Následky

Bohužiaľ spracovanie pokuľháva a nudí. Navyše, keď človek sleduje Jennu Ortegu, ako sa vyrovnáva so svojimi traumami, tak sa môže iba pousmiať, pretože to až napadne pripomína Zendayu v Euphorii, ktorá je ale aspoň o jednu ligu vyššie. Jedna Ortega je ale dobrá a ako som už napísal, brzdí ju najmä scenár a všetko okolo. Ide o nevýrazný film, ktorý ale rieši zaujímavé a dôležité záležitosti. 6,2/10. (26.11.2022)

"Life´s fucking hard"... Já jsem se na ten film rozdíval ještě před 22. prosincem a v duchu si říkal, to je hrůza, jak to v těch USA mohou zvládat posílat své děti do školy a nebát se. Dodíval jsem se až nyní. Dobře zpracované téma a svěřené v titulní roli megahvězdě Jenně, jež vystřihla několik podařených scén u člověka stiženého traumatickým prožitkem. (02.01.2024)

Ona ústřední myšlenka a nápad ve mně budily naděje na skvělý film, ovšem to zpracování, to zpracování fakt bolelo. Úvod ve škole mě totiž sice pořádně uzemnil, a měl jsem snad úplně stejně staženou prdel, jako ústřední trojice hrdinů, schovávajících se na školních záchodcích, a v tu chvíli jsem se okamžitě začal těšit ještě víc na pořádně hutné a emočně na dřeň vygradované drama, které si třeba ještě i navíc zároveň i otevřeně vezme na paškál ono ústřední téma, jenže ve výsledku tato podívaná nic takového nepřináší, a místo toho nabízí prostinké teenagerovské drámo, kde se vlastně vůbec nic neděje, tedy krom klasických holčičích potíží daného věku, s nimiž by se ovšem děvčata potýkala i bez oné tragické školní události. Veškeré postavy jsou navíc vesměs dost nevýrazné a ne zrovna dvakrát sympatické, jejich chování pak nepřináší ani nic zajímavého a v podstatě to co jsem očekával, tedy vyrovnávání se s oněmi následky, je tu pak navíc dost upozaděno a prakticky zcela nerozvinuto. Až na úvodních pár minut se tak jedná o dost nezáživnou nudu, která vůbec nepřekvapí, nic nevyhrotí, jen si tak unyle plyne až do závěru, jenž navíc nedisponuje ani žádnou pointou či katarzí jednotlivých postav, za mě se tudíž jedná v souvislosti s tímto snímkem o promarněný čas a ze strany tvůrců o zatraceně nevyužitou možnost natočit emočně silné drama, jelikož ten námět je pro strhující film jak dělaný. (10.01.2023)

Jen poznámka k tvůrčímu záměru nerozpracovávat podrobně samotný incident, který podle všeho může někdo chápat jako chybu - i přestože je zcela zřejmý už z názvu filmu. Téma "school shooting" bylo ve filmu zpracováváno již dříve. Vždy přitom byla nemalá část pozornosti (ne-li celý příběh) vedena na samotné atentátníky. Takový přístup zde skutečně chybí. Obecně filmy odsuzující násilí nikdy nemohou být ve svém záměru důsledné, pokud násilí samotné explicitně zobrazují, neboť jej automaticky definují jako podívanou - v určitém okamžiku diváka může násilí sice odpuzovat, ale zároveň jej fascinuje, čímž vyvolává citlivost, stejně jako ji zároveň otupuje. Totéž se pak děje i ve vztahu k samotnému agresorovi, jehož přímá reprezentace může negativní status umocňovat, zároveň však jej automaticky relativizuje. The Fallout tyto negativní jevy potlačuje na absolutní minimum. Nikdy nevidíme přímou střelbu - slyšíme pouze křik a rány v dálce. Krev zahlédneme jen jednou na oblečení, dotyčné osobě však nepatří. O samotném střelci se poté dovíme pouze jméno, které nám nikdy není dovoleno vnímat jinak než absolutně negativně. Nebudu tajit, že je mi tento přístup, i vzhledem k tématu, sympatický - zvláště v době, kdy je nutno až absurdně polopaticky vysvětlovat, že ve vztahu agresor vs. oběť je viníkem vždy agresor (!) - a zaslouží si být spíše kvitován než kritizován. P.S. Je třeba uznat, že The Fallout je film vyžadující empatii, což je požadavek velice specifický, odvíjející se od individuálního naladění diváka - někdo to v momentální situaci přijme, někdo ne a moc si z filmu neodnese. Obojí je ok. P.P.S. Uvedení The Fallout v Česku proběhlo až trestuhodně bez povšimnutí, což je důsledek nevýrazné distribuce skrze VOD platformu. Pro zájemce o podrobnější recenzi přikládám tři odkazy: The Hollywood Reporter, IndieWire, Variety. (18.02.2023)

Dva generační talenty na svých bedrech odtáhly celý film. Ziegler sice nedostala prostor, aby mohla ukázat pohybové nadání, ale vyzařuje potřebný klid, který vyvažuje živelnost hlavní postavy. Ortega všechny kolem převyšuje a jednou se bude vzpomínat právě na podobně nevýrazné snímky, kde už jako mladá zářila. Téma šlo určitě vytěžit lépe, ale komorní finále je stejně smutné jako samotný akt střelby. (23.03.2023)