In Your Eyes

Zoe Kazan napsala Ruby Sparks. Bylo jí teprve devatenáct a bylo to docela pozdvižení. Úspěšný mladý spisovatel procházel tvůrčím blokem, až se musel potýkat s oživlou fiktivní postavou (ano, Kazan) z jeho právě vznikajícího románu. Zoe Kazan se v In Your Eyes ocitá v podobně zvláštní situaci. Žije v dobře zabezpečeném manželství na východě USA a nevysvětlitelně se propojí s průměrným chlapíkem se škraloupem v Novém Mexiku. A na látku odlišující se od tradičnější romantické produkce je zaděláno. I tak jsem s ní měl problémy. Prvnímu propojení/spříznění jsem nevěřil, herecky i pocitově mě těch několik momentů vůbec nesedlo. V dalších desítkách minut už to bylo lepší a dostávalo pověsti romance nápaditého typu. I tak mi chyběla lehkost, soudržnost ve scénáři, pevnější režijní uchopení. Nápad se nezužitkuje tak, jak by mohl, navíc diváka napadá, jak je možné, že se možní budoucí milenci „nesetkávají“ i v jiných situacích. Štve i tlačení na pilu á la jsme zatraceně vážní, protože tady jednoznačně vzniká přelomový žánrový kus. Nevzniká!! Zoe Kazan občas, Michael Stahl-David většinou herecky nepřesvědčili. Je mi jasné, že je obtížné hrát na place jen plném tvůrců bez druhého herce, ale.. A závěrečná kovbojka je spíš lehce úsměvná, než dramatická. Sic k ní všechno směřuje, ale tvůrci mohli zůstat v „uvěřitelnější“ poloze. A co teď? Sice spolu, ale ve vlaku, bez peněz, bez zázemí, s policií a vlivným manželem na zádech.. (18.09.2014)

Všechny zmínky o Sense8 jsou zde svým způsobem komické, když tenhle film vyšel rok před první epizodou Sense8. Je to něco jako kdyby Sense8 místo hyperprogresivního seriálu byla klasická "hallmarkovská" romance, kde se děj omezuje na milostný trojúhelník "Wolfgang-Kala-Rajan" a na nic jiného. Všechno ostatní zůstává - kriminálník krimináluje, zhruba desetinásobně je tu rozšířený typ scény, kdy se Will "líbal" na dálku a Wolfgang "kouloval", i orgií se tu člověk dočká, scéna z dětství byl prima doplněk. Ale hlavně tu na člověka čekají příjemné emoce a sympatičtí hlavní hrdinové, jejichž neokoukaným tvářím jsem tu romanci zkrátka a jednoduše věřil. Kaňkou na kráse tak zůstává předčasně utnutý konec. Ovšem ruku na srdce, kdyby nebyl utnutý, asi by to byl trochu jiný filmový žánr, ono už takto to občas skákalo, jen ne z pohádky do pohádky ale z žánru do žánru. Nebýt občas až příliš okaté hry s motivy (zejména barevného teplo/chlad) a klasicky klišoidní záporáckou třetí stranu trojúhelníku a již zmíněného konce, tak by se to Jossu Whedonovi povedlo na jedničku. Vzkaz kritikům: Taky se divím, že telefon nepoužívali pořád, ale jsem rád, že alespoň jednou tam použit byl. (11.11.2018)

Kdyby se spojilo Sense8 a In Your Eyes (respektive kdyby se z každého díla použila jeho největší síla), to by byla teprve pecka. In Your Eyes je nicméně nápaditá romantická komedie, která však nestojí ani na romantice a ani na vtipu, nýbrž právě na onom sci-fi námětu, který z tohodle smímku udělal poměrně originální záležitost. Sice to má k dokonalosti daleko, nicméně raději skousnu přeslazenost než překombinovanost v podobě Sense8. (24.06.2018)

V základu romantika jako hrom, ale v bravůrním podání, které mě náramně bavilo. Maximálně sympatický pár neznámých herců ve velmi nápaditém a zábavném propojení svých těl. S radostí jsem přešel i to závěrečné vlakové klišé, které je v tomhle případě pěkným finišem :) PS: Cítím v tom jisté námětové přiblížení se k Her. (23.09.2014)

Zoe Kazan je znuděná manželka šéfa nemocnice. Kromě benefičních večírků a bloumání po nákupech nemá do čeho píchnout. Jednoho dne zjistí, že je propojena s propuštěným vězněm. Oba mají schopnost vidět očima toho druhého a i fyzicky cítit to, co ten druhý. Mohou se takhle spojovat, kdykoliv je napadne, povídat si na dálku a dokonce se i sexuálně uspokojovat. Díky tomuhle "daru" je ale jejich okolí začne považovat za podivíny a Zoe to dostane až do psychiatrické léčebny. Vězeň se vyvlíkne ze spárů svých zločinuchtivých kumpánů a jede Zoe zachránit. Námět filmu je zajímavý, zpracování už tolik ne. Když pominu to, že mi Zoe nezapadá do role vážené manželky šéfa nemocnice (protože vypadá pořád jako dvacítka s nejasnými plány do budoucna) a že ani Michael Stahl-David mi nesedí v roli hodného a bezelstného vězně, tak je celý příběh jen souborem jejich tlachání na dálku. Pro mě jako diváka mezi nimi ta chemie prostě nefungovala a nedokáže vtáhnout do děje. Je to všechno brané tak nějak po povrchu, není ani naznačeno, proč zrovna tihle dva jsou takhle spojeni, i když by se s tímhle dalo pracovat a nějaké hlubší myšlenky by se sem taky daly vpašovat. (26.01.2015)