Acid House

Další z řady nezávislých nízkorozpočtových britských filmů z prostředí mládeže a drog. McGuiganův snímek je rozhodně pozoruhodné dílko a oproti ostatním podobně laděným projektům zachází skutečně do extrémů. Hlavním problémem je jeho nevyváženost, po skvělé úvodní povídce tempo výrazně zpomalí a zdálo se mi, že v některých momentech až příliš tlačí na pilu a snaží se za každou cenu šokovat. Originalitu tomu upřít nelze, ale ve srovnání s Trainspottingem či Human Traffic mi tohle pojetí přijde přeci jen o něco slabší. (23.08.2011)

Jak už bývá zvykem u Welshových adaptací, ani Acid House není lehce stravitelnou podívanou. V tomto případě se jedná o povídkový film, jehož jednotlivé části, až na jeden drobný detail, nemají příběhovou souvislost. Jsou celkem tři, přičemž hned ta první stojící na existenciální úvaze o smyslu našeho bytí je nejlepší (rozhovor s Bohem v baru je naprosto brilantní scéna), druhá je zase solidní vztahová depka, a třetí je prostě jen divná. Nicméné žádné z nakousnutých témat není vytěženo uspokojivě a film působí ve výsledku dost roztříštěně. Takže z toho Acid House nakonec vychází jen jako lehký nadprůměr. 6/10 (26.03.2023)

Je to taková solidně ujetá šílenost. Občas je to teda celkem nechutný, ale jinak zábava. Poprvé mi to přišlo naprosto super, podruhý už mě to zase tak nebralo. Hlavně druhá povídka mi přišla celkem nudná. Nejvíc se mi líbila ta poslední povídka. Colin "Coco" Bryce vypadal tak vystíhovaně, že ten týpek, co ho hrál, se snad před natáčenim musel fakt něčim sjíždět. Kdybych měl hvězdičkama ohodnotit jednotlivý povídky, tak bych dal asi masařka - 4, měkkejš - 2, acid house - 4. Celkově teda dávám možná trochu nadhodnocený 4 hvězičky. (19.11.2006)

Kdo zná Welshovy knihy, nemůže být překvapen, zaskočen, ani šokován, znechucen ale být může. Dekadentní společnost, kterou zachycuje, je plná lidí pohybujících se na okraji, trosek, narkomanů, alkoholiků nebo zkrátka jen těch, co přežívají. Ubíjející kolovrátkový život v duchu No Future. Acid House se mi kdysi v kině líbil více, ale i po letech mne zcela nezklamal, byť Trainspotting mi přišel zábavnější. V úvodní povídce se Bob dostává do situace, kterou by šlo lapidárně nazvat - když se něco sere, pak se sere všechno. A k tomu se v Baru k Bobovi přifaří Bůh a začne mu vykládat, jak Bob všechno podělal. Když ten mu začne vytýkat všechny špatnosti světa, které svou mocí nenapravuje, Bůh kontruje, že je stejně líný jako Bob, jenž také svoji moc nevyužil k odvrácení všech katastrof, co ho potkaly. A Bůh, naštvaný na lidstvo, promění za trest Boba v mouchu. Ten má nyní možnost alespoň se některým, co s ním vyjebali, pomstít. Druhá povídka je vskutku ubíjející a hlavní postava na zabití. Rozhodně ale nepůjde o fantazii, podobných lidí se stejným osudem nebude málo. Asi nejzábavnější je třetí. Prohození těl vždy skýtá možnost bžundy, dítě mluvící jak dlaždič tudíž nezklame. 3,5* (26.05.2021)

Ne každý den je posvícení a ne každá adaptace knihy Irvina Welshe dopadne jako Trainspotting. Trainspotting to rozhodně není, ani to neměl být. Přesto se určitá podobnost najde, v atmosféře snímku a zejména v postavách. Oba jsou o mladých chlapech, kteří nějak neví, co se životem. V Transpottingu mi ovšem byli ti feťáci sympatičtí, i když se jejich život topil ve sračkách (někdy doslova), dalo se jejich chování svým způsobem chápat a jejich život ve filmu prožít s nimi. Acid House tak bohužel vůbec nezafungoval. Postavy mi byly ukradené, atmosféra mě nevtáhla, hudbu si už nepamatuju a ani nic z filmu mi neutkvělo v paměti. Někomu to může sednout více, ale pokud film minete, o nic zásadního nepřijdete. (27.06.2023)