Cape Fear
Mys hrôzy
Režie:
J. Lee ThompsonScénář:
James R. WebbKamera:
Sam LeavittHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Gregory Peck, Robert Mitchum, Polly Bergen, Lori Martin, Martin Balsam, Jack Kruschen, Telly Savalas, Paul Comi, Barrie Chase, Joan Staley, Edward Platt (více)Obsahy(1)
Nebezpečný zločinec si roky trávené vo väzení kráti plánovaním pomsty. Muž, ktorý ho usvedčil sa má na čo tešiť... Po rokoch opúšťa známy trestanec Max Cady (Robert Mitchum) brány väznice. V súdnej budove navštevuje advokáta Sama Bowdena (Gregory Peck), zodpovedného za jeho zatknutie. Naznačí mu, že ani po tak dlhom čase nezabudol, čo mu spôsobil... V ten istý deň Sam odchádza so svojou rodinou do kolkárne a opäť tu zbadá Maxa Cadyho. Ten k nemu drzo pristúpi a oznámi mu, že chcel len spoznať jeho manželku a dcérku... Sam dostane strach. Okamžite sa kontaktuje na svojho vplyvného priateľa, šéfujúceho polícii a priznáva sa mu so svojimi obavami. Komisár Dutton (Martin Balsam) sa snaží proti zločincovi nájsť akékoľvek drobnosti, aby ho mohol z mesta vyhodiť. Nie je to však jednoduché. Cadyho zatknú za tuláctvo, ale on sa preukazuje dostatočnou finančnou čiastkou na svojom účte, a tak sú nútení prepustiť ho. Psa Bowdenovcov niekto otrávi. Sam je presvedčený, že ho nemohol zabiť nikto iný ako Cady. Nakoniec sa otvorene prizná so svojimi obavami svojim blízkym. Vyľakaná manželka (Polly Bergenová) navrhuje, aby na nejaký čas opustili mesto. Cady si najíma advokáta Graftona, známeho odporcu polície. Ten žiada komisára o ukončenie perzekúcie. Jeho klient je pod neustálym psychickým tlakom pre opakované zatýkanie a podozrievanie z trestných činov, ktoré nespáchal. Poškodzujú mu tým i dobré meno. Dutton navrhuje Samovi zvoliť celkom iný postup. Dáva mu kontakt na známe súkromné očko Charlesa Sierversa (Telly Savalas) a ten snáď na Cadyho niečo nájde. Zločinec sa tiež rozhodne pritvrdiť... Samovým najcitlivejším miestom je jeho jediná dcéra Nancy (Lori Martinová). Počká si ju pred školou... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
V souboji se Scorseseho remakem plichta. Oba filmy jsou velice dobré. Novější verze je (samozřejmě) režisérsky nápaditější, jistá dějová naivita však víc sluší téhle z roku 62. Herecké obsazení také přinejmenším srovnatelné: Mitchum je minimálně stejně dobrý jako De Niro (mně se dokonce zdál ještě lepší, jeho postava má v sobě víc zla utajeného, než vystaveného na odiv, jako je tomu v novější verzi se - symbolicky - markantně potetovaným Cadym), starší verze má výhodu v Peckovi, novější v Jessice Lange. Jak jsem již říkal, spravedlivá plichta, již symbolicky stvrzuje Hermannova hudba, kterou v hojné míře použil Elmer Bernstein do Scorseseho verze. ()
Přestože originál hodnotím čtyřmi hvězdičkami stejně jako remake, tento černobílý snímek mě chytnul mnohem víc. Lepší atmosféra, větší napětí a narozdíl od místy utahaného remaku to mělo i větší spád. Dalším plusem byli herci. Zatímco Scorseseho film stál de facto pouze na geniálním De Nirovi a rodinka, kterou obtěžoval byla poměrně dost nesympatická a nezajímavá, zde máme fantastického psychopata Mitchuma, který si s Robertem v ničem nezadá a proti němu charismatického Pecka, který je narozdíl od Nolteho velkej sympaťák a skvělej herec. Taktéž jeho manželka a dcera byly lépe obsazené. Zkrátka a jednoduše tento černobílý originál vede ve všem. ()
Veľmi pôsobivý thriller, do bodky rovnako účelový ako jeho neskorší remake z roku 1991 Mys hrôzy od Martina Scorseseho. Takže okrem dokonalo vybudovanej hutnej atmosféry, tu hlavne exceluje dvojica Gregory Peck a Robert Mitchum. /90%/ ()
Horší než pozdější Scorseseho remake, pokud jde o napětí a režii. Srovnatelné s remakem co do hereckých výkonů, mám rád Roberta Mitchuma i Gregory Pecka, stejně jako Roberta De Niro, Nicka Nolta a Jessicu Lange. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=73lZPln-A2I ()
Krásný film (vzhledem k žánru to zní asi trochu ujetě, ale na mě tak působí) "vonící" klasikou, který o pár desítek let téměř dokonale zremakoval Mistr Scorsese. A i když se jedná "jen" o hollywoodský thriller, jeho děj se pohybuje v relativně reálných mantinelech. Gregory Peck je v roli sužovaného právníka Sama Bowdena přirozenější než Nick Nolte, na druhou stranu Robert Mitchum (škoda, že taky neměl ty super kérky) nemá na De Nirův famózně slizký výkon v roli Maxe Cadyho ani náhodou. Toho nenávidět bylo prostě lehké jako facka. A páni režiséři? Inu, jen těžko lze srovnávat vedení filmu krále (nejen) mafiánských eposů (po dosazení Bobbyho do jedné z hlavních úloh spočíval další Martyho geniální krok ve využití skvělé původní hudby, kterou pro tento snímek složil Bernard Herrman) s "pouze" kvalitním řemeslníkem J. Lee Thompsonem - to by opravdu narazila kosa na kámen. 70 - 80 % ()
Galerie (92)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (24)
- Podľa Roberta Mitchuma počas natáčania poslednej bojovej scény medzi ním a Gregorym Peckom, ho Peck raz nešťastnou náhodou udrel päsťou. Mitchum, vediac, že Peck to nemyslel vážne, odmietol zastaviť scénu a pokračoval v jej natáčaní. Keď však Mitchum vstúpil do svojho prívesu, povedal, že: "Doslova som skolaboval následkom úderu." a tiež povedal: "že som to cítil ešte niekoľko dní potom." Mitchum na koniec dodal: "Vôbec to neľutujem, nie, ak to urobil Gregory Peck." (westerns)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. dubna 1962 v Miami. (Varan)
- Gregorymu Peckovi, ktorý film produkoval, sa nepáčil pôvodný názov "The Executioners". Keď premýšľal o novom názve, rozhodol sa, že filmy pomenované podľa miest majú tendenciu byť veľmi úspešné, a tak sa pozeral na mapu USA, kým nenarazil na Cape Fear v Severnej Karolíne. Presne takto film pomenoval. (westerns)
Související novinky
Mys hrůzy dostane seriálovou verzi
V roce 1962 vznikl dnes již klasický americký thriller Mys hrůzy podle předlohy „The Executioners“ spisovatele Johna D. MacDonalda z roku 1957 (u nás vydané pod titulem „Mys strachu“). V příběhu o… (více)
Reklama