Mitopus

Trochu mě mrzí, že poselství tohohle filmu nedává moc nadějí.

Hvězdička za prvních 20minut. Vypadá to velmi slušně do té doby, než se začnou objevovat zombíci. Pak máte pocit jako byste se dívali na grotesku s Chaplinem, a to v tom lepším případě, v horším pak na Power Rangers nebo na Novou Addamsovu rodinu, a to je už skutečně zlé. Ve dvacáté páté minutě jsem zvolil zrychlený režim, jak zde někdo moudře doporučoval a ve dvacáté šesté byl film dokoukán.

Kde jsou ty staré dobré časy, kdy partička teenagerů příšla někam na chatu, kde je zmasakrovala horda kráčejících mrtvol! Země mrtvých je vizuálně velmi povedený film, příběh taky ujde (vzhledem k žánru), ale atmosféru totálně kazí fakt, že mrtvoly začaly mít city. Víc snad není třeba dodávat, snad jen, že po finálním masakru kde nemrtví sežerou kohokoliv kdo jim vejde do cesty se dozvíte, že vlastně taky jen hledají kam by šli... Chudáci.

Jsem rád, že můžu po remaku Úsvitu mrtvých dát zase nějakému zombie hororu pět hvězdiček. Všiml jsem si, že některým lidem první polovina filmu přišla nudná, snad nedostatečně zombíkovská, ale rozhodně s tím nemůžu souhlasit. Postupně houstnoucí atmosféra v podzemním bunkru, kde "šílenec s bouchačkou" přebírá velení, kde nikdo neví, jestli zkoumaní živí mrtví zítra neutečou, zatímco jiní brázdí temnými štolami, na které je bunkr napojený... taková atmosféra mě rozhodně nenudí. Děj výborně graduje do nejzazších hranic, orgasmus není předstíraný :) Přiznám se, že jsem citlivý na jakékoliv polidšťování nemrtvých (to například zkazilo jinak celkem slušný Land Of The Dead), ovšem tenhle film dokázal vnést sondu do zombíkovy duše takovým způsobem, že to na filmu vůbec nic nezkazilo! Co se týče shnilosti, nedá se nic vytknout, stejně jako brutalitě, zombie klaun byl třešničkou na dortu, malej rugbista taky vtipnej :) Vřele doporučuju.

Vživotě jsem neviděl větší sračku. A to jsem velký fanda nemrtvých. Na tomhle filmu je hrozné a samoúčelné snad úplně všechno. Hlavní hrdina je macho bez příčiny, zápletka je pitomá, vyvrcholení ještě pitomější, zombie ryba by jinde byla klenotem, zde je však jen ikonou zmaru, efekty stojí za starou Blažkovou, dialogy psaly děti v pubertě, kamera, scénář nejhorší, celou dobu jsem se neuvěřitelně nudil... prostě nechápu jak někdo mohl dát peníze na něco tak hrozného, natož to natočit.

Osobně nechápu vlnu kritiky, která se vzdemula kolem tohohle filmu. Připadá mi, že spousta lidí šla do kina na Jakubiska, ne na Bathory a když nebyla splněna jejich očekávání a z hradní věže na ně nevyskočila Perinbaba, zabejčili se a celý film ztrhali. Bathory je především o životě jako takovém a o vůli žít a bojovat proti těm, kdo chtějí váš život ovládat. Po Marii Antoinettě opět rád vidím příběh o člověku, ne o zhýralé primadoně ani o krvavém monstru. O tom, kam až jsou lidé schopni v touze po moci a majetku zajít bylo natočeno spousta filmů, ale snad je to tím Jakubiskem, tenhle film mi přišel obzvlášť expresivní, ne však přehnaný a zbytečně patetický. Celkově na mě film působil spíš komorně, podobně jako skvělý polský Ohněm a mečem, což považuji za žádoucí, vzhledem ke komornosti čachtického středověkého panství. Snad jen srandičky Mádla a Polívky si mohli ve filmu odpustit, ale hravost režiséra alespoň trochu vyrovnává už tak dost - pro spravedlivě smýšlejícího diváka - nasírací děj příběhu. Anna Friel je naprosto úžasná a pokud má někdo pocit, že ji Jakubiskova maželka coby vědma zastiňuje, bude to nejspíš kritikovou posedlostí režisérem a drby kolem natáčení ;-P

Krotká jednohubka nevalné chuti, vhodná tak pro pacienty na pooperačním. Jinými slovy se tento seriál nikdy nemůže vyrovnat noblese a rafinovanosti Itchyho a Scratchyho, jejichž lacinou nápodobou Happy Tree Friends bezpochyby jsou.

Musím se přiznat, že tenhle film zásadně změnil můj názor na královnu dluhů, formovaný více méně chabou výukou dějepisu na střední škole. Najednou už nevidím Marii Antoinettu jen jako rozhazovačnou zhýralou primadonu, sající prostředky státu, aby si takříkajíc mohla koupit další slonovinové drbátko. Nyní vidím dívku, která byla doslova vyrvaná ze svého prostředí a umístěná k vybavení královského paláce jako další krásný obraz, to vše ve jménu politiky. Versailles nabízelo spoustu úniků od reality, ovšem pod vrstvičkou zlata byl prázdný prostor, vyplněný maximálně špínou intrik a pomluv. Když k tomu připočítám chladného manžela a každodenní únavné rituály, které dávno pozbyly smyslu (a úžasně představované hlavní dvorní dámou), není divu, že Marie hledala naplnění v bujarých večírcích, pitkách, luxusu, aniž by měla tušení, co se děje za zdmi paláce, světa fantasie vytrženého z reality. Konec filmu a vlastně i konec Marie Antoinetty je už jen smutnou shodou okolností, kterou královna stejně neměla možnost ovlivnit.

První věc, co mě při zhlédnutí Gymplu napadla je, že úroveň českých herců je s každou novou generací horší a horší. To, co někteří ve filmu předvedli, v čele s Martinou Procházkovou bych očekával tak maximálně školním dramatickém kroužku, ale ne ve filmu, který šel do kin. Vorlovi mladšímu bych to ještě odpustil, protože dokáže hrát alespoň sám sebe, což v Gymplu rozhodně nebylo na škodu. Po všech ostatních stránkách ale film předčil má očekávání a i přes spoustu póz a trapných stereotypů pohodovejch týpků a hustejch huličů woe (což je konec konců na střední škole normálka), jsem si z filmu odnesl jeho hlavní smutné poselství; Dobré myšlenky a snaha vychovat z mladých lidí samostatné osobnosti, které budou v životě dělat to, co je těší, těžce naráží na nezájem samotných mladých lidí a komplexy těch starších, aby jimi byla následně pro svůj zdánlivý neúspěch zneužita ke kontrole a „robotizaci“ mladých mozků pod heslem „Stejně na ně nic jiného neplatí“.

Neskutečně nudný a otravný film s neskutečně otravným a nudným Andym Nymanem, který celým filmem jen bloumá a neustále kňourá, aby ho někdo zabil, ale ono to stále nějak nevychází. Bohužel ani Aňa, při snad jediné scéně, kdy jsem se zasmál, talířem otrávených knedlíčků celou záležitost neurychlila, a tak se těch devadesát minut příběhu (který obsahově připomíná hodinu a půl Road Runnera) nekonečně táhlo jako ten ovdovělý anglický turista. Za těchto okolností jsem po vyvrcholení příběhu měl sto chutí někomu říct, aby sklapl a zastřelil mě; přiznávám, mohlo mě napadnout, že to dopadne zrovna takhle. Přes optimistická očekávání (anglická komedie s českými herci!) byl tenhle film zklamáním už od první chvíle a před odpadem ho nezachránila ani účast báječného Karla Rodena a kouzelné Aňi Geislerové.