Jesus Christ Superstar

Můj nejoblíbenější muzikál v moderním kabátě, no naprostá paráda. Obsazení mi sedlo, možná až na v několika scénách kňápajícího Jidáše, ale těch bylo pomálu. Celá scéna je výborně vyzdobena, nápisy na stěnách, jako rekvizity zbraně, bomby, drogy...Původní verzi jsem ještě pořádně celou neviděl, ale určitě to pro srovnání v dohledné době udělám, nicméně tento novodobý počin je pro mě nejlepší zfilmovaný muzikál všech dob (ač se jedná spíše o divadlo, než skutečný film). (06.04.2010)

Celkove druhe zpracovani tohoto klasickeho muzikalu, ktery jsem mel moznost videt a musim uznat, ze se mi velmi libil. Cely je zahran a natocen velmi zive, rychle, moderne, samozrejme kvalitne zazpivan a podle meho nazoru slusne zahran (ale Máří Magdaléna jednoznačně boduje). Toto zpracování mě velmi zaujalo. Doporučuji (24.03.2004)

Tak dobře, vy, co jste hodnotili přede mnou, nemá to tu hipíckou atmosféru a vyprahlé autentické exteriéry filmového zpracování z r.1975, které jsme viděli snad všichni - ale zkuste tomu dát šanci a zhlédněte to - můžete-li - víckrát! Nemůžu moc posuzovat zpěv, nemaje příliš hudební sluch, ale například Jidáš v téhle verzi mi přijde skvělý, zrovna tak jako stylizace Piláta do gestapáka a vůbec do černých dlouhých kabátů navlečená veškerá oficiální moc v Jeruzalémě. Jediné, co mi moc nesedí, je Herodes, ale celkově je to zase další zajímavé pojetí. Tenhle muzikál je klasika a zrovna tak jako Shakespearovy hry unese různá zpracování, tak proč zavrhovat! (08.07.2007)

Oproti původní verzi, mnohem lepší výkony (jen Jidáš halsově pokulhává a Ježíš je vizáží nedomrlý). Zbytek výborný. Na projevu herců je znát, že se ansábl přestěhoval z londýnského jeviště před filmovou kameru a tak mají tendenci hrát i pro zadní řady. Moderní pojetí je v pořádku, sedí mi mnohem víc, než hippie verze z roku 73 (což tenkrát taky bylo moderní, že). (08.06.2010)

Ne všechny muzikály jdou natočit a Jesus je toho dokladem. Původní verze je také otřesná hlavně kvůli pěveckým (ne)výkonům, ovšem nové zpracování předčilo všechna má poslechová očekáváníModernizace a zřetelná snaha o nový pohled podle mého vyzněly naprázdno. Tvůrci měli svou pozornost spíše než kulisám a kostýmům věnovat obsazení, které je, s výjimkou Mary a částečně sboru, tragické – zejména hysterický Judas je velkým omylem. Jesus v podání Glenna Cartera je prázdnou postavou – intonace, barva hlasu, herectví – nic z toho tu nefunguje, takže i krásna píseň Gethsemane (I only want to say) zaniká v nepřesvědčivém provedení. Tak je tomu bohužel u některých dalších melodií, z čehož plyne, že divák nemůže (a ani nemá proč) prožívat úžas, křivdu a dojetí. Výjimku tvoří výše zmíněná Mary (Renee Castle), jejíž citlivé vyznání "I don’t know how to love him...He scares me so. I want him so. I love him so." je skutečně krásné. (13.11.2003)