Režie:
Klaus HäröScénář:
Kjell SundstedtKamera:
Jarkko T. LaineHudba:
Tuomas KantelinenHrají:
Natalie Minnevik, Bibi Andersson, Marjaana Maijala, Henrik Rafaelsen, Björn Granath, Jarl Lindblad, Sara Arnia, Tind SonebyObsahy(1)
V zemědělské části severního Švédska žije na počátku 50. let malá Elina. Vrací se do školy poté, co se zotavila z tuberkulózy, jež před časem zabila jejího otce. Elinina rodina patří k finské menšině a na dívenku si zasedne učitelka, která ji chce donutit, aby ve škole nemluvila rodným jazykem. Elinina matka, sestra a mladý liberální učitel se snaží tento střet přenést ze školy do médií, ale malá Elina uteče do nebezpečných slatin a hledá útěchu v imaginárních rozhovorech se svým mrtvým otcem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Děj celého filmu by se dal shrnout do pár vět, ale Klaus Härö (který problematiku finsko-švédských vztahů řeší třeba i ve filmu Moje matka) jej zasadil do čarokrásné severošvédské přírody, přidal korespondující hudbu a hle, silný příběh o odhodlání, lásce k rodičům, přátelství a nespravedlnosti je na světě. ()
Tahle malá copatá dívenka, Elina, mě okouzlila během prvních minut a nepustila ze svého dosahu ani po odkoukání filmu, ve své dětské kráse a ryzosti se dotkla všech podstatných věcí pro život, aneb malý velký film. Natalie Minnevik výborná, působivá, uvěřitelná a její vnitřní vesmír nádherný... Poklona tvůrcům. ()
Nádherně odvyprávěný příběh o střetu dvou silných osobností se může pochlubit vynikajícími výkony všech dětských představitelů. Tímto se do mého života vloudil druhý film, u kterého brečím a stejně jako u Dvou mužů ve městě se za to nestydím. Přiznávám, že celou dobu jsem fandila Elině, ale když slečna Holmová našla tu neskutečnou odvahu, aby udělala to, co v závěru udělala, získala si i ona mé srdce. ()
Finové, žijící ve Švédsku, asi neměli na růžích ustláno, jak je vidět v tomto filmu. Škola pro finské děti, z nichž některé neuměli švédsky a učitelé zase neuměli finsky. Mezi dětmi svérázná žákyně, která nade vše milovala svého hrdého, ale již zemřelého otce. A jak to všechno dopadlo? Dobře, jedná se totiž o film pro celou rodinu. ()
Málokdy mám to štěstí setkat se v rámci tvorby 21. století s tak kvalitním a silným filmovým dramatem pro děti a mládež... které by mělo tak pozoruhodně napsané hlavní postavy, v nichž se uvěřitelně mísí negativní stránky osobnosti či minimálně drobná zakopnutí (včetně mladého pokrokového učitele, jemuž ne úplně každý neotřelý nápad skončí šťastným vyústěním) zároveň s pozitivními vlastnostmi (včetně protivně konající přísné učitelky, v níž stále přes veškeré antipatie dřímá jistý úmysl a nakonec úspěšně dochází k prozření)... které by vyvolalo tak silné emoce různých odstínů a přitom zůstalo prosto citového vydírání... které si vystačí s úplně ideální kratší stopáží a během ní stihne odvyprávět psychologicky zajímavý příběh a současně na pozadí hlavního příběhu zpracovat další sociální motivy (životní podmínky v prostředí severských lesů, jazykový problém dánských rodin migrujících do Švédska)... i výkon dětské protagnonistky v hlavní roli byl výborný. Elina je přes svou přehnanou zatvrdilost a problematickou výchovu sympatická „malá velká rebelka“, která si dokáže snadno získat diváka od prvních minut a jako postava si sympatie v průběhu děje pořád budovat a rozvíjet směrem k stále silnějšímu pochopení nezvyklého (a pro většinu kolem nepochopitelného) jednání. Vše vrcholí krásně uzemňující scénou velkého tichého protestu na schodišti – nezapomenutelného momentu s krásnou charakterní prověrkou. [90%] ()
Galerie (12)
Zajímavosti (1)
- Celosvětová premiéra proběhla 17. listopadu 2002 na Mezinárodním dětském filmovém festivalu v Oulu. (ČSFD)
Reklama