Winnetou - 3. Teil
Desperado Trail
Vinetu III
Winnetou: The Last Shot
Winnetou - Posledný výstrel
The Desperado Trail
The Desperado Trail
The Desperado Trail
Režie:
Harald ReinlKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Rik Battaglia, Ralf Wolter, Carl Lange, Miha Baloh, Dušan Antonijević, Ilija Ivezič, Slobodan Dimitrijević, Sophie Hardy (více)Obsahy(2)
Legendární náčelník Apačů a jeho přítel Old Shatterhand vyjíždějí vstříc jejich poslednímu dobrodružství... Vyprávění z Divokého západu jsou stejnou měrou příběhem velkých dobrodružství v dálavách nepokořené přírody, ale současně i pochmurným pojednáním o svobodě a prosperitě dobyvatelů na úkor původního obyvatelstva. Ze střetu těchto protikladů vychází romantismus klasických románů Karla Maye i jejich filmových adaptací ze šedesátých let. Nejvíce patrný pak je právě v závěrečném díle trilogie Vinnetou. Hrdinný náčelník Apačů se zde marně pokouší dodržovat podmínky vzájemného soužití indiánských kmenů a bílých osadníků. Ti navzdory oficiálním dohodám nadále pronikají na indiánská území a zabírají je pro sebe. Vinnetou se v doprovodu Old Shatterhanda vydává do Santa Fe, aby s tamním guvernérem dohodl mírové řešení vyhrocující se situace. Mezitím v městě Clinton proradný obchodník s půdou Vermeulen a vůdce banditů Rollins organizují další výpady a lsti proti indiánům, aby se domohli jejich země. Navíc usilují o život přímo Vinnetouovi, neboť na území Apačů leží zdroj petroleje, kterého se chtějí zmocnit... Vinnetou – Poslední výstřel byl plánovaný jako závěrečný díl trilogie přímo vycházející z příslušných knih Karla Maye a měl se podle plánů producenta Horsta Wendlandta stát také kasově nejúspěšnějším z jeho mayovek. Šance filmu u publika proto neváhal podpořit štědrým rozpočtem a ambiciózními akčními pasážemi, které měly konkurovat již tak impozantním sekvencím přestřelek na pozadí hořícího petrolejového pole v předchozím snímku Vinnetou – Rudý gentleman. Nicméně již samotné ohlášení výroby snímku paradoxně vyvolalo vlnu nevole a pobouření. Filmové mayovky se mezitím staly nejen diváckými hity v Německu i dalších evropských zemích, ale dospěly do stádia opěvovaného kultu. Když se fanoušci dozvěděli o plánech filmařů, že zůstanou věrni předloze, a celý film tedy zakončí scéna úmrtí populární figury, vyvolalo to řadu emotivních reakcí od zarmoucení až po agresi a osočování tvůrců jako vrahů. Wendlandt navzdory všemu zůstal neoblomný a z velké části právě díky tomu vznikla vůbec nejpůsobivější ze všech filmových mayovek. Režie se opět zhostil přední německý řemeslný profesionál Harald Reinl, jenž je podepsaný již pod předchozími částmi trilogie i Pokladem na Stříbrném jezeře. Vedle samozřejmé účasti hvězd Pierra Brice a Lexe Barkera dostal tentokrát větší prostor Ralf Wolter, představitel oblíbeného Sama Hawkense. Role dívky v nesnázích tentokrát připadla francouzské modelce Sophii Hardyové. Coby hlavní záporák se pak divákům do paměti nesmazatelně zapsal italský herec Rik Battaglia, jenž se předtím objevil ve vedlejších partech mayovek z konkurenční produkce Artura Braunera, šéfa společnosti CCC-Film. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (378)
Winnetouové by se střílet neměli...;-) Ach ano, matně se pamatuji, že to byl právě onen poslední výstřel, který přiměl moje rodiče, aby mi vysvětlili, co že to znamená, když je něco "jenom film". Měla jsem regulérně zlomený srdce. Z čistě objektivního hlediska bych asi měla... Ale nemůžu jít pod pět...:-) ()
Nevycedila jsem pro Vinnetoua zdaleka tolik slz jako moje ségra, ale něco přece jen ukáplo... Nicméně srovnávat to se čtením knihy nelze, tam byla scéna loučení apačského náčelníka mnohem dojemnější a ještě víc mě drásalo Shatterhandovo utrpení. Kdepak, mayovky nemůžu hodnotit nízko, ikdyž pochopím, pokud to mladší ročníky hodí do odpadu a budou adorovat kulty svého mládí - Teletubbies a Pokémony :-). 71% EDIT (8/2011): Opět jsem si poplakala... smíchy. Jak jsem se mohla v dětství nesmát patetickému projevu hlavních hrdinů, záhadným přesunům postav v časoprostoru, imbecilnímu jednání padouchů, superinteligentnímu koňovi Ilčimu s šestým smyslem, kterému se nevyrovnají všichni věštci světa atd., atd., atd.? Zestárnuly tolik mayovky nebo já? Tu čtvrtou hvězdičku nechám z nostalgie, ale dvě by byly objektivnější:-). ()
Samozřejmě, že to jsou hodně body z nostalgie, ale tohle je prostě tak parádní film, kdy na konci na mě pokaždé padá smutek. Vím, že jako dítě jsem u filmu řval jako želva. Vinnetou by si tohle zasloužil jako poslední film, což není úplně pravda, protože se později objevil v dalších, které samozřejmě tomuto dějově předcházely. To bratrství na mě pořád dělá dojem. ()
Vidím to jako dneska. Kvůli své hubenosti (ach, kde ty loňské sněhy jsou) jsem v ozdravovně a se mnou spousta dalších dětí. V telce padl poslední výstřel a všichni kluci i holky brečí. Zážitek, na který se nezapomíná. Od té doby jsem tenhle film už neviděla. Dokud budu žít, tak pro mě Vinnetou zůstane nesmrtelným, protože navzdory hodnocení už si ho nikdy nepustím. ()
Honička na Vinnetoua začíná! Rik Battaglia si usmyslel, že mír nebude, takže udělá všechno. Klidně oddělá i Vinnetoua. Sam Hawkens se sice kromě komentování děje i aktivně zapojí, Olda přepere každého, ať v temných uličkách jakéhosi gotického města (v Americe!) či na rozlehlých planinách. A nejvíc je vidět sám Vinnetou, na kterého Battaglia uspořádá vysloveně štvanici, která začíná někdy po půl hodině a až do konce se v podstatě nezastaví. Bohužel to nestačí a atmosféra je pěkně dusná. Vše podpořeno zvonem ze Santa Fé a chlastajícím indiánem, staré časy jsou pryč a Vinnetouova snaha je marná... Ach jo. "Až slunce zapadne za vrcholek hory, budete si přát, aby vás vaše matky nikdy neporodily!" ()
Galerie (46)
Zajímavosti (37)
- Scéna, v níž Sam Hawkens (Ralf Wolter) varuje obyvatele před Jicarilly, se natáčela ve slovinském městě Lublaň ve čtvrti Stožice, kde stálo westernové město už z filmu Die Flußpiraten vom Mississippi (1964). (mar48)
- Když jedou Vinnetou (Pierre Brice) a Old Shatterhand (Lex Barker) ke guvernérovi do Santa Fe, vidí v dálce před sebou město. Jedná se o městečko ve španělské Andalusii, jehož záběry si režisér Reinl společně s kameramanem pořídili již během natáčení Posledního Mohykána (1964). (hippyman)
- Pasáž s hořícími vory nepocházela, stejně jako mnoho jiných, z pera Karla Maye. Scénárista Harald G. Petersson se nechal inspirovat bondovkou Srdečné pozdravy z Ruska (1963), v níž je podobná scéna, ovšem s motorovými čluny. (hippyman)
Reklama