mikroslar

Průhledná, předpokladatelná nekonečná nuda bez nápadu, beze špetky vtipu. Škoda, že se dnes nenajde nikdo, kdo by byl schopen udělat z komiksu zas komiks, kdo se nebude bát nadsázky, zkratky (která ke komiksu patří).

V ČR málokdo tuší, že čtyři roky před Nemocnicí na okraji města, vznikl myslím v mnoha ohledech povedenější seriál tematicky téměř stejný a situačně a obsahově velice podobný slovenský seriál. Výborně herecky obsazený a profesně nesmírně dobře zvládnutý, na svou dobu téměř úplně zbavený politiky a ideologie. Výborné jsou Solovičovy dialogy,  i Fišerova hudba  a úplně okouzlující je struktura vedení příběhu a vrstvení témat a prolínání se témat, nemluvě o jemné poetické lince, která děj podbarvuje. Na TV seriál (vlastně soubor TV inscenací), ze začátku normalizace je to výborné dílo.

Herz umí uchopit situaci a zasadit ji do atmosféry a to i v křehkém, komorní a subtilním příběhu, bez potřeby prezentování atrakcí a zbytečných akčních scén. A Marta Vančurová ukázala co všechno umí. Klobouk dolu.

Proč má někdo potřebu dělat z biblického příběhu  akční kýčovitou fantasy?

Předvídatelný schematický model, ze kterého trčí dráty, s umělohmotnými postavami.  Tisíc krát viděná didaktická pomůcka, nebezpečná tím, že se nás snaží přesvědčit, že svět je černobílý a že nacismus do lidí vstupuje takto primitivně.

Na svou dobu velice slušně a poctivě udělaná adaptace výborně napsané knihy. Je to trochu příliš popisné (ale co na konci padesátých let není), a dialogy jsou "knižní", trochu jako dle příručky, ale nevytýkám to tomu. odpovídá to době a ctí to příběh i atmosféru literární předlohy (možná až příliš).

Škoda. Téma by bylo zajímavé, ale tak, jak je to napsané a natočené, je to jednobarevná agitka z padesátých let naruby. Bez nápadu, levné, plytké a prázdné. Fakt škoda.

Branaghovy interpretace klasických děl mám moc rád, ale tentokráte mne trochu zklamal. Líbí se mi jeho výrazná stylizace, mizanscéna, kostýmy, práce s hercem a s motivem, jsem trochu rozpačity z jeho posunu do reálií kvasi-první světové války i z pokusu vytáhnout z Kouzelné flétny motiv "mírutvorby" skrze lásku. Bohužel Schikanedrovo libreto (silně poplatné době vzniku) jeho záměr neunese- a to je myslím základní kámen úrazu..

Počkal jsem si s hodnocením až na uzavření série, abych se neunáhlil, ale naunáhlil bych se ani kdybych hodnotil už po první epizodě. Strach dostál svému jménu- je to opravdu strašně snad po všech myslitelných stránkách. Začíná to hloupým námětem a strašně odfláknutým scénářem, ze kterého trčí dráty. Postavy jsou jednostrunné od začátku do konce, jejich jednání je nepochopitelné, vztahy a motivace jako opsané z příručky amatéřského kouče (holt realistický námět vyžaduje trochu jinak uchopené vztahy než tomu bývá u jednoznačně určených postav v pohádce, jejiž pravidla se pan strach nejspíše používaqt naučil). Herci nemají co hrát a také nic nehrají a z každého dialogu už od začátku čouhá co ním chce autor říct- a taky to doslovně řekne, aby si divák nedej bůh nemusel nic domýšlet (ne, že by v tomto případě bylo co). Jako jedno velké klišé bez nápadu to celé to "vyvrcholí" v naprosto neuvěřitelném časovém souběhu se záchranou "na poslední chvíli", jako vystřiženém z příručky o tom jak napsat sterilní detektivku, která nikoho ničím nepřekvapí. Budiž. Není to první nezdarilá pseudodetektivní série v českých vodách, jen nechápu, proč takovou slátaninu produkuje veřejnoprávní televize (na Nově, či na Primě by mi to vadilo méně), která by přece jen měla alespoň troíchu dbát na to, aby podporovala trochu výjimečnější projekty a která není odkázána na "reailové výprodejové hity" poskládané z levných součástek. Vlastně moc netuším, proč dávám tu jednu hvězdičku, snad kvůli podezření, že tvůrci snad opravdu chtěli vytvořit něco jiného, než to, co nakonec vylezlo ze střižny.

Marně jsem se domníval, že patetické deklamace umělohmotných dialogů a situace ze kterých trčí dráty autorského záměru jsme zanechali ve 30-50 letech. Bohužel nikoli. Chápu, že v tom herci (snad s výjimkou Landy) nemají moc co hrát. Recitovat jednostrunně interpretovanou učebnici dějepisu skrze patetické výkřiky asi nedává moc prostoru na umělecký projev. Projekt jako takový hodnotím kladně (za to ta hvězdička),- nápad je to dobrý, ale to zpracování je fakt příšerné.  Mohli si vybrat prolínající se príběhy, mohli to vést formou hraného dokumentu, nebo (což je uznávám nejtěžší) z toho udělat opravdové dramatické dílo, ale tohle chce být vším a vším je jen napůl (spíše tak na 20%).