Anděl Páně 2

Líbilo se mi, vcelku důstojné pokračování (lepšího) prvního dílu. Ivan Trojan a Jiří Dvořák jsou výborná dvojice a celý film je prakticky jejich, ovšem nadaná Anička Čtvrtníčková se vedle nich rozhodně neztratí. Akorát bych se tedy obešel bez celé té nebesky pekelné části se sváděním Vicy Kerekes, která stejně ani nebyla moc vtipná. (24.12.2017)

Jiřímu Strachovi se povedl husarský kousek. To, co tvůrci dokazovali v předchozích dekádách pravidelně, a v porevoluční kinematografii to naopak byla většinou jedna velká křeč, zvládl báječně. Tím myslím pokračování. Zvlášť v žánru, který to má u tuzemských diváků sakra obtížné. Česká pohádka je roky v přetěžké krizi, chybí kvalitní autoři, páč se nedá furt přehrabovat v Němcové a dalších. Nejprve se mrkneme, co nového tam nahoře, ale většina děje se opět přesune mezi smrtelníky. Dvojice domýšlivého anděla Petronela a poťouchlého čerta Uriáše shodí z nebes jablko poznání a musí dolů, pokud nechtějí být hvězdnou mlhovinou. Vánoce se blíží, ale zatím chodí malebnými zasněženými ulicemi Mikuláš, takže naše povedená dvojice může zůstat ve své běžné podobě. Připletou se do osudu mladé vdovy a její dcerky, které třou bídu s nouzí. Režisér Jiří Strach se předvádí jako jistý a sebevědomý filmař, ač mohl být odvážnější a celkově šlo pokračování posunout o trošku dál. Řemeslná stránka šla logicky s rozpočtem nahoru, je to tak akorát rozmáchlé, tak akorát napínavé, tak akorát poetické. Hlavně je to naše. Tuším, že Strach do toho půjde i potřetí. Až uzraje ten správný čas. (23.07.2017)

Přiznám se, že po homicidním a karnivorním Svatojánském věnečku jsem začínal mít o jinak famózní duo Straštajn vážné obavy. Kluci ale naštěstí šli do sebe, začali ředit Džejmisna svěcenou vodou, ty sodomity ze sebe vypudili, přestali Troškařit a teď napálili do jindy zpruzených obličejů našich dětí Démona Satanova 2. Striktně katechistickou to pohádku o tom, jak se další, neméně famózní duo – Trořák, snažilo na Mikuláše vyprcat uherskou barakundu, a co z toho nakonec bylo na výsostech málem za hromadnou polízanici. Ti dva jsou rozhodně národní poklad, evidentně si to užívají a pod přísným, ale spravedlivým dohledem našeho milého správňáka Mirka Ušína z nich čiší čirá radost z perfektního a uvolněného herectví. Skoro celou dobu energicky a s nonšalancí sobě vlastní trousí překvapivě vtipné římskokatolické bonbonmoty, až má člověk místy pocit, že čumí na Smrtonosnou zbraň pro kudlanky, a pod vlivem jejich přirozeného charmu skoro lituje, že nemá rybu. Je o mě všeobecně známo, že pohádkami pohrdám, jsem hluboce věřící, pravidelně se bitchuji, o nedělích chodím foukat do šalmají církevním hodnostářům a za normálních okolností bych teď rozhořčeně volal minimálně po exkomunikaci, ne-li rovnou po upálení všech zúčastněných za znevažování autority Ředitele! Nicméně je to podáno natolik hravě, vtipně a bezelstně, až má jeden po skončení chuť přestat uctívat Vodníka, prince Bajaju a Perníkovou chaloupku, odříkat pár Bartoškonášů a neposkvrněně počít nějakého toho Issiáše, pokud by se teda Klára nechala ukecat na anál. Nedá mi to a na tomto místě musím i trochu zafrajeřit, neboť mému profesionálnímu oku neuniklo ani ono skryté, avšak velmi závažné a děsivé poselství této nadmíru povedené taškařice. To zní: „Čiň ďáblu po vůli a odmění se ti mukami pekelnými s prkenným metrosexuálním párkařem Vojtou Dickem“. Taxe radši fuckt bojte! Takže, nebýt té skupinové homoprostituce v samotném závěru, která v kontextu celého filmu působila, jako by vám do trojky se dvěma lascivními prsaticemi naběhla v nejlepším partička nahých bukvoidů a začala fistulemi zpívat Kvíny, je to krásně natočené, veskrze příjemné, svižné, originální, mile tumorné, sofistikovaně porežírované a až na tu výjimku skvěle zahrané. Jen mě trochu mrzelo, že jsem se nemohl v kině pořádně uvolnit, nahlas se chichotat, srkat a šustit, protože v lajně za mnou seděl samotný Rákosníček a já se bál, aby na mě nepoštval Prskavce. (18.11.2016)

Anděl Páně po deseti (skoro) letech už není natočen podle scénáře Lucie Konášové, ale samotného Jiřího Stracha a Marka Epsteina. Druhý z pánů nějakým záhadným způsobem dokáže už léta přesvědčovat zástupy lidí o tom, že je dobrý scénárista, což je zázrak hodný nebeského panstva s Jiřím Bartoškou v čele. Není náhoda, že Šťastného Smolaře pana režiséra Stracha a pana scénáristy Epsteina jsem nehodnotil zrovna nadšeně. Ale zpět k Andělům. Jak jsem na prvním dílu oceňoval jeho atmosféru a ducha, který přebíjel nemálo formálních nedostatků, tady je situace naprosto opačná. Nádherná kamera, kulisy, světla, kostýmy, hudba, pochopitelně obsazení, jemuž vévodí perfektně sladěné duo Trojan - Dvořák... "jenom" ten příběh je tak nějak podivně poskládaný (a vůbec nechápu smysl scény s poutí hrdinů přes hory a doly do Českého Krumlova), obývaný hrdiny, jejichž jednání se nedá hodnotit česky, ale pouze anglickým WTF. Nejlepším vtipem, který je s druhým dílem Anděla Páně spojen, je několik let starý rozhovor s Vicou Kerekes, v němž se kriticky stavěla ke svým rolím řekněme spíše vizuálního doplňku na plátně/obrazovce:) Tady nemá smysl hledat hlubší smysl (yes, pun intended) v tom, že arcizloduch je ateista, nebo dumat o tom, co nám chce básník říci příběhem o sázce anděla a čerta, kdo z nich se dostane žádoucí zrzce minimálně pod živůtek. To by totiž musely dávat smysl i další věci, ale takhle to budou další výplody z generátoru náhodných myšlenek bez nějakého záměru;) Je až s podivem, že i tak se mi nechce Anděla Páně 2 potopit. Nějakým kouzlem jsem si od jeho uvedení v kinech, kdy jsem film prvně viděl, do dneška, kdy ho vysílala ČT, zapamatoval silněji to lepší, a moje výhrady jaksi vyvanuly. Teď jsou zpět v plné síle (a potvrdilo se mi, že jsem si nic nezkreslil), ale i tak nějak se cítím po závěru s "povinnou" moralitou a zpěvem Lucie Bílé příjemně, byť vrtím hlavou nad tím, co se to s tím příběhem proboha;) stalo... 60% (27.12.2020)

Složení nebeské sebranky beru od pana Stracha jako moc pěknou alegorii, protože snad o polovičce toho hvězdného mančaftu jsem si už nějakou tu dobu myslel, že musejí být ve filmovém nebi, jak dlouho jsem je nikde neviděl hrát. Třeba taková Bohdalová se tvářila, jakoby sama nechápala, co tam vlastně dělá a Pecha s Konvalinkovou se mezi jedničkou a dvojkou snad ani nemuseli převlékat z kostýmů, ti šli takzvaně z pohádky do pohádky. Zvláštní okomentování si pak zaslouží náš pan kandidát Horáček - já vám určitě hlas dám, ale musíte mi slíbit, že si veškerou agendu vezmete s sebou do Bohnic. Jinak čert s andělem na jedničku, ovšem ve finále ve mně film roztál stejně rychle jako první letošní sníh na ulici. (05.12.2016)