Helo

NEtflix řekl NE 4. sérii a scénáristi tak měli co dělat, aby to aspoň trochu nějak ukončili. A je to vidět. Slušnej začátek série, důraz na postavy (i když občas ne úplně zábavně), vykreslení poměrů, nikam se to nežene. A najednou je tu poslední díl, kde musí všechno skončit. Takže postavy používaj fast travel, zvraty nedávaj moc smysl a závěr působí dost neuspokojivě. I když jsme se nedostali až k Hastingsu, na kterej první epizody v Normandii pomrkávaly, tak proč toho Leifa aspoň nedostali do tý Ameriky? Největší úspěch jeho života, důvod, proč ho do seriálu vůbec vybrali jako hlavního protagonistu... a pro nic.

Někde na pomezí dvou až tří *. Seriál skáče od hodně slabých epizod (3,4,7), přes průměrný (1,2,7,8) až po parádní (5). Nejlepší na celým seriálu jsou (kupodivu) souboje. A to až tak, že bych se je nebál označit za nejlepší od Pomsty Sithů, který se jí zábavností, choreografií i přehledností dost blíží a brutalitou jí i převyšujou. Vychválit se dá audiovizuální stránka, kdy se podařilo navodit docela slušnou "lucasovskou" atmosféru a to i stylem kamery, statikou některých scén a přechodama mezi nima. Bohužel je to celý dohromady slepený tupým scénářem, kdy příběh by sám o sobě nemusel bejt úplně blbej, ale onen scénář ho naprosto zdementňuje, protože nejdůležitější prvky příběhu tu působí strašně uměle a vykonstruovaně, jen aby se vyprávění dostalo tam, kam potřebuje. A kvůli tomu se postavy chovaj idiotsky, beton hoří jako napalm, postavy se zase chovaj idiotsky atd. I tak bych doufal v pokračování, i kdyby jen kvůli náznakům, kam se to bude ubírat a další várce skvělých fightů.

Za mě dobrý. Má to promyšlenej navazující děj nabušenej zvratama (nikoli zvratkama), některý fajn postavy a na tu hlavní si člověk po chvíli zvykne, výprava je takřka epická a ani těch nesmyslů (zvratků) tam moc neni, což je u ST docela zázrak (mrk mrk na tebe Voyagere!). I když ono to možná bude tím, že to ST zase až tolik není a právě proto mě to možná bavilo. Jen škoda toho posledního dílu, kterej byl vůči ostatním epizodám poněkud... slabší.

Nemyslel jsem si, že po předchozích třech dílech mě Weta ještě dokáže překvapit, ale... shit.

První Fallout kterej mě reálně bavil, ba dokonce nadchnul.

Tam kde Herbert přinesl geniální a promyšlenej obsah, ovšem (se vší úctou k autorovi) v nepříliš čtivý formě a s ne úplně uspokojivě napsanýma a zakončenýma dějovýma linkama, Villeneuve přidává právě i tu neskutečnou audiovizuální formu, zároveň ctí předlohu a přitom dělá převážně drobný, výjimečně větší změny, ale důležitý je, že je dělá ku prospěchu příběhu a jeho vyznění.

Sice bez tahu na bránu, jak by se slušelo, ale jinak veskrze povedený historický spíše intrikářský drama než akční dobrodružňák, ale když k akci dojde, je zchoreografovaná a natočená parádně a bez rychlých střihů (většinou vlastně skoro úplně bez střihů). Vůbec kamera a celkový promyšlení scén je tu parádní! Snad u dvojky dojde i k nějakýmu tomu většímu napětí, aby film zase jen tak prostě obyčejně nedotančil k cíli, pak bych se nebál hodnotit absolutně.

Po hodně dlouhý době zase japonskej kaiju film, na kterej jsem se podíval a k mojí radosti si to pořád udržuje takovej ten "jinačí" feeling oproti americkým monster filmům. A tohle - se svým pojetím Gojiry jako skoro hororovýho creepy potvoráka - mohla bejt neskutečná pecka. Stupňující se bezmoc, kde ještě víc než horovovej design Gojiry straší hororový množství byrokracie (ne)řešící, jak si s katastrofou poradit, se ale bohužel rozplyne na rádoby cool závěru, kterej v kontrastu vlastně dost realistických prvních dvou třetin moc nedává smysl a zbytečně film strhává dolů. Nemluvě o občas skvělý hudbě (např.: Gojira theme nebo destrukční sekvence) a občas hudbě, která je úplně mimo a chce bejt strašně cool, jenomže je absolutně mimo nastavenou atmosféru.

V příběhu očekávaně zcela neoriginální a místama tak trochu blboučký a naivní a celý je to (tentokrát nečekaně) nikoli ski-fi Sedm statečných/samurajů, ale spíš variace na hledání kumpánů ala Mass Effect 2, který by zachránili vesničku pseudo-skifi-vikinských farmářů proti říši, která zase spíš než aby připomínala Impérium ze Star Wars, tak dost silně evokuje Impérium z Warhammeru 40k, což mi osobně ani nevadilo - spíš naopak - a utvrdilo mě to v tom, že se fakt dost těším na WH40k adaptaci od Cavilla. Celý mě to, zřejmě hlavně díky z většiny líbivýmu vizuálu (třebaže některý designy jsou dost generický), slušný hudbě a převážně sympatickýmu (a sympaticky nesympatickýmu) obsazení, bavilo a pro nás, komu nevadí celková neoriginalita, to dolů táhne hlavně samotná práce s postavama, která tu prakticky není. Snad to Snyder Cut (wtf) trochu vylepší. Druhej díl si určitě dám tak jako tak.

Rozpačitý první 4 epizody, kterým se nedaří pořádně vystavět a odvyprávět to, co je třeba. Kvůli nim jsem to tenkrát ani nedokoukal - a jaká to byla chyba! Od vylodění na Peleliu se z toho totiž stane totální náser, kterej strhne jak vyobrazením bojů, tak postupně gradující atmosférou naprostý bezmoci, absurdity války, jejích následků, ale i občasným černým vojáckým humorem.