Rosetta

Hl.postava byla tak nesympatická, že bych jí s chutí odstřelil hned, místo toho sem se musel hodinu a půl přemáhat, abych se "zájmem" sledoval její osudy. Filmovej naturalismus stejně jako literární má jako každý hnutí nebo směr svá omezení, která když se dogmaticky dodržujou, tak jsou svazující. Z toho filmu byla pouze cítit snaha být co "nejpravdivější", což by nevadilo, ale tento styl je prostě příliš svazující a nenabízí moc prostoru pro diváckou účast nebo zapojení, divák tu je pasován jen do role trpného pozorovatele více či méně "přitažlivého příběhu". I na hodinu a půl je tento postup příliš stereotypní a "nudný", no nic, hlavně že se metoda vyzkoušela, někomu to sedne, mě moc ne. (25.06.2011)

Typicky dardennovsky: mnoho pomalého splínu ze světa těch, kdo jsou chudí uprostřed bohatého světa - a pak milost v poslední vteřině. Jedna závěrečná sekunda postavila celý film do nového světla. Jde tady mnohem spíš o zápas o duši než o kritiku sociálního vyčlenění. Nejedná se tu o boj bohatých a chudých, ale o bitvu v srdci mezi sebeprosazením a sebezřeknutím, mezi zoufalstvím a láskou. (18.06.2014)

Fuj, já na ty evropský arty snad nebudu radši koukat vůbec. Deprese, deprese, beznaděj, deprese, v Evropě jsou cáklí filmaři prostě, nebýt Hollywoodu, tak tu už všichni spácháme sebevraždu. Sedmý kontinent od Hanekeho se ještě dal rozdýchat,ale tohle fakt ne, absolutní psychické peklo, které udolá i ty největší optimisty. A je to natočeno tak hyperrealisticky, že si nedokážete říct "je to jen film." Máme svý vlastní problémy a pak se ještě dobrovolně díváme na takovéhle filmy... budete trpět, to zaručuju. Film, který už nikdy v životě nechci vidět znova. A jdu na meruňkovici od Rentona... (11.07.2007)

I když bych měl připomínky ke scénáři (Spoiler: takové dívky se o sebevraždu nepokouší, jdou dělat prostitutky, cokoliv, ale života se vzdávají málokdy. Sebevraždy jsou povětšinou záležitostí měšťanskou), je skvělé, že na plátně taky vidíme dívku, jejíž snem není provdat se za slabošského multimilionáře (tomu se říká romantika), ale prodávat ve stánku rychlého občerstvení. Proto pět. (20.11.2012)

Nechci ten film podhodnocovat, protože má své světlé momenty, pár bravurně natočených scén vyprávěných povětšinou obrazem a většina děje mi i přišla dobře vedená. Chtěl bych, aby se mi ten film líbil, jenže to prostě nejde - a to hlavně kvůli tomu, že jsem vůbec nechápal Rosettino jednání. Neustále od sebe odhání kluka, co se jí snaží pomáhat a asi ji i miluje, jenže ona to asi tak necítí a jednou ho málem nechá bezdůvodně utopit. Nebo si chvíli urputně shání práci, nikde jí nechtějí vzít, ale když pak na konci práci získá, tak s tím po jednom dni sekne? Ačkoli udělala to, co udělala? Navíc není jasné, proč to udělala, dá nám to sice pár obrazových náznaků, ale není jasné, jestli jí to přestalo bavit nebo jí nakonec vyhovoval ten život v bídě... Vlastně vůbec v tom filmu chybí jakákoli psychologie postav. O minulosti Rosetty a její matky nevím nic, takže netuším, jestli takhle žijí pořád, nebo jestli se do toho nějakou blbou náhodou dostaly samy. Kvůli chybějícímu pozadí toho všeho jsem měl problém s Rosettou nějak sympatizovat, fandit jí a to vše vede k tomu, že mě to emocionálně nijak nezasáhlo. Navíc v některých scénách ten film působí až ublíženecky (třeba když Rosettu nikde nechtějí vzít - to je ve Francii fakt tak málo volných pracovních míst nebo co?), takže i když to je slušně zahrané, místy i realisticky natočené (ačkoli tohle Dardennovi umí líp) a taky to má (jak už jsem psal výše) celkem dobře napsaný scénář, i tak mám problém ten film hodnotit nějak vysoko. Lepší 3* jsou maximum, co můžu dát. (19.12.2020)