Acid House

Dnes již rozhodně klasika britské alternativní filmové scény, která nám popisuje perfektní skotskou angličtinou, jakým způsobem lze na konci 90tých let v Británii žít. Irvine Welsh naprosto nekompromisně a natvrdo popsal různé lidské osudy a Paul McGuigan to stejně nekompromisním způsobem natočil. První příběh, inspirovaný kafkovým příběhem Proměna, nám hned ukáže, že tento snímek je potřeba brát s rezervou jako drsnou komedii. I když v druhém příběhu se dočkáme lásky, lhostejnosti, nesnášenlivosti, prozření a odpuštění. Nho a nakonec Ewen Bremner sežere supermária a začne závěrečná jízda. Podle většiny komentářů vidím, že tady byl film pochopen trochu jinak. Jako porovnávací materiál k jinému filmu. Perfektní hudba ve všech třech povídkách a více než výborná režie a kamera. (16.05.2012)

Dost často vtipný, ale v důsledku hodně smutný pohled na to, jak žije na ostrovech ta chudší a pitomější část lidí. V první části je to ještě prdel, ta druhá mi přišla děsivá - i tím, že mizerný přístup k dětem je u britské underclass běžná věc, třetí je spíš ujetost bez větší myšlenky, i když uznávám, že Spud je pekelnej. I když umíte anglicky, určitě si opatřete titulky, protože budete stejně rozumět tak každé čtvrté slovo, inu Skotsko. (12.11.2014)

„Takže mám padáka?“ – „Ne. Jen tvé místo se stalo nadbytečným. Pamatuj, že nejde o nadbytečného člověka, ale o místo!“ Hodně zvláštní, absurdní, jistým způsobem poutavý a originální film. Vyváženost dramatických scén a černého humoru je překvapivě slušná vzhledem k obsahu jednotlivých příběhů, stejně tak v případě samotných povídek (akorát Měkkejš nepůsobí tak „mimózně“). Všechny 3 ale mají společné špinavé skotské ulice, jejich povětšinou primitivní a nějakým způsobem jeté obyvatele, losera/y mezi hlavními postavami, odzbrojující přízvuk (u kterého bych si bez titulků zřejmě vůbec neškrtnul) a zoufalé konce (dokonce i symbolické). Nechybí také ponaučení typu: „Neser Boha, promění tě v hmyz.“ (kolika lidem asi tato pasáž nadzvedla mandle?) či „Měkkejš se nikdy nezmění.“ (a ne jak v hollywoodských filmech, že…). A jako bonusy jsou zde 2 psychojízdy v podání masařky (originální a vtipný let za pomstou) a sjetého Coca při bouřce (jeho představitel Ewen Bremmer je opravdovou hereckou hvězdou filmu) + jeho dětského převtělení po porodu (velmi vypiplaného). Jistě ne každému film sedne (třeba kvůli fantasy složce, nesympatickým postavám, typu humoru), mě však Acid House velmi pobavil a přiklepávám mu solidní 4*. „Začínám mít plný zuby toho věčnýho ospravedlňování. Nemáte žádný právo mě kritizovat. Dal jsem vám tuhle zemi a udělal vás, čůráci, k obrazu svýmu. Tak se taky trochu starejte sami. Ten pitomec Nietzsche neměl pravdu, když říkal, že jsem mrtvej. Nejsem mrtvej. Jen na všechno seru!“ (10.09.2014)

Snaha profitovat z úspěchu Trainspotingu a vytěžit z povídek Irvina Welshe tušený zlatý potenciál nevyšla. Ne, že by krátké příběhy postrádaly humor, nápad nebo vulgarity, které spoustu lidí lehce oslní. Jejich filmovému zpracování však chybí jisté kouzlo, které by poněkud hrubozrnou atmosféru dokázalo podpořit a prodat. Takhle je to nuda tisíckrát zaostalejsší než průměrný televizní sitcom. A nechoďte na mě s "autenticitou", na tomhle cockney sci-fi nic opravdového není. (16.12.2010)

Špatně se hledají slova. Hned ze začátku mě zaskočil sprostý a připitý Bůh, to sem ještě vůbec netušil kam až tenhle film zajde. Postavy uměle předrsnělé, některé texty docela vtipné, ale jinak nic moc extra oproti filmům podobného ražení. Snad jen ten šílený novorozenec s duší narkomana, to byl pro mě v pozdní hodinu co jsem tenhle film sledoval velmi slušný oříšek. Jen doufám že to na těch Britských ostrovech nechodí takhle i v reálu. (02.02.2004)