Báječní Bakerovi hoši

To si tak jednou Bridgesovi hoši řekli, že už by bylo na čase přibrat k sobě do týmu nějakou parádní číču, která se pěkně vlní a ještě líp zpívá. Ze začátku to vypadalo beznadějně, ale na poslední chvíly jim do dveří vrazila báječná Michelle Pfeiffer a tohle trio bylo kompletní. ッ Bakerovi hochy nelze nemilovat a už pro tu jejich nádhernou lidskou obyčejnost se moc ráda nechávám vtáhnout do příjemný atmosféry plný drinků, fajn muziky, jiskření, deště, slz a smíchu. A mimochodem, Jeff Bridges je tady ale zatraceně sexy!! ッ (14.04.2013)

Spíše než poklidným plynutím děje jsem se nechával unést hereckými a hudebními výkony hlavní trojice. Zkoukl jsem to především kvůli Jeffu Bridgesovi a ten mě nezklamal. Překvapila potom krásná Michelle Pfeiffer a Jeffův bratr Beau. Na to, že mě absolutně nelákalo to prostředí mezi klavírními umělci a různými bary, v němž se film odehrával, jsem nakonec spokojen. I když musím podotknout, že Báječní Bakerovi hoši by byli bez hereckých představitelů ani ne poloviční. Díky nim lepší tři hvězdy. (04.02.2010)

Jelikož jsem hudebníkem a mnohé situace z tohoto věrně vykresleného příběhu znám jako své boty, nemohu než zamáčknout slzu dojetí a nostalgie a vytečkovat pět bodíků do hodnocení. Snímek si také získal mé obrovské sympatie svou originalitou v tom, že se nezaměřuje (jako mnohé jiné a jistě také výborné snímky) na životní dráhu nějaké hudební legendy nebo superhvězdy, ale předkládá nám výsek ze života dvou (+ jedné k sežrání sexy) obyčejných (ale velmi talentovaných) muzikantů, kteří se živí hraním v jednou lepších, podruhé horších a potřetí ještě horších podnicích. Pochvala za k tomuto filmu se hodící skvělou decentní režii a snad ještě lepší scénář (realistický a bez příkras). (30.03.2009)

Review filmů s Michelle Pfeiffer #10: Ten druh filmů, jemuž ve 21 století zazvonil umíráček. A podle Rogera Eberta také film, jenž bude jako předmět doličný sloužit ve studii: „Kdy se z Michelle Pfeiffer stala hvězda“. Nijak epický příběh dvou bratrů, kterým život rozhodila osudová žena, je sympatický svou obyčejností a zejména operačním prostorem, který nabízí svým hercům. Každá – byť jen lehce načrtnutá – dějová linka je dotažena do svého konce, a to tak neokázale, že preciznost scénáře může zůstat nepovšimnuta. Samotnému mi to zabralo pár dnů, abych právě z tohoto hlediska snímek docenil. Atmosféra Seattlu ve mně pořád doznívá, stejně jako tóny klavíru a červené šaty Michelle Pfeiffer, kterými už navždy zanechala otisk ve filmovém plátně. Klasika, která neurazí, ale na druhou stranu pochopím, že nemusí být každému po chuti. (24.03.2022)

Velice sympatická sonda do světa druhořadých nočních podniků, kde léta kolébá posluchače klavírní duo naprosto rozdílných bratrů. Zevšedněnou spolupráci má zpestřit najmutí ambiciózní zpěvačky Susie, což se i po finanční stránce osvědčí, ale přinese i jisté rozepře a frustraci. Působivě čistý snímek je především hereckým koncertem bratrů Bridgesových a Michelle Pfeiffer. Vedle melancholické kamery Michaela Ballhause (Scorseseho častý spolupracovník) a příjemně pomalého tempa má i precizně vykreslené postavy. (11.08.2009)