Gnomo

John Wayne v poněkud atypické roli dědečka, kterému unesli vnuka. Ale jinak je to stále starý dobrý John Wayne. Drsňák, kterého nějaká ta rána nerozhodí. Ať je to rána pěstí nebo kouskem olova. Divoký západ začátku 20. století, kde již auta a motorky postupně nahrazují koně - ale když se výdobytky moderní doby ukáží k ničemu v boji s padouchy starého ražení, tak musí nastoupit drsňák rovněž starého ražení, aby se s padouchy patřičně vypořádal - a že jich tam není málo. Klasická wayneovka v tom nejlepším slova smyslu. Jako perlička pro milovníky něžného pohlaví je tam krásná Maureen O´Hara. V ději se moc dlouho nevyskytuje - jak říkám, je to perlička. Za mne poctivé 4 hvězdy.

Je to zvláštní, vidět Lexe Barkera jako náčelníka Apačů - když jeho asi nejslavnější rolí byl Old Shatterhand - bílý bratr náčelníka Apačů Vinetoua. Tady hraje historickou postavu apačského náčelníka řečeného Mangas Coloradas. Ve filmu je použito pár detailů reálného příběhu tohoto náčelníka. Film není špatný, ale ničím zvláštním nevyniká. Klasický příběh bojů mezi bělochy a indiány. Nechybí zlato, hrabiví běloši, ani poctivý bílý bratr a decentně naznačený milostný trojúhelník. Zajímavostí tohoto filmu je neobvyklá role rázné indiánsko-mexické míšenky, která se nehodlá smířit s podřízeným osudem indiánské ženy a účastní se bojů po boku manžela Mangase (to je převzato z reálu - skutečný Mangas měl za ženu také neindiánku - většinou je označována za bělošku, ale to v oblasti Nového Mexika klidně mohla být i mexičanka).  Film jsem viděl před mnoha lety, nyní jsem ho shlédl znovu a můj dojem se nezměnil. Není to špatný film, ale ani ničím nevyniká. Dobrý střed a 3 hvězdy.

Pomalu plynoucí, neuspěchaný western na řece. Nebo spíš indiánka. Film z období, kdy se bílý muž ještě nestihl roztáhnout přes celý kontinent. Je to cesta za kšeftem, ale také film o přátelství, o touze dokázat víc, než druzí. Nejde o boje s indiány, hlavně bojují bílí s bílými a za vším je mamon (víc neřeknu, abych nebyl obviněn ze spoilerování). Film je zřetelně poplatný době svého vzniku - v dobrém slova smyslu. Tyhle staré naivní westerny jsou milé a úsměvné, a když je trocha napětí a trocha dobrodružství ještě doplněna trochou humoru a romantiky a nějakým tím padouchem, a zrežíruje to mistr režisér, strašně dobře se na ně kouká a ani nevadí delší čas. Kirk Douglas je jako obvykle výborný. Pokud ovšem potebujete mít ve westernu velkou střílečku, stovky hulákajících indiánů nebo naopak hromadu přiožralých pistolníků, není to film pro vás. Za mne poctivé 4 hvězdy.

Je to divný film. V klasických westernech by mělo dobro zvítězit nad zlem (i když někdy jen o fous), ale tady to má newesternový konec. Nechci spoilerovat, tak to dál nebudu rozvádět. Atmosféra zasněžených hor a městečka zamrzlého uprostřed ničeho se jim povedla, i když tam vlastně není žádný sníh, ale pěna. Klaus Kinski - Loco (španělsky šílený, šílenec) je záporák jak vyšitý. Psychopatický šmejd, který se neštítí ničeho, nedrží slovo, vraždí pro peníze a protože ho to baví. Role, která mu přesně sedne. Jeho hlavní protihráč, Jean-Louis Trintignant, působí vedle Kinskeho nějak nedomrle. Nehraje svoji roli špatně, naopak, ale proti tomu super padouchovi působí - no prostě nedomrle. Šerif Burnett-Frank Wolff působí se svojí snahou chvílemi až komicky -  jen nemohu přijít na to, zda je to komika náhodná, nebo to byl úmysl. (Pozor, malému spoileru se nevyhnu) Poněkud překonstruovaně působí okamžik, kdy si Kinski vyzvedává ukrytou zbraň. Rozhodně bych tento film nedoporučil milovníkům klasických či spaghetti westernů. Není to špatný film, ale jak jsem již řekl, je to divný film. Nemohu ten film hodnotit negativně, ale není to film, ke kterému bych se vracel. Za mne 3 hvězdy.               Dodatek: Viděl jsem 2 alternativní konce. Jeden dopadne také špatně, ale vyhnuli se tomu závěrečnému masakru-nechali to divákovi, aby si domyslel. Druhý dopadne dobře, i když je tam něco, co by vyžadovalo vysvětlení. Bohužel ani ten dobrý konec nezměnil můj pocit, že je to divný film. Hodnocení nechávám na 3 hvězdách.

Sovětský film z roku 1941 - originální verze bez titulků.Ze všech filmových verzí Tajuplného ostrova se film asi nejpřesněji drží děje knížky, i když i tady jsou některé nešikovné zkratky.Pozor-malý spoiler: Například když se najednou v Žulovém paláci objeví funkční telegraf, aniž je sebeméně zmíněno, kde se tam vzal.Způsob herectví je sice ještě hodně poplatný předchozí němé éře (gestikulace atp.), ale nemění to nic na celkovém vyznění filmu.Stejně jako v románu je tady důležité, aby lidé drželi pohromadě, aby spolupracovali. Ne dobrodružství, ale soudržnost či sounáležitost lidí je hlavním poselstvím filmu i románu. To dobrodružství je jen obálka, do které to je zabalené.Co mne dostalo, to byla obrazová citace z knihy - Nautilus vysílající dva paprsky světla, když se k němu blíží člun s hrdiny.Pokud někdo nenatočí další verzi Tajuplného ostrova, která by byla ještě blíže předloze, má za mne tato verze z roku 1941 jasnou jedničku - a to přes všechny nedokonalosti, dané dobou vzniku.Za mne 4 * a možná by byla i pátá, kdybych viděl kvalitnější kopii.

Velmi vděčný námět podle románu p. Verna. Filmové zpracování bohužel nemá tu sílu, kterou má knížka.Děj je místy zbytečně rozvláčný, místy zase jsou tam podivné dějové "skoky". Občas se objeví nějaká ta chybka. Podle mého by seriálu prospělo, kdyby byl zhuštěn do tří dílů.Úchylky od díla pana Verna bych tomu odpustil, ale celkově to hodnotím na průměr.Původně jsem čtvrtou hvězdu přidal v podstatě z nostalgie - viděl jsem to kdysi dávno, když to k nám přišlo, a pamatuji se, že jsem to sice odkoukal, ale byl jsem z toho poněkud otrávený. Hlavně proto, že jsem se nemohl ubránit neustálému srovnávání s románem, který mám rád dodnes. Například mi značně vadily ty podivné skafandry a pozorovací a obranná zařízení na kopci - přehnaná snaha o něco podivného a záhadného.Někdy méně znamená více. Rovněž jsem nechápal, proč je jako hlavní postava uváděn kapitán Nemo, který podle mého je sice důležitou, ale nikoliv hlavní postavou románu. Možná to udělali proto, že Omar Sharif byl hvězda.Také Pencroftových zpěvánek mohlo být méně. Ale to je pochopitelně věc názoru.Dnes jsem se na to po mnoha letech díval ze zvědavosti - jak se mi to po tolika letech bude jevit.Není to taková slátanina, jako některé jiné verze Tajuplného ostrova, které jsem mezitím měl také možnost vidět (a které raději ani nebudu hodnotit), ale bohužel, na knížku to nemá.Když jsem shlédl sovětskou verzi z roku 1941, byl jsem nucen se vrátit sem a hodnocení opravit.Takže 3 hvězdy.

Film je výborný. Přesně vystižená atmosféra tropického pralesa je přímo sugestivní, člověk cítí tu vlhkost a čvachtání pod nohami - i když se kvůli tomu většina filmu odehrává ve značném šeru.Ale takový je tropický prales.Vzájemná řevnivost vojáků/hrdlořezů je vykreslena velmi realisticky (jak nás historie učí, mnozí z nich by možná v civilizovaných končinách skončili na popravišti a výprava do neznáma ve jménu krále a zlatého telete byla tím jediným, co je před oprátkou či sekerou uchránilo).Touha po zlatě jen přilévá oleje do ohně.Ženu bych na takovouhle výpravu nebral, ale také nejsem španělský conquistador a bůh ví, co se jim honilo v hlavách.Většinou neviditelní indiáni, šípy přilétající odněkud z temnoty pralesa, aniž nepřítele zahlédnete třeba jen na mžiknutí oka - opravdu se jim to povedlo.Celkově působí film velmi realisticky, ale nepřehání to (i když tam jsou momenty, kdy by to šlo úplně samo).Poněkud rozpačitě na mne působil konec. Zabrání Tichého oceánu a zemí kolem jménem španělského krále chápu, ale co dál?Ten konec je takový nijaký - a to je důvod, proč nedávám plný počet.Vůbec nechápu potřebu kohosi z české distribuce vymýšlet pro tento film nový název. Lze ho sice brát v tom smyslu, že se pro původní katolické křesťany postupně tím hlavním a jediným bohem stává vidina zlata, ale připadá mi to zbytečné.Původní název Oro/Zlato je naprosto přesný a výstižný.Za mne 4 * (o tu jednu připravuje film rovným dílem ten zmíněný rozpačitý konec a podivnost českého názvu).

Rusové umí dělat válečné filmy. Pokud to myslí vážně, je to bez diskuse.Poněkud se jim to nedaří, když se snaží o něco ve stylu hollywoodských blockbusterů nebo když zkusí nějaký experiment.Což je podle mého případ Rudého přízraku. Je to směs klasického ruského/sovětského válečného filmu, westernu, komedie a já nevím čeho ještě - a právě to ten film sráží.To, že je to taková směsice, je možná dáno tím, že se na scénáři podílelo 5 lidí a každý si tam chtěl dát to svoje.Samozřejmě každý to může vidět jinak, někomu se to bude líbit, někdo na tom bude hledat vši.Dobře se na to koukalo, ale neskončí to mezi filmy, ke kterým se vracím.(Pozor - malý spoiler)Trochu mi tam přišla zbytečná ta komplikace s těhotnou a porod, ale život někdy tropí divné věci.Musel jsem přimhouřit obě oči, abych zkousnul toho německého oficíra s rozbitou hubou, který tam hodiny leží na sněhu v mrazu a ne a ne zmrznout. Tady ta básnická licence scénáristického týmu a pana režiséra přestřelila.Jako v mnoha zimních filmech tvůrci trochu nedomysleli, že pečlivě prohrnuté cesty nemohly vést všude, ke každému stavení.Za mne poněkud rozpačité 3 *

Poněkud mi uniká, proč je to TV film, proč to nešlo do kin. Klidně mohlo.Fillm má sice pomalejší tempo a přestřeky jsou jen dvě, přičemž velká akce je tu vlastně jen jedna na závěr filmu, ale přesto je to dobrý film.Jen to není nic pro milovníky zběsilých stříleček. Označil bych to jako komorní western.(Malý spoiler) Henry Fonda je perfektní. Jak na začátku jako ožralý tulák, tak při útěku a na konci, když sbírá odvahu postavit se chlapovi s koltem.Anne Baxter je výborná - i když v tom prostředí, ve kterém žije, by nejspíš byla alespoň trochu ušmudlaná :-)Jen ta poslední reakce šerifa mi přišla trochu podivná - ale i hlavnímu záporákovi musíme přiznat právo na změnu názoru.Na film jsem se díval s poněkud nejistým očekáváním (ani jeden ze 3 popisů, které jsem četl, mne moc nenadchl) a spíš ze zvědavosti, ale ukázalo se, že to stojí za vidění.Za mne poctivé 4 *.

Ani nevím, kde jsem to viděl poprvé, ale silně mne rozčiloval odfláknutý dabing. Kousek v češtině, kousek v italštině.Bylo by to tak maximálně na 1,5*.Veden snahou opravit si názor (kvůli tomu špatnému dabingu) jsem to viděl podruhé - zvuk italský a k tomu titulky. Lepší.Potřetí jsem odkoukal jen část (než mi došlo, co je to za film).Nemám nic proti spaghetti westernům a už vůbec nic proti Lee van Cleefovi, ale u tohoto filmu mi hrozně vadilo, že Lee vC mi v některých momentech připadal jak trouba. Jako kdyby se rozhodl, že udělá přesně to, co by dělat neměl.Milovníci tohohle drsňáka mi to snad prominou, ale prostě mi to nesedlo.Jinak je to normální špageťák, i když občas by snesl trochu zrychlení.LvC je většinu filmu svůj, ale těch několik momentů (viz výše) mi to kazí.Milovníci spaghetti westernů si to nejspíš užijí, ostatní by k tomuhle filmu neměli přistupovat s příliš velkým očekáváním. Za mne jsou i ty 3 * trochu nadsazené.