Had6

Jeden z nejlepších pořadů na Discovery TV. Skvělý námět by ale určitě neslavil takový úspěch, nebýt hlavních představitelů. Jamie Hyneman a Adam Savage dokážou tou nejpřirozenější cestou vysvětlit i věci zdánlivě nepochopitelné a ještě se člověk pobaví.

Ač se tento film může zdát leckomu nadmíru patetický, já jsem si ho vychutnal a v závěru jsem měl k slzám více než blízko. Zařazuji ho tedy do kategorie filmů s označením "Slza", kterých mám v zásobě jen hrstku.

Pět hvězdiček. A tím rozhodně netvrdím, že jsem odhalil všechna temná zákoutí toho zatraceného králičího pokoje. Prostě jsem obětoval trochu svého drahoceného času k tomu abych se na to podíval a mnohem větší časový úsek tomu, abych o tom přemýšlel. I když nevím jestli to bylo k něčemu dobré.

Byl jsem 102 minut v naprostém tranzu. Když jsem viděl film Pi, tak už jsem se těšil na tento snímek. A moje očekávání byla nakonec o hodně překonána. Opět fantastická kamera a střih. Rychle sekané záběry a celkově vysoké tempo, je přesně to co se mi líbí. A když k tomu ještě připojím tu úžasnou hudbu, mohlo by se zdát, že těch superlativů je až moc. Ale je to tak. Musím totiž ještě přidat pochvalu za skvělý herecký výkon Ellen Burstyn. Myslím že pan režisér Darren Aronofsky má dobře nakročeno.

Moc dobrý filmový počin. Děkuji za parádní kameru, střih a hudbu...

Fanouškem Pána prstenů nejsem a asi nikdy nebudu, taky mi trvalo hezkých pár měsíců, než jsem se ke shlédnutí tohoto filmu dopracoval. Objektivně nakonec přiznávám, že to nebylo tak špatné. Vlastně se mi to docela líbilo. A když už jsem hodnotil předtím dvakrát pěti kousky, tak u toho zůstanu.

Mně se to prostě líbilo. Je to přesně ten typ filmu, který je tak strašný až se mi to líbí. Atmosféra je svým způsobem jedinečná. Tady se prostě rozhoduje stylem ano - ne. Tedy pět hvězd nebo odpad.

V poslední době, kdy mě české filmy zklamávaly jeden za druhým se objevil snímek, který mě naprosto dostal.

Je to stejná kvalita, jakou nastolil první díl a parádně to dotváří celkový filmový obraz knihy. Konečně jsem se tedy dočkal i filmového pohledu do dob mladého Vita Corleone. To žluté zabarvení vám Sicílii přinese téměř až domů.

Kniha Kmotr je jednou z těch nejbáječnějších, které jsem kdy četl a Mario Puzo je pro mě dodnes jedním z těch nej autorů. Díky němu mi doba gangsterů naprosto učarovala a stále mě to nepustilo. Bál jsem se toho, co přinese filmové zpracování. Částečně jsem se uklidnil poté, co jsem zjistil, že sám Puzo se podílel na scénaři. A výsledek? Netřeba slov. Je to prostě nádhera a rozepisovat se tady o tom více je prostě zbytečné.