Davered

Neodolatelna vzpominka na casy, kdy se na fotbal chodilo v burince a obleku, mezinarodni zapasy se dalo jen poslouchat v radiu, a Zide mohli v Praze bezstarostne zit bez strachu o vlastni krk (a jeste o tom zertovat).

Remeslne kvalitni celovecerni epizoda Twilight Zone pro celou rodinu. Ve srovnani s reziserovou prvotinou ovsem neni ani zdaleka tak inteligentni a svezi, a jakmile se preklopi v konvencnejsi zanrovou podivanou, ztraci dech (coz potvrzuje zejmena zoufala zaverecna vysvetlovacka a neprilis prekvapivy zvrat). A ty kraliky nechapu.

Hororova skatulka je trochu zavadejici - v prvni rade se jedna o satiru, ktera se krome nebezpeci moderni technologie zameruje i na rozpad rodinnych vztahu a hodnot v dusledku konzumerismu. Navic ji nechybi humor a nadhled, ktery aspon castecne omlouva pripadnou podobnost k drivejsim prispevkum k zanru.

I přes pomalý rozjezd film získává brzy rychlé tempo a zajímavou zápletku. Socialistická ideologie nevystupuje (téměř) nijak výrazně na povrch, a tak jsem fandil soudruhům v naplnění jak životních cílů, tak pracovních plánů.

Tři rozvleklé povídky na různá témata. Jedná se o typický asijský nezávislý (nikoliv umělecký) film - dlouhé statické záběry, minimum dialogů, explicitní sex, téměř žádný obsah nebo nosné téma. Kladem je, že všechny povídky měly děj, o nějakém přesahu nebo hlubším smyslu se ale dá mluvit stěží. Ještě pár podobných filmů a začnu si vážit korejského romantického popcornu...

Temno, temno, a temno. Chtelo by to nejake odlehceni, protoze tenhle film je az prilis jednostranny, nez aby mohl pusobit presvedcive. A horsi filmovy konec uz dlouho nepamatuju.

Examplarni politicky dokument - osobni, zapaleny, emotivni. Predevsim v mapovani impeachmentu a uvezneni predchozich brazilskych prezidentu skyta vybornou analyzu. Na druhou stranu, rezisercin narativ o brazilske ztrate demokracie pokulhava s ohledem k Bolsonarovu nastupu k moci a muze tak vest k namitkam o zaujatosti. Jak Bolsonaro ohrazuje demokracii, kdyz byl (podle vseho) demokraticky zvolenym kandidatem, ktery porazil kandidata PT? A kde se vzali vsichni ti protestujici proti Dilme a Lulovi?

Ma to atmosferu, ma to styl, ale na tom pramalo sejde, vzhledem k tomu jak spatne to je cele napsane. Campion nezajima pribeh nebo verohodne postavy ale jen tema - v tomto pripade materstvi - ktere bez vyraznejsich logickych souvislosti variuje ad absurdum. Cela zapletka je postavena na extremni shode okolnosti (pohodlne propojeni hrdincina osobniho a profesionalniho zivota) a postavy jsou z velke casti karikatury (sexem posedli muzi) odtrzene od reality.

Hodina a pul ve spolecnosti Bannona a jeho posluhovacu je skutecne krajne neprijemny zazitek. Jak zde sam Bannon rika, media stvorila a stale zivi tohle nacionalisticke hnuti. V dusledku je toto pak mozna ponekud nezodpovedny dokument, ktery zanechava hodne horkou pachut a dava jeste vic prostoru temto nenavistnym fanatikum.

Film z jineho vesmiru. Neotrely a vizualne podmanivy (vyborna kamera). Stejne tak ale obtizne pochopitelny a pri neprerusovanem sledovani prakticky nestravitelny. U druhe poloviny uz jsem doslova trpel.