Cesta do pravěku

Českého, filmového, trikového, vizionára p. Karla Zemana, by som zaradil vedľa veľhlasného amerického kolegu (rodáka) Raya Harryhausena, pôsobiaceho vo Veľkej Británii, ktorý taktiež so zápalom nakrúcal podobné, technicky náročné snímky na svoju dobu, ktoré dnes už môžu pôsobiť - zastarane ? Tak to môže byť, lebo pred cca. 60. a viac rokmi neboli vizuálne efekty (hovoríme o Československu) na tak vysokej úrovni, a i napriek tomu Cesta do praveku inšpirovala „rozprávkara” Stevena Spielberga k nakrúteniu Jurského parku ! Nebyť Zemana, nebola by prehistorická jura ? Pevne verím, že ak by žil v súčasnosti, alebo by sa narodil, trebárs v 40. rokoch, tak by sa určite nestratil, lebo s takouto fantasticky imaginárnou predstavivosťou, by dokázal fascinujúce filmové divy, podobne, ako Georges Méliès. _Tento snímok má nielen parádnu hranú, animovanú a bábkovú zložku, ale i na k-v-a-r-t-e-t-o českých detských hercov sa môže človek spoľahnúť, typické herecké výkony, ktoré ničím neurazia, ale ani nenadchnú. Je to vskutku i kvalitne nasnímané dvojicou chlapíkov za kamerou. Pred všelijakými chalanmi (pozor, aj dievča Věra Chytilová bola medzi nimi) z „českej novej vlny” , ešte o čosi skôr tu bol jeden individuálny tvorca, ktorého chcem v bl.bud. dôkladne študovať, lebo je v ňom veľký potenciál - inšpirácia. (14.04.2019)

Na tu dobu boží, tím jsem si jistý, ale dnes už tento film působí trochu divně a někdy dokonce nechtěně komediálně. Každopádně si myslím, že i dnes by se pomocí tohoto filmečku dalu učit na školách malé děti, protože nás krásně provádí časem nazpět, jsme svědky doby ledové, doby pralidí a mamutů, dinosaurů i trilobitů. Takže jako jednohubka to ještě funguje, ale abych tenhle snímek vyhledával a vyloženě si ho užíval, to určitě né. (28.11.2009)

Boris Polevoj mluvil na II. sjezdu sovětských spisovatelů o nutností fantasticko-naučného žánru v dětské literatuře. A můžeme se právem pochlubit, že hned prvý pokus s tímto žánrem v našem filmu dopadl tak úspěšně. Vždyť sám námět přinášel mnoho úskalí — cesta do pravěku se mohla velmi snadno zvrhnout ve fantastiku silně zavánějící sensačností bulvárních románů, či do suchopárné naukovosti, při které by děti v kinech usínaly nudou. Autorům tohoto úspěšného díla, Karlu Zemanovi a J. A. Novotnému se však podařilo jemně a inteligentně spojit oba tak rozličně žánry a odevzdat dílo vyvážené, které neztrácí ani na zábavností a vzruchu, ani na poučnosti. A k celkovému dobrému dojmu z filmu pomohl nejen barevně skvěle komponovaný obraz až na malé výjimky podařené triky s loutkami prahistorických zvířat, ale také — doposud Achillova pata hraného filmu pro mládež — živé herecké výkony dětských představitelů. A tu je třeba zvlášť vyzdvihnout herecky výkon malého Jirky, který svým výkonem dodal tomuto filmu potřebné oživení, potřebné koření příběhu. Jde o zřejmý úspěch našeho filmu, úspěch průkopníků a tím větší je jejich zásluha. Filmový přehled 27/1955 (05.03.2003)

Za mých dětských let běžela Cesta do pravěku docela často v televizi a já jsem se pokaždé díval. Byl jsem tím filmem ohromen. Mí příbuzní si to bohužel vyložili jako fascinaci pravěkem a neúnavně mě zásobovali knížkami o dinosaurech. Abych neranil jejich city, předstíral jsem radost.:-) Ne, nejsem žádný Ross Geller a prehistorie mně nikdy bůhvíjak nezajímala, ale možnosti filmu ano. To, co pro film (a nemyslím jen český) udělal Karel Zeman, se dá z dnešního pohledu už těžko docenit. Ale některé scény si dodnes nejsem schopen vysvětlit. Třeba když ti kluci jedou na loďce a v popředí se z vody vynoří podivný ještěr s kachním zobákem. Rozhlíží se, mrká, mlaská, zcela přirozeně se pohybuje. Dělený obraz to být nemohl, zadní projekce taky ne a jestli to byla loutka, pak nejdokonalejší, jaká se do té doby objevila na celuloidu. Nebo ta scéna s mrtvým stegosaurem. Celá léta jsem žil v domnění, že šlo o velký model, až jeden dokument mi objasnil, že to byla dokreslovačka! Přirozená syntéza hraných a animovaných složek dělá z Cesty do pravěku stokrát věrohodnější podívanou než je Jurský park, kde se ještěři pohybují značně nepřirozeně (jakoby pérují), vypadají dost dvourozměrně a především hrají na kameru. Pch! Takže já jsem pro Cestu. 80% (09.01.2006)

Klasika!!! Věděli jste, že se na amerických filmových školách používá jako studijní materiál? ***Věděli jste také, že: Když chlapec Petr ukazuje kamarádům knížku o prehistorickém zvířeti, které právě spatřili, stojí pod obrázkem kostry záhadný text: "... a zaplatil za ně chtivému náčelníku pět krav. Od obchodníka koupil vejce správce obchodu, od toho jiný kupec a od něho..."*** (11.04.2005)