je, že si tentokrát režisér sehnal někoho, kdo uměl dělat akční scény a udělal je tentokrát náramně dobře. Ačkoli jsem dalek hlubokých rozborů, troufám si ocenit i jistý vtip, který se prolíná celým filmem. V zásadě se totiž jedná o starou školu špionážního thrilleru, kam občas problesknou prvky eurospy, ale právě ty mají dost často až parodický nádech. Podle mě je tohle film, který pobaví hluboké intelektuály i plytké konzumenty.

Pohledem nadšence do špionských filmů (a zvláště eurospy). První Tygrův příběh ještě navazuje na černobílou tradici agentů s původem v detektivkách a noiru. Zápletka, ochrana tureckého ministra, není nijak epická a docela by se hodila do vážného realistického dramatu. Dalším plusem je, že dostáváme celý tým agentů, kteří se věnují nejen akci, ale i sledování a pohybují se kdesi v pozadí. A rozhodně by mě film bavil mnohem více, kdyby zůstal u tohoto. Naneštěstí tady máme taky naprosto otřesné akční scény. Pokud by šlo o parodii tak v takovém případě…jsou pořád otřesné. A jako by to nestačilo, příběh je občas (zbytečně) zpomalován, některé postavy jsou úplně nanic, a to v situaci, kdy se Daniela Bianchi nedočká pořádně kloudné věty, natožpak nějakého smysluplného činu. Film pro mě rozhodně nebyl zklamáním, jen mohl být lepší.

Příběh britského agenta, který se snaží zničit skupinu, která na Západě unáší uprchlíky zpět domů. Mezi Sověty se naštěstí našel zrádce, který Britům prozradil, že příštím cílem bude jistá baletka. Slušný příběh je to na čem stojí tento v zásadě malý film. Žádné velkolepé scény, děj kupředu posunují dialogy, akce je zde celkem málo. Za zmínku stojí, že hlavní hrdina i padouch mají potíže se svými šéfy, protože oba jsou svým způsobem příliš umanutí, každý se svým vlastním cílem. Celkově si Limbo line mnoho chvály nezaslouží, ale popravdě řečeno, má zvláštní zasmušilou atmosféru, kterou se přece jen podobným levným produkcím vymyká.

Špionský film, který mě vyloženě nadchnul, a to svou premisou, prvkem náhody. Už samotný příběh sovětské špionážní skupiny, která kličkuje před francouzskými lovci by byl skvělý. Jenže tento film nabízí něco víc – do té obvykle přesně naplánované podívané hází vidle vraždou „hlavního hrdiny“. Od toho momentu tu máme krásně komplexní příběh manželky (která tak úplně neví co teď), špionů (kteří potřebují minimalizovat škody) a lovců špionů (kteří zavětřili stopu). Pro mě jde o excelentní mix dramatu, akce a (přiměřeného) realismu, rozhodně doporučuji zájemcům o vážnější špionážní filmy.

Proslulý světový detektiv je povolán, aby vyřešil krádež cenného šperku thajského prince. Oním detektivem je Rolf Torring, hrdina ohromné série románů, které vycházely v Německu od roku 1930. Jenže v anglickém dabingu se jmenuje Tracy a na filmové plátno zavítal jen jednou. Tvůrci možná doufali, že stvoří dlouhou filmovou sérii, jenže doba se změnila. Název filmu sice naznačoval, že půjde možná i o nějaký eurospy, nebo mezinárodní dobrodružství, ale nakonec sledujeme jen tři chlapáky v akci v Bangkoku a okolní džungli. Kdyby měl film aspoň retro nádech koloniálních dob, zasloužil by si lepší hodnocení, ale ta až násilně roubovaná modernost prostě nesedí. Nicméně pořád je to barvitý dobrodružný film, který šikovně využívá krásné thajské lokace, a to vše s úžasným soundtrackem.

Tentokrát se Kommisar X postavil pašerákům drog v Pákistánu. Už v osmé minutě dostaneme tak nesmírně poučnou scénu, že naděje na zábavu umře. A ačkoli film nakonec není žádné intelektuální sociální drama, není to ani ten starý dobrý Kommisar X. Děj plyne jen pomalu a skoro nudně, potenciál na exotickou podívanou se topí v prachu a písku. První půlka série Kommisar X ve mně vždy budí nadšení, druhá (realističtější) vždy pobaví, ale tento sedmý díl… Nejde o rozloučení vyloženě nedůstojné, pořád to mohlo dopadnout hůř, ale tento film už prostě nutný nebyl.

Kommisar X pokračuje ve svých přízemnějších dobrodružstvích, ale aspoň za nimi vyrazil do (tehdy ještě tajemného) Orientu. Jenže jak už to v podobných případech bývá, film se nějak ne a ne rozhodnout, jestli bude spíše navazovat na první díly – veselý barevný eurospy – nebo spíše na dva předchozí – vážnější gangsterský film. Výsledkem je poněkud nudnější film pro jedny a přílišná blbina pro druhé.

Kommisar X se opět drží při zemi a zápletka nám připomíná, že původně se mělo jednat o konkurenci Jerryho Cottona. Příběh se tudíž (opět) obešel bez maskovaného padoucha s podzemní skrýší, ale nijak neurazí. Klasické ingredience série zůstávají – spousta zábavné akce i humoru. Film se odehrává v Kanadě, která sice není příslibem nějaké exotiky, nicméně Expo a velké rodeo nabídly více než dost zajímavého. Kommisar X tentokrát v podstatě opustil svoje eurospy kořeny, ale pořád nabídne zábavy více než dost.