Huo Yuan-Jia

Fok Yun-Gap je synem slavného mistra kung-fu (Phillip Ko), ale sudičky mu do kolébky nadělily spíš moudrost než sílu a tak je narozdíl od svých tří bratrů z tréninku vyřazen a místo přerážení cihel se věnuje kaligrafii. S úlohou slabocha, který denně dostává od vesnických floutků nakládačku, je ale konec když do Fokovy rezidence přijde nový učitel, Chiang Ho-Shan (Yasuaki Kurata). Ve skutečnosti se jedná o japonského špióna, který má odkoukat tajemství stylu Fokovy rodiny, ale Ho-Shan je taky jenom člověk a tak začne Yun-Gapa tajně učit... Legend of a Fighter spadá do období old school tvorby přelomu 70. a 80. let. Tehdy už začaly být zápletky typu "zabil jsi mi otce, budeš pykat" trochu omleté a tak se houfně utíkalo ke komediím nebo filmům o lidových hrdinech. Yuen Woo-Ping stíhal obojí a mezi jeho nejlepší kombinace patří snímky jako Drunken Master (Wong Fei-Hung) nebo Magnificent Butcher (Lam Sai-Wing). I Legend of a Fighter z roku 1980 si bere za předlohu skutečnou postavu - Fok Yun-Gap se na počátku dvacátého století stal slavným mistrem a díky své síti škol přispěl ke zlepšení fyzičky čínského národa (který si předtím od Japonců vykoledoval nepěkné označení "Sick men of Asia"). Ping nepostupuje otrocky podle učebnic dějepisu, ale z jeho díla je tentokrát znát jistý respekt - vyloženě komediální scéna je tu jen jedna (souboj na lodi - Fung Hak-On vs. Yuen Cheung-Yan) a dá se označit jako předehra před bouří, protože pak už začne jít skutečně do tuhého. Mohli bychom pomyslně rozdělit snímek na dvě části - ta první je tréninková a černovlasý Yasuaki Kurata v ní učí mladého Fok Yun-Gapa (Yuen Yat-Chor). Tady Ping čerpá ze svých hlubokých zkušeností a opět předvádí originální tréninkové scény (výuka kaligrafie), ovšem neuvidíme nic, co bychom už neznali - snad jen Kurata se snaží na důkaz svých schopností přerazit nebo prorazit všechno v dohledu. Pak ale učitel (Kurata) po incidentu s partou výrostků odjíždí a mladému Gapovi zůstává jen tréninkový manuál a menší podezření, že mistr není až takový klaďas (jeho "protivníka vždycky musíš zabít" předznamenává budoucí události)... Jedno střihnutí nůžkami a posouváme se v ději o dvanáct let kupředu - Fok Yun-Gap vyrostl, zesílil a naučil se všechno co mohl, v podání Leung Kar-Yana vypadá jako absolvent dřevorubecké školy a hned v první scéně má šanci dokázat svému otci, co všechno se naučil. V tu chvíli se ale Pingovi začíná trochu rozpadat děj, protože sledujeme v podstatě už jen kolekci soubojů, která vede k dramatickému finále. Choreografie je výborná (tedy až na souboj s ruským boxerem, který je mírně řečeno úsměvný - úmyslně i neúmyslně, kdo neviděl, neuvěří), ale Leung Kar-Yan (opovážím se to říct) nemá dostatečné schopnosti, aby utáhnul status velmistra a nezničitelného hlavního hrdiny - z dnešního pohledu jsou použité kombinace až příliš tradiční a strnulé a nepomáhá ani Leungovo charisma, protože rozdíl mezi ním a Yuen Yat-Chorem z úvodu je příliš veliký. Nechat hrát dva herce roli napůl asi nebyl nejlepší nápad. Ping nevyužije ani příležitosti napravit vše ve finále - příběh sice sympaticky zaklapne a kruh se uzavře, když je Yun-Gap nucen bojovat proti svému bývalému učiteli a kromobyčejně se podaří i celá věc s výměnou talismanů, která znovu naznačí, že Ping si zkusil sáhnout na podstatně vyšší žánr, ale veškeré nápady Yuenovic klanu dopadají v duel Kurata vs. Kar-Yan polovičatě, protože ani Kurata není až tak kvalitní bijec a nezlehčí to ani fakt, že představuje starého mistra Bushido (tj. má šedivé vlasy... zajímavé, že i vypadá staře fyzicky, na to že tehdy bylo Kuratovi 34 to přesvědčivě "zahrál" ;). Jeho kopy jsou sice rychlé a vysoké, ale Ping tehdy (v období před moderními akčními filmy, tj. 1978-84) uměl herce rozparádit o několik tříd lépe - nejvěrohodnějším mistrem kung-fu tak v celém filmu zůstává Phillip Ko, kterému je však dopřáno jen pár forem a likvidace několika vajíček. Ale nerad bych, aby vznikl dojem, že Legend of a Fighter je špatný. Je to zajímavá sonda do dramatického žánru s řadou dobrých nápadů. Roztříštění hlavní role a riskantní pokus udělat z Leung Kar-Yana (který nikdy žádná bojová umění necvičil) akční hvězdu však nedopadl podle očekávání (alespoň mého) a i když se zřejmě Fok Yun-Gap v hrobě neobrací, mezi nejlepší Pingovky bych si tenhle film zařadil snad jedině omylem, což však neznamená, že nenajde v mé filmotéce místo. Vyhazovat podobné filmy by byl přeci jenom hřích, který by mi "ten nahoře" jen těžko odpouštěl... 60% (20.04.2017) (méně) (více)