Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dobrodružný
  • Akční

Recenze (6)

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

Duna: Část druhá je nejenom pastvou pro oči. Dokonalé propojení excelencích kamerových záběrů, skvělé práce se zvukovou složkou a geniální herecké obsazení, vytvořily společně neskutečné audiovizuální dílo. Celý film působí ohromně majestátně a já jej sledovala s velkým zaujetím, tělem přikována k sedadlu a očima na plátně, celou dobu skoro bez dechu. Ve snímku se neplýtvá slovy a žádný záběr není zbytečný, vše je tak, jak má být. Je to jedno z mála děl, které mě dokázalo vtáhnout do jiného světa a vzbudilo ve mně touhu se tam chtít zůstat nebo se aspoň někdy vrátit (určitě film v kině navštíví znovu).

plakát

Strom na dřeváky (1978) 

O tomto snímku jsem ještě dlouho po jeho zhlédnutí musela přemýšlet. Skoro celou dobu film působí jako dokument, což ovšem ničemu nevadí, díky tomu máme pocit, že to, co se děje, je opravdové. Pocit věrohodnosti také umocňují scény, ve kterých se dlouze mlčí. Mohlo by se zdát, že celému dílu chybí příběh, je pravdou, že tam není jedna hlavní dějová linka, ale za to tam je více těch menších, které ve výsledku dávají dohromady jeden velký příběh, příběh života. Ale i tak se film nevyhnul nudným a zdlouhavým scénám. Popsáno stručně: film nám ukazuje život takový, jaký je.

plakát

Pohádka o Honzíkovi a Mařence (1980) 

Jedna z mála nejpohádkovějších pohádek. Při sledování se divák cítí jako ve snu, jako by byl do pohádky vtažen. Určitě bychom na ní mohli najít nějaké mouchy, ale ona kouzelná nálada a chytlavé melodie, které nás příběhem provází, ty mouchy zastíní. Potkáváme se s klasickými motivy (láska, rytíři, dobro a zlo), ale přeci jen příběh umí místy překvapit a není úplně primitivní. Vrcholem toho všeho je osobitá animace, která sílu snímku jenom umocňuje.

plakát

Spojenec (2006) 

Musím uznat, že snímek mě velmi mile překvapil. Osobně nejsem fanoušek thrillerů, ale tento film mě dokázal připoutat k sedačce. Nejvíce se mi líbilo to, jak film odkrývá práci jak detektiva, tak i lupiče, a dokonce dává prostor, vybrat si, které straně chceme fandit. Zároveň nechává místo pro spoustu nezodpovězených otázek, nad kterými je divák nucen přemýšlet a má tu možnost případ řešit společně s detektivem. Ovšem nebojte se, na konci snímku se k jeho uspokojení všechny otázky zodpoví. Oceňuji i konec filmu, který vůbec nebyl prvoplánový.

plakát

Adikts (2024) (seriál) 

Nedá se říct, že by mě teto seriál zklamal. Musím ocenit zajímavý nápad, poutavý děj, kvalitní herecké výkony, dobrou hudbu a zajímavou kameru. Ovšem některé věci prostě nedávaly smysl např. účinky drog byly přehnané, nereálné a zkrátka neuvěřitelné, myslím si, že kdyby vše bylo zasazené do fiktivního světa, fungovalo by to lépe. Hlavní moto drogy jsou zkratky, mi přijde výstižné a nápadité, ale v seriálu špatně uchopené. Většina postav se v seriálu staví k drogám až surově negativně, ale soudě dle účinků, které drogy na studenti měly (studenti si to hlavně užívali), to o drogách budilo zase opačný dojem. Po zhlédnutí seriálu jsem měla spíš chuť si drogy dát, než jim odolávat.

plakát

Chlapec a volavka (2023) 

Film není vůbec jednoduché zhodnotit jen po jednom zhlédnutí. Jak už je typické pro jeho režiséra, snímek je náročný a obsahuje mnoho témat, na můj vkus až příliš moc, aby se v tom divák vyznal. Samozřejmě je možné film sledovat pouze jako prostou pohádku, ale tím se člověk ochudí o ten správný zážitek. Nicméně se mi líbí, že nám film dává velký prostor pro vlastní vnímání, neurčuje kladné a záporné postavy a diváka i něco přiučí. V určitých částech filmu docházelo k opakování jistých prvků, které už známe z jiných režisérových filmů (např. malá roztomilá stvoření, v tomto filmu to byla Warawara, v Princezně Mononoke zase Kodama), což mi přišlo trochu zbytečné. Ke skvělé animaci se přidala i povedená hudba, která dokonale dokreslovala atmosféru, nejvíce se jí to vedlo v napínavých částech. Těším se, až film znovu zhlédnu a objevím úplně nová témata, která skrývá.