Sorjonen: Krvavé poselství

Byl jsem zvědavý na to, jak bude film navazující na seriál vypadat, ale potom, co jsem ho viděl, ve mně převládá zklamání. Tvůrci se totiž i tentokrát dopustili chyb, které mi vadily už v seriálu. Je tady sice určitá možnost, že finská policie funguje na principech odlišných od těch, které jsou v Evropě běžným standardem, ale já si myslím, že šlo spíš o díry v logice. Epizody, v nichž se vyskytovala Sorjonenova Nemesis, jsem považoval za nejslabší, takže jsem se fakt nezaradoval nad tím, že se Mastermind zase vrátil. Nebyl to, bohužel, osamocený problém, opakovaly se i celé události (ač mírně pozměněné), takže jsem si několikrát povzdechl: "Už zase?" Ale vážně, v Kátině případě mi připadá sebevražda jako jediné reálné a humánní východisko. A ještě teď těžce vydýchávám tu vykrádačku Mlčení jehňátek... (02.01.2022)

Solidní severská kriminálka mi více než Mlčení jehňátek připomíná Dextera nebo Sedm, což ale vůbec nevadí. Film má skvělé napětí, které navozuje temná hudba (v prvním plánu je linka podobná té z Carpenterovy Věci) a které až do konce nepoleví. Vyšetřovací metody svérázné (seriál neznám) a účinné. Chvílemi to vypadá jako hraný dokument. Výborná kamera. Ani tak mi nevadil lehkovážný způsob jak dostat vězně na svobodu, jako spíše neschopnost speciální jednotky ho zastavit. No, to byla banda břídilů a ve skutečnosti by se zachovali určitě jinak a vězně by buď chytili, nebo zmasakrovali. Ale rozumím tomu, že bylo třeba ho posunout na šachovnici. Konec byl temný a naprosto logický. (01.01.2022)

Trochu svérázná finská variace na Silence of the Lambs. Herci sice nejsou žádní celebritní profesionálové jako v americké inspiraci (o inspiraci se dá myslím směle hovořit, aspoň v první polovině), ale zase jsou tím pádem nám smrtelníkům bližší, jejich projev je tak nějak civilnější, i děj filmu je mnohem komornější, seversky strohý, zkrátka film má evropský rukopis. Na druhou stranu mi ale třeba postava sériového vraha Maasaly(-a?) přišla na evropské poměry příliš vyumělkovaná. Za zvláštní zmínku každopádně stojí podivínský a napůl šílený (nebo napůl uzdravený?) vyšetřující detektiv (s diagnózou 'sociální fóbie'), s prapodivnými (ale funkčními) vyšetřovacími metodami. Na jeho výslech "řezníka" hned tak nezapomenu, určitě jeden z nejdivnější výslechů, jaký jsem ve filmu viděl. (07.12.2021)

"Sorjonen: Muraalimurhat", je voľné pokračovanie troj sezónneho seriálu s rovnakým názvom, pričom námetovo sa vezie na totožnom motíve, dolapenia sériového vraha. Tentokrát ide o samozvaného "Sudcu", ktorý dáva prostredníctvom ankety na sociálnych sieťach ľudom na výber, kto príde o život. Že je námet skvelý, o tom niet pochýb. Prvá hodina je aj scenáristicky výborná. Dobrá hudba, dej má hlavu aj pätu, proste málo čo sa dá vytknúť. Lenže potom to zas a znova (rovnako ako v prvej sérii seriálu) skurvia vďaka nejakému "akože" originálnemu twistu, ktorý vôbec nebolo zapotreby, pričom aj samotný duch snímku, ktorý sa v úvode započal, ide úplne stranou. Počiatočné tempo je pomalšie, tí čo majú radi snímky bez akcie, pričom majú na kriminálky nižšie nároky, budú spokojný. Ja osobne som ostal na pól ceste. Strašná škoda .. (20.12.2021)

Lasse Maasalo: „Tvoj otec je teraz záporák v príbehu.“ Sorjonen, tentokrát vo filme. Po troch sériách. A tu sa musím zastaviť. Veľmi ma prekvapilo nízke hodnotenie filmu užívateľmi. Príčina bude pravdepodobne v tom, že film videli aj ľudia, ktorí nevideli seriál. Preto im nie je jasná podstata, spôsob, akým Kari pracuje, čím je jeho premýšľanie výnimočné. Pravdepodobne divákom unikli aj vzťahy medzi postavami. Mňa film vôbec nesklamal a ak ho viacerí prirovnávajú k „Mlčaniu jahniat“, pre mňa to bol skôr fínsky „Dexter“. A opäť – čo za preklad názvu filmu sa nám podaril??? (19.10.2022)