Sedm

Nejsem si vědom thrilleru, který by hrál na strunu divákovi strměji a vážněji jak na banju Ivana Mládka. Sedm je film, který se od základů sice může tvářit jako průměrný příběh masového vraha, kterých je v neposlední řadě tucty, jenže...Sedm není jen číslovka. Sedm je taky počet hříchů, které si vrah vybral, aby na dlouhou dobu zaměstnal policejní vyšetřovatele, kterým šéfují Morgan Freeman a Brad Pitt a musím uznat, že se s rolí policistů poprali naprosto dokonale. Jen tu skládanku jim dalo trochu práci rozluštit a přeci jenom se v ní dodnes skrývá trochu toho tajemna, které nechává diváka napínat od začátku až do konce. Jelikož stále se něco děje a co je hlavní, nikdy není konec začátku, nikdy neskončí něco co už je rozjeté nebo-li respektive rozjetý vlak nelze zastavit a stejně jako zde náš masový vrah, jenž si to značně vychutnává má svůj dokonalý plán doveden opravdu do oné dokonalosti a právě proto divák nedokáže přestat chvíli přemýšlet, chvíli se odreagovat, alespoň chvíli zvolnit. To prostě nelze jelikož film to nedovolí a stejně jako já souhlasím s tím, že tohle je nejlepší thriller všech dob, tak nadosmrti nezapomenu na názvy všech sedmi hříchů, které se mi ještě teď točí v hlavě: obžérství, lakomství, lenost, závist, hněv, pýcha, smilstvo. (21.09.2007)

Dosavadní nepřekonaný vrchol žánru drsného thrilleru, jehož největší silou je, že nezůstává jen u naplňování žánrových pravidel. Těžištěm tedy není jen napínavé vyšetřování, ale především psychický portrét osob. Hlavní postavy jsou každá individualitou s pochopitelnými motivy, ať je to Pittův drobně cholerický detektiv nebo jeho žena toužící po klidném životě. Zvláštností je drobná paralela mezi Freemanem a Spaceyho Johnem Doem. Freeman totiž zvláště ze začátku nahlas uvažuje o zkaženosti světa, před kterou chce prchnout odchodem od policie (trochu jako Prendergast ve Volném pádu - i tam byla určitá paralela mezi policistou a Dfensem) a teprve v průběhu vyšetřování a díky seznámení se s Pittovou rodinou zjišťuje, že chce za svět bojovat, jak na konci říká šéfovi. O technické stránce a atmosféře se netřeba zmiňovat stejně jako o hereckých výkonech, všechno do sebe zapadá, vše je na svém místě. Kéž Fincher ještě natočí něco takového. (18.03.2006)

Najsilnejší psycho-thriler, aký som vôbec niekedy mohla vzhliadnuť, ktorý sa mi dokonca páči o niečo viac ako Mlčanie jahniat. Neskutočne silný zážitok, podporený znamenitými výkonmi troch geniálnych hercov Morgan/Pitt/Spacey, (touto úlohou si ma Pitt prvýkrát získal), k tomu hrozivá a na city brnkajúca hudba Howarda Shorea, originálny scenár posplietaný postupnými súvislosťami jedného psychopatického vraha, ktorý na prvý pohľad nedával zmysel a šokujúci záver, na aký sme u Finchera zvyknutí, no i tak si ma vždy ako diváka omotá presne tak, ako si to od začiatku želal a ja nie som schopná protestovať. Dokážem iba žasnúť nad režisérom, ktorý sa najväčšmi z tých, čo poznám, utápa v beznádeji, pochmúrnom počasí a v mysli duševne nevyrovnaných ľudí. Fajnšmekerska delikatesa, ktorá v svojom žánri zhrabne do vrecka všetku konkurenciu. (05.08.2008)

Se7en jsem viděla celkem dvakrát a musím říct, že na podruhé to byla snad ještě větší husťárna než na poprvé. Když totiž člověk zná dopředu vyústění příběhu (nechci spoilerovat, takže jej neprozradím), které je mimochodem ďábelské jako sama postava Kevina Spaceyho, John Doe, může sledovat, jak překrásně a logicky do sebe zapadají jednotlivé střípky téhle skládačky. Jediná pronesená věta není zbytečná, všechno má svůj smysl a své místo. Závěrečná scéna, ke které se musím ještě jednou vrátit, je neskutečně mrazivá, nervní a vždycky při ní mám žaludek až v krku. Se7en rozhodně není film vhodný pro labilnější povahy, ale rozhodně je to jeden z nejlepších thrillerů, co jsem kdy měla možnost vidět. (12.02.2005)