Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenze (88)

plakát

Chlapec a volavka (2023) 

Konečně jsem byl v kině na posledním Mijazakiho filmu Studio Ghibli mám opravdu rád a jejich filmy mě vždy extrémě bavily, ať už svojí skvělou animací, hudbou a celkově technickým zpracováním, tak silným příběhem Chlapec a Volavka exceluje jako všechny Ghibliobky právě technickým zpracováním. Animace a hudba zde opět krásně ladí jako symfonie dokonalosti a dlouhé tiché záběry prostředí opět fungují jako terapie. Takže z tohohle hlediska fakt nářez. Příběh o malém chlapci, co přišel o maminku byl docela fajn. Nebyla to teda žádná bomba jako jiné Ghibliobky, ale dalo se. Jen hlavní hrdina, ten Mahito či jak se jmenoval mi přišel jako extrémní npc, což by se dalo říct o většině postav tam. V čem mě film ale extrémě ztrácel byl celkově world building a ten lore. Ze začátku jsou to jakštakš chápal, ale postupem času to bylo horší a horší. No a na konci jsem byl úplně zmaten a hlavně přehlcen informacemi, světy, kouzly a miliony pravidly a bytostmi, že jsem nechápal nic a nakonec si nezapamatoval ani ten fajn příběh, či průměrné postavy. A co tak sleduju net, tak to podobě má asi většina lidí. The boy And the Heron je skvělá ghibliovka, se skvělou animací, fajn příběhem, ale hrozným world buildingem. Pokud jste fanoušky Ghibli filmů, tak jste to nejspíš už viděli, a pokud ne, tak na to určitě ještě zajděte

plakát

Oppenheimer (2023) 

Now I become death, destroyer of worlds. V sobotu jsem konečně viděl Oppenheimera a kdo by to byl čekal, je to naprosto skvělý! Christopher Nolan je zkrátka umělec a na Oppenheimerovi je to extrémě vidět, ostatně stejně jako na jeho předchozích filmech. Kamera, režie, scénář, gradace, force shadowing, storytelling všechno tohle je na naprosto špičkové úrovni. Ten film má neskutečnou atmosféru a na tom má velkou zásluhu perfektní soundtrack Ludwiga Goransona, jasně na Interstellar sountrack to nemá, ale je to fakt pecka. Ale přece jenom je tu jedna věc co mi lehounce vadila. Nelineární vyprávění, já vím, že ho Christopher Nolan miluje a používá furt, ale tady je takový dost zmatený a občas jsem fakt nepobíral a taky to lehce ničí tempo, kdy jsou tu pasáže kdy jsem se lehce nudil. 9/10. Pokud jste ještě neviděli mazejte do kina! Video recenze ZDE

plakát

Suzume (2022) 

Can I step on you? Ask before you do that! Šinkaovi filmy jsem nikdy nějak moc nemiloval. Garden of Words se mi líbilo jenom proto, že to mělo jen něco kolem 40ti minut a u Your Name jsem skoro usnul. Proto jsem se na Suzume nějak moc netěšil. Ale pak jsem si řekl, že tomu dám šanci. Trailer vypadal skvěle a zápletka o zavírání dveří, kvůli jakýmsi mezidimenzionálním červům smíchaná s klasickou šinkaovskou osobní dojemnou linkou zněla zajímavě. A navíc animace v šinkaových filmech je vždy naprosto dechberoucí a nechat si tím pádem ujít příležitost vidét ji na velkém plátně by byla hloupost, takže jsme se rozhodli, že na tu Suzume teda zajdem. A wow, Suzume no Tojimari mě naprosto uchvátilo a musím dát šanci i ostatním šinkaovým filmům, protože jestli jsou všechny jako Suzume, tak smekám. Příběh Suzume je naprosto skvělý. Sice to má hromadui plotholů a je tam pár věcí, které jsou tam hozené jen tak na random a dál se s nimi nepracuje, ale celkově ta fantasy část toho příběhu fungovala dobře a systém těch dveří a onoho světa byl dost zajímavý. Osobní zápletka už na tom byla o trochu hůř. Suzume potká jednou na ulici na pár vteřin vysokýho sexy femboye, se kterým je doslova tak tři dny a většinu času je ten borec v těle židle a hned by pro něj obětovala život? Kámo, takhle to podle mě nefunguje, tím pádem to na mě vůbec nefungovalo a bylo to místy až cringe. Chápu, že Suzume je 16, háźou s ní hormony a on je vysokej sexy femboy, ale no tak. Jak už jsem tady zmínil, tak jo borec se prostě proměnil v židli, což bylo dost ujetý, ale zato dost vtipný, vlastně jako celej film. Dost jsem se u něj nasmál a jo, humor tady byl skvělej, stejně jako animace, což je taková první věc, co vás logicky praští do očí a ta je opravdu nádherná. Všechny lokace, postavy, akce, všechno je zde opět na špičkové úrovni a jak už jsme u takovýhle anime filmů zvyklí, je tu hned několik nádherných scenérií, jako stvořené na pozadí vašeho kompu. Kdyź si to tak zhrneme, Suzume byla naprosto mistrovsky naanimovaná, až nečekaně vtipná, se skvělým příběhem, i když pár věcí nevystvětlených, tak jak bych chtěl, ale třeba takový finální plottwist, ač byl teda nesmyslnej docela, což je ovšem u cestování časem zvykem, byl fakt silnej, skvělej snímek, kterej neskončí u jednoho zhlédnutí! Ještě, co jsem chtěl zmínit, tak já nevím, jestli má šinkai nějakou uchýlku nebo co, ale třeba záběry, kdy si třeba Suzume sedla na tu židli, která byla vlastně ten borec, nebo když si na ní stoupla bosíma nohama byli lehce zvhrlý ;)

plakát

Flash (2023) 

You Wanna Get Nuts? Let's Get Nuts! Tak je to tady! Konečně nám vyšel filmový Flash s Ezrou Millerem. Tenhle film se připravoval pekelně dlouho a je zázrak, že skrz všechny ty problémy právě Ezry nebo celkově okolo DC opravdu vznikl a nejen to, dokonce to je i koukatelný snímek, který má hlavu a patu. Což je opravdu velice obdivuhodné a můžeme děkovat hlavně režisérovi Andymu Muscietimu, kterej dělal prakitcky jenom horory a tenhle vysokorozpočtový vtipný, šílený a do jisté míry bizarní  a trapný superhrdinský event pro něj bylo něco úplně nového a já můžu potvrdit, že to Andy zvládl na jedničku a vepsal do flashe svůj jednoznačný rukopis, díky čemuž Flash působí o dost zajímavěji a opravdu jediněčně a autorsky v porovnání s naprosto sterilní a roky stejnou a mdlou konkurencí. O to víc mě potom těší zpráva, že Andy bude režírovat i nového batmana. Ne batmana 2 s patinsonem, ale zbrusu nového Batmana Brave and the Bold, který bude součástí nového DC vesmíru. Co mě extrémě překvapilo byl vlastně ten styl, jakej ten film měl. Z trailerů jsem čekal osudovou superhdinskou epiku jak vod Snydera, ale nakonec jsem dostal úplně něco jinýho. Dostal jsem naprosto vyhulenou komedii, občas až z ranku Kick-Ass a jim podobným. Opravdu až na pár vyjímek tu tu Snyderovu epiku nehledejte, spíš se opravdu jedná o zhulenou komedii. Co na mě ale vůbec nefungovalo je emocionální stránka věci. Ty věci okolo Barryho mámy a táty jsou fakt dost smutný, ať už v komiksech, ale hlavně v tom Arrowverse seriálu, kde byla hlavně teda chemie mezi barrym a jeho tátou extrémě skvělá. Ovšem tady to ani zdaleka není to stejné. Možná že k tomu nebyl takový build up nebo ti herci nemají tak dobrou chemii, nevím. Každopádně co se tyče mámi, tak u ní platí to druhé. Barry, ať už malej či velkej nemají vůbec dobrou chemii, teda aspoň podle mě. Takže už jenom proto to nemohlo fungovat. A i když tu bylo pár docela silných momentů, viz třeba ty scény s vozíkem, ale nebylo to ani zdaleka tak silný jako v jiných adaptacích. . Jo Flash byl fajn, chvílama jsem se řezal smíchy, chvílama stŕíkal smíchy nad camei a chvílama žasl nad Andyho nápaditostí. Za mě super!

plakát

Olafovy pohádky (2021) (seriál) 

I must run away now and eat bugs! Přestože mám rád Ledové Království, tak jsem nikdy nechcal smíchy ani nějak moc nemusel Olafa. Možná to bude proto, že nejsem sedmiletá holčička, každopádně to je vedlejší. Dneska jsem se nudili ve škole a tak kamoš navrhl, že kouknem na něco na Disney+. No a na ránu přišli Olafovy pohádky. Přišlo nám to jako skvělý nápad, jak zabít nudnou hodinu. Pět dílů po pěti minutách, to je tak akorát. No a musím říct, že jsme se neskutečně bavili. I když ano některé epizody byli slabší a kromě Na vlásku a Lvího Krále si je asi úplně nezapamutuju na moc dlouho, ale jako rychlé pobavení fajn. Bavilo mě to teda i o dost víc, než podobně koncipovaný Iam Groot. Olafova one man show je opravdu skvělá a je tu pár fakt skvělých vtípků, Jako rychlá injekce smíchu fajn.

plakát

Spider-Man: Napříč paralelními světy (2023) 

Nah Imma Do My Own Thing! Tak je to tady...Pět let čekání u konce. Pokračování úchvatného Into the Spiderverse to nemělo vůbec jednoduché, zopakovat kvality svého dokonalého předchůdce, ukočírovat obří propletenou zápletku o Multiversu, odvyprávět osobní příběh o dospívání a osamostatnění a zůstat při tom všem zábavným a smysluplným filmem. A dost lidí pochybovalo, ale upřímně myslel si doopravdy někdo že to nedopadne dobře? Já tedy určitě ne a tak se taky stalo. Across The Spiderverse je opět stejně silnou záležitostí jako jeho předchůdce a dokonce se zařadil mezi mé nejoblíbenější filmy ever. Co vás jako první praští do očí je samozřejmě animace. Ta v roce 2018, v Into The Spiderverse způsobila v tomhle žánru menší revoluci a zbořila stereotyp klasické 3d animace a vydala se úplně novým směrem, který inspiroval i ostatní. No ale tvůrci si řekli hmmm... Into the Spiderverse byl sice naprosto kulervoucí, ale co takhle to trochu vylepšit? sjeli pár lajn nějaké silné drogy a pustili se do animování. A výsledek? Dechberoucí, stovky animačních stylů v jedné scéně? Není problém. Šílená komiksová akce, která dá epiletikům pořádně zabrat? Jakbysmet. Příběh je zde naprosto geniální. Krásně navazuje na první díl a rozšiřuje ho. Přesto že je to příběh a udržení celého Multiversu pohromadě, tak pořád to stojí na té osobní lince o dospívání, kdy tu máme Milese, kterého nebaví neustálé kočírování a rodiče, kteří ho furt vidí jako jejich malého synka. Celá ta zápletka o spider socitety a lovení anomálií byla naprosto skvělá a věřím, že je co prozkoumávat ještě do budoucna a cítím, že za tím vším je zkrátka něco většího. Čímž se dostávám k tomu konci, kterej..wow, jak mám čekat rok? Takovéhle závěrečnej cliffhanger jsem fakt nečekal. Postavy jsou zde nejspíš po animaci to nejlepší. Jim se zkrátka podařilo rozvinout naše staré známé a ještě k tomu vybudovat a dát vlastní menší Story arc každému z nováčků. To je neskutečný, jak každá z těch postav má co nabídnout a vidět jejich interakce je skvělý. Co mě dost překvapilo bylo kolik prostoru tu měla Gwen. Já ji naprosto zbožňoval už v tom prvním filmu, ale tady má opravdu pořádnou hloubku. Koneckonců je to taky ona která zatáhne Milese do tohohle celého dobrodružství se spider socitety. A celá ta zápletka okolo toho jejího táty byla velice silná a zajímavá. Já se tady nechci už moc vracet k tý animaci, ale ten její svět je taky naprosto skvěle naanimovanej a je neskutečně kreativní, kdy se neustále mění to prostředí a ty barvy podle nálady, která tam zrovna panuje. Samotný Miles je tu taky skvělý, vidíme že za tu dobu už značně dospěl, má nový oblek, kterej je btw oproti jedničce naprosto tragickej podle mě, ale proti Gwen mě zde nebavil tentokrát tolik jako v prvním díle. Kdo mě ovšem bavil úplně stejně jako minule je samozřejmě Peter B. Parker, kterej tady má nakonec o dost víc prostoru, než kolik jsem čekal, že bude mít. Má tu už dokonce dceru, která je taky Spiderman a je neskutečně cute. No ale Peter B. Parker zůstal pořád ve svém charakteru a pořád je neskutečně vtipnej a zábavnej. Zbytek starých známých jako Spider prase, anime Borka či kam jdu vítr tam jdu já se tu mihnou úplně na pár vteřin, což je trochu škoda, ale myslím, že všichni nováčci je nahradili více než skvěle. Takovým nejhlavnějším je tu samozřejmě Miguel O'Hara, kterej vede celý spider socitety a lov anomálií, kterej byl extrémě badass a jeho theme bych mohl poslouchat pořád. I když na prowlerovo theme z jedničky nemá. Indickej Spiderman byl překvapivě dost vtipnej a jeho intro v jeho světě mě hrozně bavilo. Taky jeho design a to jak dělá sítě jako jojo prakticky, taky cool odlišnost. Spider-Woman mi byla už od první scény dost nesympatická a nezajímavá až na to že spidermanuje na motorce. Kdo byl ovšem bezkonkurenčně nejlepší byl jednoznačně Hobie Brown jako Spider-punk. Jeho animační styl byl hrozně zajímavého, kdy byl prakticky vystřihlej z papíru a vybarvenej a vidět ho v pohybu v klasicky animovaným prostředí bylo hrozně cool. Tady prostě není o čem. Across The Spiderverse je naprosto must see věc a jednoznačně film roku. ještě to není ani zdaleka vsechno, co bych chtěl o tomhle filmu říct, takže ještě očekávejte rozhodně video na YouTube.

plakát

Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu (2006) 

Ja Borat. Ja z Kazachstánu. Já rád ženy a sex. To fajne! Na Borata jsem se chtěl už hrozně dlouho podívat. Naprosto šílená fiktivní reportáž od reportéra Borata z Kazachstánu o Americe. Naprosto geniální koncept, který mě hned nadchnul. Ještě k tomu mi byl slíben šílený ze řetězů utržený humor, který si nebere servítky. A to co jsem dostal dokonce předčilo mé vysoké očekávání. Borat je neskutečně vtipnou záležitostí, dlouho nepamatuju, kdy jsem se u filmu takhle smál. Většina humoru, na kterém stojí celý tenhle film, stojí na rozdílnosti Boratovi Kazašské vesničce a obří moderní Amerikou. Kvůli tomu velkému rozdílu a taky kvůli tomu jakej je Borat naprostej dement, mimochodem perfektně zahraný od Sashy Barona Cohena. Humor je zde fakt geniální a jen když si vzpomenu na určité scény tak mám hned lepší náladu. Co musím taky extrémě pochválit je českej dabing ve kterém působí Borat dovolím si řící ještě líp než v originále a to se často nestává. Jeho hlas a přízvuk sedí perfektně. Jediné co bych mohl trošičku vytknout je část kdy od Borata odejde jeho produkční Azamat a on jede s těmi studenty v té dodávce a pak když je u těch křešťanů na tom koncertě. Tahle část mě vyloženě moc nebavila a působila for some reason o dost míň vtipně než zbytek filmu. No nebudem si lhát Borat je zkrátka dětinská pitomost u které ovšem uchcávám smíchy.

plakát

Cool Girl! (2023) 

Kdo Dnes může žít bez sociálních sítí? Je to tady! Cool Girl! Vrchol české kinematografie s největšími influencerkami v České republice s ohromným dosahem, na který nikdo nepřišel. Ne vážně, v sále bylo tak 14 lidí včetně nás xd. Dokonce Cool Girl opovrhuje i samotná promítačka, jelikož jsem poprvé v životě zažil, že by se pokazila a film se musel posunout o 10 minut, to byla docela haluz.  Cool Girl bych popsal ze dvou úhlů. Nebudeme chodit kolem horké kaše. Když na Cool Girl budete nahlížet okem filmového kritika tak nebudete moc nadšen, jelikož z tohohle úhlu pohledu to není logicky žádná hitparáda, o čemž hovoří i hodnocení na ČSFD pouhých 9% xd. Ale tak to se dalo čekat že ano. Příběh je naprosto stupidní, nesmyslný, klišovitý trapný. Scénář jakoby napsal lobotom, který nikdy s nikým v životě nevedl konverzaci. Ty dialogy tak moc šustí scénářem, že to ani není možný, čemuž ani nepomáhají naprosto příšerné herecké výkony. Herecky nejlepší mi přišla asi Domi Alagia a nejhorší Anna Šulc. Ten film má 97 minut a chce odvyprávět linek, že by vystačili na celej seriál rovnou. Naprosto zběsile se tu stříhá, rádoby emotivní momenty střídají rádoby vtipy, často na sebe scény ani nenavazují a vůbec, ale vůbec nic zde není prokreslené ani trošičku. Všechno je úplně out of nowhere. Ale tak bídné kvality všech těchhle věci se daly očekávat. Pak je tu ovšem i druhý pohled.  Z druhého pohledu je Cool Girl skvělý film na který si zajít s kámoši a smát se nad tím jak je špatný. Je to skvělé guilty pleassure a pro milovníky bizáru přesně to co chtějí. Zkrátka to nesmíte brát vůbec vážně, naprosto vypnout všechny mozkové buňky a jít se zkrátka zabavit a zasmát nad neschopností tvůrců a hlavních hvězd. Z tohoto pohledu jsem byl opravdu uspokojen a byla to naprosto skvělá návštěva kina plná salv smíchu.  Cool Girl je prostě naprosto vymaštěná odporná blbá hloupá hnusná zrůdnost, která avšak zabaví svoji špatností. A přesně tohle jsem čekal a to jsem taky dostal, takže já jsem prakticky naprosto spokojený.

plakát

Vyproštění (2020) 

Zasraný Zmrdi! Když už se nám blíží ta dvojka, tak jsem logicky tuhle jedničku musel dohnat, jelikož ten trailer na dvojku, kterej jsem zhlédl i bez toho aniž bych viděl jedničku vypadal extrémě dobře. A jaké je tedy Vyproštění? No, není vůbec špatný. Jasně, po stránce příběhu, logiky či hloubky to nic vyjímečnýho není. Souboj obřích gangů, vůdce jednoho unese syna vůdce druhého, takže si zavolá namakanýho žoldáka aka Chrise Hemswortha, aby jeho syna "vyprostil" z téhle nepříjemné situace. Takže ano, je to klišovitý, ano, je to hloupý, ale je to sakra dobrý. To v čem je vyproštení dobrý není právě příběh, ale to jak je to natočený. Choreografie, kamera, režie, všechno tohle je zde dovolím si říci v rámci akční jízdy na naprosto špičkové úrovni. Hlavně ta choregroafie, je tu jeden epický souboj s nožíky aka Winter Solider ale lepší. Je tu i dost zajímavých a brutálních killů. Dokonce je tu i jeden asi 9ti minutovej one take záběr, kdy procházejí barákem a čistí ho. A tenhle one take je brutální, ony celkově one taky jsou hrozně složitý a úctihodný vůbec naplánovat a zrealizovat. A tady je to 9 minut. Dokonce jsem slyšel, že ve dvojce dokonce má být 21ti minutovej one take! To je šílený a hype je skutečný! Celou dobu filmu jsem měl pocit, že hraju Call of Duty. A to nemyslím ve zlém, jelikož já rád hraju Call of duty. A ať už to zábjerování, ty zbraně a vlastně i ten příběh i to jak se postavy chovají, tak z toho všeho jsem měl pocit, jako když hraju CoD. No takže Vyproštění po stránce příběhu asi ne, ale jinak rozhodně ano! Vysmahni!

plakát

Perníkový táta (2008) (seriál) 

Say My Name. You're Heisenberg. You're goddamm right! Mám chuť udělat jen jednu věc. Zajet si do Ameriky, najít Vince Gilliana a začít mu líbat nohy. Ne že bych byl nějaký foot fetišista, ale zkrátka za Breaking Bad si to tenhle člověk opravdu zaslouží. Breaking Bad je zkrátka geniální show na takové úrovni, která dle mého osobního názoru už nebude nikdy překonána. Proto mám v sobě takový zvláštní pocit, když se chystám vyjádřit, proč je podle mě Breaking Bad tak úžasný, protože pořád se necítím dost kvalifikovaný či vyspělí, zkrátka nemám takový writting skill na to abych vám vyjádřil všechny mé poznatky, které mě vedou k tomuto tvrzení, že Breaking Bad je nejlepší seirál ever, ale pojďme to zkusit. Breaking Bad stojí z většiny na postavách. Hlavní je tu samzřejmě Walt, u kterého je úplně epické pozorovat tu změnu z upjatého nudného profesroa, manžela, otce na drsné, chladnokrevné monstrum, kterým je v posledních sériích. Přesto, že Walt je hajzl, přestože zkazil životy několika lidem, přesto všechno ho mám horzně rád. Možná je to proto, protože jsem s ním strávil tolik času nebo za to může to jak skvěle je napsanej. Ta postava dělá chyby, ta postava je ze začátku zbabělá, vyděšená, ta postava je zkrátka jenom člověk a ta postava bude trpět a upadne, jak jde vidět ostatně na úplném konci v New Hampshire. Herecky je Walter absolutní špička, Bryan Crantston je můj hrdina. Jak on hraje toho Waltera, to je neskutečný. Všechny jeho výrazy, pohyby a to jak badass působí. Wow. Je pravda, že většinu času jsem cítil že je to jeho One Man Show, že si to krade pro sebe. Pak je tu Jessie, postava, o které jsem slyšel samé dobré věci a chvály předtím, než jsem se do téhle šílené Metanfetaminem plné show pustil. A jo ta postva je sakra silná a věci, kterými si během této show prošla kvůli Waltovi wow. Ať už Jane, Andrea, jeho mučení doslova v koncentráku u neonacistů, zbytí Hankem a spoustu dalších. Každou tuhle ránu prožíváte s ním a každá tahle rána bolí víc než ta předchozí a na samtoném konci je vám Jessiho tak moc líto. Herectví Aarona Paula je taky na úplně jiném levelu a na jeho Jessieho jen tak nezapomenu. V čem seriál taky extcelentě funguje je gradace a postupné budování věcí. Třeba takové poslední tři díly čtvrté série jsou tak napínavé, že se nedokážete odtrhnout od obrazovky. No a hned pak dostanete stejně silné napětí, akorát v podobě šestnácti dílné páté série, která je naprosto kulervoucí. Každým dalším dílem jsou postavy mezi postavami horší a horší, situace kritičtější a kritičtější a samotný konec? škoda slov, seděl jsem s otevřenoou pusou ještě dalších pět minut  po tom co skončili titulky a žasl nad tím, jak je ten závěr skvělej, odváždej, ve všech ohledech dotaženej a zpětně jsem zpomínal na to jak celý ten seráil vlastně funguje jak dobře promazaný stroj a jak si všechno pečlivě naplánoval, že ta Waltova cesta, která začala na jeho narozeninách nevinným Hankovým nápadem, pokračovala Tucem, Gusem, Toddem, jak celá tahle osobní cesta vedla přímo sem do tohoto finále a jak neexistuje nic co by potřebovalo doladit. Tohle všechno by bylo k prdu, kdyby ten serál vypadal jako kus hovna, což naštestí nevypadá a je dokonoce tak dobře natočen, až nad tím přestává rozum stát. Veškeré rozvrźení scén. Stylizace, precizní režie, to je zkrátka práce někoho, kdo ví co dělá. Doslova tenhle seriál je tak dobře napsaný a natočený, že je tu jedna epizoda, ve které jediné co dělají je, že loví mouchu. Doslova 47 minut jedniý co dělají je, že loví mouchu. A vás to baví, vy jste přikovaní k obrazovce, protože ten seriál vám dává pocit, že jste s těmi postavami přímo na místě. Ten seriál vám dává pocit, jak kdyby jste sledovali vaše kámoše, kteří loví mouchu. Achjo, já bych mohl další hodiny a hodiny, dlouhé hodiny mluvit o tom, proč je Breaking Bad dokonalé dílo, ale to snad někdy příště. Zkrátka pokud jsi to ještě z nějakýho důvodu neviděl, tak co děláš kámo fakt. All Hail Heisenberg!