Acid House

Kdo zná Welshovy knihy, nemůže být překvapen, zaskočen, ani šokován, znechucen ale být může. Dekadentní společnost, kterou zachycuje, je plná lidí pohybujících se na okraji, trosek, narkomanů, alkoholiků nebo zkrátka jen těch, co přežívají. Ubíjející kolovrátkový život v duchu No Future. Acid House se mi kdysi v kině líbil více, ale i po letech mne zcela nezklamal, byť Trainspotting mi přišel zábavnější. V úvodní povídce se Bob dostává do situace, kterou by šlo lapidárně nazvat - když se něco sere, pak se sere všechno. A k tomu se v Baru k Bobovi přifaří Bůh a začne mu vykládat, jak Bob všechno podělal. Když ten mu začne vytýkat všechny špatnosti světa, které svou mocí nenapravuje, Bůh kontruje, že je stejně líný jako Bob, jenž také svoji moc nevyužil k odvrácení všech katastrof, co ho potkaly. A Bůh, naštvaný na lidstvo, promění za trest Boba v mouchu. Ten má nyní možnost alespoň se některým, co s ním vyjebali, pomstít. Druhá povídka je vskutku ubíjející a hlavní postava na zabití. Rozhodně ale nepůjde o fantazii, podobných lidí se stejným osudem nebude málo. Asi nejzábavnější je třetí. Prohození těl vždy skýtá možnost bžundy, dítě mluvící jak dlaždič tudíž nezklame. 3,5* (26.05.2021)

"COCO BRYCE!!!!!" Tenhle film jsme koncem devadesátých let s kámošema sjížděli hodně často. V českém dabingu je to asi nejvulgárnější snímek, co byl kdy takhle nadabován, tolik nadávek a slovních obratů v plné palbě za sebou. Původní znění je samé fuck, fuck, fuck, i když ten britský dialekt má taky něco do sebe. Čeština je však v tomto případě mazec a Zdeněk Mahdal, který dělal režii českého znění se doslova vyřádil! Tři povídky, tři bizarní žánry propojené do sebe surovostí, psychedélií, špínou, hnusem a černým skotským humorem. Irvine Welsh není autor pro každého, proto citlivější povahy radši ruce pryč. Pro mě je Acid House naprostým Kultem!!! "A proto mě zajímáš Bobe! Jseš jako já, líná, lemplovská, apatická píča." (31.05.2021)

Jak už bývá zvykem u Welshových adaptací, ani Acid House není lehce stravitelnou podívanou. V tomto případě se jedná o povídkový film, jehož jednotlivé části, až na jeden drobný detail, nemají příběhovou souvislost. Jsou celkem tři, přičemž hned ta první stojící na existenciální úvaze o smyslu našeho bytí je nejlepší (rozhovor s Bohem v baru je naprosto brilantní scéna), druhá je zase solidní vztahová depka, a třetí je prostě jen divná. Nicméné žádné z nakousnutých témat není vytěženo uspokojivě a film působí ve výsledku dost roztříštěně. Takže z toho Acid House nakonec vychází jen jako lehký nadprůměr. 6/10 (26.03.2023)

Tento film dostal nálepku film v duchu Trainspottingu, s čím príliš nesúhlasím. Každá poviedka je originálna, s nadprirodzenými a dosť šialenými prvkami. Občas je to fakt dekadentná zábava, občas dosť brutálna záležitosť. McGiugan chce šokovať, čo mu nezazlievam práve kvoli originálne napísaným poviedkam. Najmenej mi sadol mäkkýš, dal by som v ňom prednosť happyendu. (25.09.2007)

Tento film není ani tak filmem jako spíše souborem tří příběhů z nichž dva mají cosi k zamyšlení, ten třetí jen k pobavení. První příběh je o mladém volovi, který zažívá den Blbec - parta ho vylije ze základní sestavy fotbalového klubu, rodiče jej vyhodí z bytu, holka se na něj vysere a ve stěhovací firmě dostane padáka. Co na to říct? Snad jen - nemůže si za to tak trochu sám? Jeho přístup k životu by tomu odpovídal. Protože čtyři jobovky za den, to se jen tak člověku stát nemůže. Na tomto příběhu byl dobrý a hlavně poučný rozhovor s Bohem: "Dal jsem vám tuhle zemi, dal jsem vám ženy, tak se s tím nějak vyrovnejte. Proč pořád chcete, abych něco dělal za vás?" Hodně hluboké, opravdu. Druhý příběh byl o volovi, který se ožení s místní špínou, která se vyspala snad se všemi ze čtvrti. Jen toho jediného vola nenapadne, že se vlastně stará o cizí dítě, navíc, když ta jeho flundra jen hulí, chlastá a fláká se. Jo, a píchá - ale ne s manželem, třeba s novým sousedem, který je taky taková postavička z komiksu. Načež se proti tomu tento vůl vzbouří a ... Dostane přes držku a tu svoji flundru (zase těhotnou, tentokrát se sousedem) vezme zpět. Jo, super. Ale faktem je, že toto je opravdu realita a i když si to mnozí mužové nepřipouští, jsou až na několik modifikací, naprosto stejní. A třetí příběh? Dvacetitříletý ochlasta se promění v mimino a nově narozené mimino je zase oním ochlastou. Jde spíš o to, že každý je se svým mozkem v jiném těle. Je to celkem legrační, ale oproti předchozím dvěma příběhům naprosto jiné, takže vlastně o ničem. Co se tedy týče celého tohoto díla, takových příběhů si člověk (i z vlastního života) navymýšlí stovky. Jde o to si prostě nějaké tři vybrat, natočit něco jako "Bakaláře" pro drsnější publikum a máme z toho film. Ale jo, nebylo to špatné. (19.11.2010)