Recenze (286)
Dlouhý, široký a krátkozraký (2006) (divadelní záznam)
"Není to pocestný? Je to pocestný!" - Pohádka, která sice u dětí propadla, ale u mě boduje... "A on dupat nepřestal a dupal, dupal stále dál. Pořád...neřád."
Vyšetřování ztráty třídní knihy (1997) (divadelní záznam)
Této hře jsem nikdy nepřišla na chuť. Seminář je geniální jako vždy, ale samotná hra?
Posel z Liptákova (1997) (divadelní záznam)
Možná to je za Vizionáře a pana Smrtku, možná za univerzálního ptakopyska nebo za spostu dalších detailů...hlavně ovšem za inteligentní humor :-)
Afrika aneb Češi mezi lidožravci (2004) (divadelní záznam)
Jmelí, lidožravci-albíni, chameleon Zmizík ani sup Vometák nezachrání to, že tuto hru mám stračně "odívanou" a "oposlouchanou" a tím pro mě trochu ztrácí na hodnotě. Mé nižší hodnocení tedy vychází spíš z osobních pocitů než z kvality hry.
Němý Bobeš aneb Český Tarzan (1997) (divadelní záznam)
Odmalička jsem krmena hláškami z her Járy Cimrmana, a práv tady zazní ty nejčastěji používané..."Hoďte na něho deku nebo ho zabiju." "Je na malinách." "Cos to udělal, Pepiku?"
Blaník (1997) (divadelní záznam)
Jedna z mých nejoblíbenějších "Cimrmanovek", hlavně díky roli Veverky z Bitýšky v podání Ladislava Smoljaka.
Všichni říkají: Miluji tě (1996)
Muzikály mám celkem ráda, ale od tohoto jsem čekala něco víc. Možná mě zarazilo, že ač se v průběhu filmu stala spousta věcí, které by mohly pohnout dějem, začátek se od konce příliš nelišil. Písně mě nezaujaly a jediné, co mě trochu udržovalo v nadšení bylo herecké obsazení. Jinak jsem měla z filmu spíše rozpačité pocity...
Klepání na nebeskou bránu (1997)
Kravina...ale milá. Humor je dávkován správnou měrou, takže ačkoli film vtipkuje o smrti, neuráží a zbývá tak čas i na trochu filozofování. Celé to je podbarveno krásnou hudbou a herecké obsazení mě pobavilo...hlavně Moritz Bleibtreu jako Abdul. Ještě, že jsem už byla u moře.
Memento (2000)
Ty oči Guye Pearce...kvůli těm bych šla i do pekla :-) V tomto filmu se ovšem stačí ponořit do jeho vzpomínek. Ano, to je na Mementu asi nejlepší, ten pohled na celý příběh. Dívat se zpět s tím, že víme co se stane, je skvělá metoda, jak vtáhnout do děje. Čekáme, jak to všechno začalo, abychom věděli, proč to tak končí. To dělá ze vcelku jednoduchého příběhu kouzelnou mozaiku zkreslených vzpomínek.
Hodiny (2002)
Film, který prostě nestačí vidět jednou. Napoprvé mě dostaly nejen tři vzájemně propletené příběhy tří žen, ale také úžasné herecké obsazení (kromě hlavních hrdinek se "povedl" také Ed Harris) a hudba. Uvidíme, co obejvím dál.