Obsahy(1)
Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám svým nenapodobitelným způsobem předkládá mistr českého filmu Karel Zeman na motivy knihy liberečáka Otfrieda Preusslera. Čarodějův učeň je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (540)
Promrzlý, hladový sirotek nachází útočiště ve starém mlýně, netuší, že zdejší mistr není jen mlynářský. Postupem času se vyučí řemeslu, vlastně oběma řemeslům, poznává sílu přátelství i hlubokého citu a střet s mistrem o duši a srdce se kvapem blíží... V dětských střevíčcích jsem tento kus vnímala jako horor a nedodívala do konce. Dnes to beru jako pohádku pro dospělé, drsnou a krvavou. ()
Moc hezký animovaný příběh natočený hodně zvláštně a originálně. Když si tady ty komentáře tak pročítám, vůbec se nedivím, že jako malí měli zdejší uživatelé z této strašidelné pohádky strach Já bych si taky ustřík sledovat Krabata, jak se pere s černokněžníkem. Přitom se na to tak hezky, úplně samo, kouká. 73 minut je sice tak málo, ale v tomhle případě překvapivě dost. Mrzí mě jenom fakt, že nedávno na tenhle film natočili hraný remake. Jak ten asi dopadl... ()
Vynikající hororová a depresivní záležitost, atmosféra že by se dala krájet, nemám slov, tohle se vážně povedlo a jako kluk jsem se neuvěřitelně bál. Krásný děsivý příběh, atmosféra, efekty, hudba, pan Zeman...:-) Za 5*, takových filmů z dětských let, kdy vám běhal mráz po zádech, a báli jste se usnout, přeci jen moc nebylo. ()
Na celém světě nebyly louky tak zelené a pampelišky nekvetly tak žlutě, jako u nás v Lužici.....ale ne pořád je tak krásně a i na tuláka přijdou zlé časy. CITÁT - Přijď do mlýna Na černé vodě.......... Krabat poslechl havrany a šel. Znáte to už asi sami, pohádka, co kdysi byla strašidelná je dnes kultem. A Zeman a spol jsou určitě spokojeni. CITÁT - Mlýn už zase mele...cha...cha...chááá.......... Každý už dnes ví, co je to, stát se učněm ve mlýně Na černé vodě. Povedené a mě se na tom zvlášť líbí to povídání ve třetí osobě a pocit, že ta pohádka je strašidelná i po takové době. CITÁT - Pro mě taky vepřovou a pivo......... Kdo by netoužil stát se kouzelníkem ? Hlad a zima jsou mocní Mistrovi pomocníci. CITÁT - Mlýn zase mele.......... Mistr v pohádce dokonce zastavil čas - to je mocné kouzlo. Jenže pak je tady taky láska a to je mocnější čarodějka. CITÁT - Nenech mě už čekat, buď mi ku pomoci........ Má to říz a i dnes to nese dramatičnost a strašidelnost. ()
Takhle mají vypadat filmy pro děti. Každé rádo po podvečerním promítání usne, aby aspoň na chvíli zapomnělo, v jakém to žije světě. A ráno se s radostným vyskočením probudí, protože si vzpomnělo, v jakém to žije světě. ♥♥♥ (Kniha taky stojí za to. Po jejím přečtení jsem vyloženě litovala, že se do filmu nevešel výlet kočárem s Mistrem na bál. Na druhou stranu jsem si to ale zase během čtení dovedla docela dobře představit v modro-snové animaci.) ()
Galerie (17)
Photo © Filmové Studio Gottwaldov
Zajímavosti (5)
- Navzdory vžitému názvu, uváděnému ve všech materiálech, je v úvodních titulcích filmu uvedeno pojmenování Krabat - Čarodějův učeň. (charles3)
- Předobrazem legendárního Krabata byl Jan Šadović, německy Johannes Schadowitz, žijící v letech 1624 až 1704, důstojník chorvatské lehké jízdy, který si svými zásluhami ve válce s Turky od saského panovníka vysloužil statek Gross Särchen - Wulke Ždźary na Horní Lužici. (Ampi)
- Předlohou filmu byla kniha "Čarodějův učeň" (1971) napsaná libereckým rodákem Otfriedem Preußlerem (Otfried Syrowatka, 1923-2013) podle lužickosrbské legendy o Krabatovi. Příběh knižně zpracoval také Jurij Brězan (1916-2006) pod názvem „Čorny mlyn / Die schwarze Mühle“ - stalo se tak o dva roky dříve, ovšem v ČSSR byl český překlad k dispozici ve stejném roce jako Preußlerova kniha. (Ded@M@tes)
Reklama