Men

Nemám problém u filmu/nad filmem přemýšlet, ale zase jsou nějaké limity. Tady jsem se ztrácel, respektive Alex Garland o mě coby diváka přišel. Ukousl si víc, než dokázal rozkousat. Na malebném anglickém venkově leží panství ideální k utřídění myšlenek a vyčištění hlavy. Londýňanka Harper (letos na Oscara nominovaná Jessie Buckley) totiž přišla o manžela. A právě chvíle klidu opakovaně přerušují vzpomínky na zesnulého milého (respektive na to, co se s ním stalo) a hlavně patřičně znepokojivá a strašidelná přítomnost jiných mužů, kdy se záhy dozvídáme, že o jejich ztvárnění se postaral majitel panství s tváří Roryho Kinneara. Ztělesňuje to nejlepší, ale hlavně to nejhorší z toho, co lidé-muži emocionálně nabízejí. V období stále nezpracovaného smutku, viny a vzteku ji otravují i děsí. Celé je to pomalé, plné obrazů, které v divákovi zanechávají další otázky skrze jejich smysl ve vyprávění. Finále je pak surrealisticky groteskním tělesným hororem. Úspěšný scenárista (a potřetí režisér) Garland mě stejně jako svými předchozími pracemi úplně nezaujal. Ač se mi teda líbí, jak obratně manipuluje s náladami a podvrací očekávání, oceňuji i kameru a práci s ruchy a zvukem. (02.07.2022)

Co k tomu říct? Filmy, které pouští do světa studio A24 jsou divácky náročné a hodně těžko stravitelné. S tím musí člověk počítat už ve chvíli, kdy vyráží do kina. Já osobně se většinou dostanu do stavu, kdy nejsem schopen jednoznačně říct, jestli se mi jejich nejnovější film líbil nebo ne. To však není příklad „mužů", kteří mi nesedli vůbec. Nemám problém jít na artovku, která je obskurní, ale má poselství a něco vám předá. Jenže tady je to pojetí tak nejednoznačné a podivně „formulované", že člověk po opuštění sálu nemá pocit, že dostal něco navíc. Přitom je to příjemně táhlé, místy zvrácené a krásně natočené. Běžný divák ale bude z kina odcházen rozladěn a mě překvapí, pokud nejnovější Garland vůbec něco vydělá... P.S.: Pokud po zhlédnutí netušíte, co to mělo všechno znamenat, zkuste pohledat nějaké rozbory. Nevysvětlí vám všechny podivnosti, ale částečně dokáží jednotlivé myšlenky trochu srovnat. (27.07.2022)

Garland je svoj a točí si, ešte viac ako naposledy, presne po svojom. Je to maniéristické, nie vždy presvedčivé, ale stále autorské tak, že musíte neustále premýšľať nad videným a buď tým byť frustrovaní, alebo myšlienkovo naplnení. Záverečné rozuzlenie síce navodí atmosféru ako u Cronenberga, ktorý ale na rozdiel od Garlanda pozná mieru vo využití symbolov a metafor. Ono to nakoniec skôr pripomína Tarkovského, ktorý by asi mal z Men veľkú radosť. Áno, je to namierené proti mužom, alebo skôr proti ľudskej prirodzenosti, ale na akejsi hlbšej, podvedomej úrovni. Viac nadhľadu by každopádne Men slušala, pretože Garland ten Tarkovskij predsa len nie je. Za mňa percentuálne nehodnotiteľné, takže hodnotenie treba brať s rezervou. (10.07.2022)

To byla ale .íčovina. Většinou se snažím na každém filmu najít alespoň něco kladného, abych jej rovnou nemusel šoupnout do propadliště dějin. Musel jsem hooodně dlouho přemýšlet. Nakonec jednu hvězdičku za ztvárnění vícero rolí pro Rory Kinnear. Jinak nevím co to autor scénáře a režisér v jedné osobě měl za matroš, ale musela to být teda jízda. Děj neustále balancuje mezi nudou, kdy ani zívnutí nestačíte počítat a solidní fantasmagorie, že se prostě musíte smát i tam, kde to tvůrci patrně asi nebylo ani chtěné. Ale kdo ví? :-D Pozor spoiler:👩👨🏿🤼🏘️🤾⚰️👩🚗🏡🌳🚶‍♀️🕳️🧟‍♂️👮🚶‍♀️⛪🧎👨👩🏡🦤🧟‍♂️✋🔪👐🩸🔪🧟‍♂️🤰🏻🩸👾👨🏿 (27.07.2022)

Nechtěl bych být manželka toho, kdo v tom našel feministickou agitku. Pokud ovšem sdělení, že i žena je člověk, není feministické. Jinak zajímavé zpracování vyrovnávání se s tragickou smrtí blízkého člověka a s šrámy zanechanými jeho toxickou osobností. Nakonec to ale jinak dopadnout nemohlo a ta pampeliška i zelený muž měli recht: život jde dál. (31.07.2022)