Orina

Teprve nedávno jsem byla téměř donucena se začít na Galacticu koukat. Obsah mi přišel jako klišé, které už tu bylo milionkrát a pilotní film mě nějak výrazně nenadchl, takže jsem si řekla, že tomu dám ještě pár dílů. Ovšem asi po dvou dílech jsem zjistila, že se nemůžu odtrhnout a strávila jsem asi pět dní, kdy jsem nedělala téměř nic jiného, než že jsem seděla přikovaná k televizi. Zážitek byl tak silný, že ještě po týdnu se nemůžu vzpamatovat. Perfektně zahrané role jsou podtržené výjimečným soundtrackem. Skutečně mě nikdy nic nenadchlo více jak BSG. Mnohokrát se ukázalo, že může být ještě hůře i když už se to zdálo nemožné. Konec mi nevadil, vlastně se mi docela líbil. 1., 2. a 3. série naprosto epické dílo. Ve 4. sérii už se objevilo pár dílů, kdy se zdálo, že producenti trochu vaří z vody, ale naopak třeba díl o pokusu o převrat mi přišel jako jeden z nejnapínavějších. Díly, kdy se děj nikam neposunoval, ale vykresloval pouze pocity a vztahy posádky se mi snad líbily ještě více. Nejoblíbenější postavy: Laura Roslin, Laura Roslin, potom asi Laura Roslin a ještě Laura Roslin :-D dále Bill Adama po pokusu o svrhnutí Laury Roslin, Kara Thrace, Leoben, Saul Tigh a bratr Cavil. Nejméně oblíbené postavy (nicméně výborně zahrané): Gaius Baltar a Ellen Tigh. A teď se dostáváme k tomu, proč jsem tomuto nejúžasnějšímu dílu co jsem kdy viděla, dala jenom 4 * . Zde už budu trochu spoilerovat. Jak jsem psala, mojí nejoblíbenější postavou byla Laura Roslin, naprosto dokonale zahraná Mary McDonnell, která se tímto okamžitě zařadila mezi mé nej. Jediná postava, která mě nikdy neštvala a její názory, které mi občas nešly pod nos jsem dokázala nekriticky respektovat. Nicméně touto postavou producenti naprosto vytřeli podlahu. Osud každého hrdiny byl bezpochyby těžký, nicméně ne tolik jako ten prezidentčin. Nechat ji dvakrát umírat a ve finále i nechat zemřít na rakovinu, zamordovat jí jejího oblíbeného pobočníka, udělat z jejího druhého pobočníka ultimátní cylonskou mrchu, před útokem zabít celou její milovanou rodinu nějakým ožralou, ba nenechat ji ani dožít se vysněné chatky. Myslím, že to je i dostatečné odůvodnění pro ty, kteří tvrdí, že si celý seriál vystačila s jedním trpitelským výrazem. Za prvé to není pravda a za druhé, co jste v její situaci čekali? Šášu Krustyho? A proto tedy dávám 4 *, ačkoliv je to můj nejsilnější filmový zážitek.

Součást základního vzdělání. :-D

Seriál, který mě nejvíce ovlivnil, když jsem ho jako malá hltala s očima navrch hlavy a nekriticky vstřebávala tajemno a ufonsko. Nyní jsem si z nostalgie proběhla x file maraton od začátku až do konce, abych mohla seriál hodnotit více objektivně. V první řadě mě velmi překvapilo spoustu zdejších názorů týkajících se kvality sérií. Opravdu Akta X po dvou seriích začaly upadat? Nemůžu uvěřit vlastním očím. Ze svého pohledu můžu říct, že Akta X vyloženě zrají jako dobře uskladněné víno. Hlavní dějová linie o kolonizaci planety mimozemšťany a konspiraci naprosto úžasně graduje a film mezi pátou a šestou sérií je dokanalý. I v dalších sériích je děj velmi slušně a napínavě veden dál a dál. Mírný úpadek tohoto vlákna jsem zaznamenala až v deváté (poslední) sérii, kdy už se představitelé začínají chovat tak trochu nelogicky, oblíbené postavy zbytečně umírají. Zřejmě měl tento příběh skončit už v některé předchodí sérii a pokračovat pouze díly bez pokračování. Stejně nadšeně bych mohla psát i o samostatných dílech a obrovskou radost jsem měla z komediálních dílů (naprosto odrovnaná jsem byla z Bad Blood nebo Jose Chung's From Outer Space). Za sebe můžu říct, že nejslabší pro mě byla první polovina druhé série. Nemůžu se zbavit dojmu, že ta kolektivní nechuť k dalším sériím pramení z nepravidelnosti sledování seriálu. Strach jsem dostala z osmé série, kdy Duchovnyho zřejmě chytly hvězdné manýry a od seriálu se pomalu ale jistě začal distancovat. Naštěstí byly obavy nepodložené, protože Roberta Patricka alias Johna Doggetta jsem si naprosto nekriticky zamilovala. Příchod Annabeth Gish alias Monicy Reyes byl pro mě trochu rozpačitý, ale nakonec se mi zalíbila i ona. A navíc, můj oblíbenec Mitch Pillegi dostává více prostoru. V deváté sérii už se bohužel objevilo pár samostatných epizod, které mi nic neříkaly, ale naopak díly jako Audrey Pauley, Release nebo Underneath za to skutečně stály. Ve finále bych ještě chtěla zdůraznit, že jsem nikdy neviděla ve filmu či seriálu tak úžasně znázorněné "jiskření" mezi hlavními protagonosti, bez použitý nahoty a ba téměr i bez polibků. Občas se mi zdálo, že Doggett s Reyes to za pár dílů snad zvládaly ještě lépe jak Mulder a Scully za xy sérií. Samozřejmě nemluvím o souboji intelektů, který byl mezi Mulderem a Scully skutečně vychytaný. Nejoblíbenější postavy (samozřejmě krom hlavních dvou): Cancer man, můj vysněný nadřízený Skinner, Lone Gunmen, Doggett a potom ještě Doggett :) Vlastně kromě Diany Fowley nemůžu říct, že by byla nějaká další postava, ktará by mi pila krev. Tento seriál je pro mě základ všeho a jen lituji, že v dnešní době první série vypadají jak z jiného světa vzhledem k oblečení a účesům alá 90.léta :-D

Seriál pro těžké intelektuály. Já jsem teda občas nestíhala :-) , ale i tak to byl výjimečný zážitek.