Sám proti všem

Un seul contra tous? Je to tak? Není to tak! Těch jedinců jsou celé armády. Ti, jejichž srdce pronáší v hlavě děsivé monology, které je popouzí k akci. Většinou si zajdou na úřad práce, berou peníze, aniž by co dělali - a to je jejich pomsta. Jiní se mstí intrikami, podvody a občasnou ranou pod pás. Další se dostanou do kouta jako pronásledovaná krysa, a pak buď destrukce či sebedestrukce - Ale ty monology! Jed, který mu brání myslet! Monology ho vedou jako pejska na vodítku. Monology ho vedou kouta, kde na něho čekají fóbie všeho druhu. A ty dialogy! S bývalými přáteli, obchodními partery. Ty vnímá jen jako jejich monology. Vstoupit do dialogu už pro něj není možné. "Život je tunel. Každý má svůj malý tunel. Jenom na konci není světlo" (18.08.2018)

Jeden z nejintenzivnějších filmových zážitků vůbec a zcela jistě nejintenzivnější Noé. Zvrácený byl OK, ale kromě těch dvou šokujících scén nic hlubšího nenabídl, Enter the Void bylo vizuálně přenádherné a celkově strašně pohlcující, nicméně v rámci Noého tvorby u mě Seul contre tous vítězí. Málokterý film mě dokáže zarazit do sedačky takovým způsobem a málokterý film ve mně vzbuzuje takové nechutenství k hlavní postavě (snesu opravdu hodně, ale zcela bez obalu říkám, že při jednom vnitřním monologu jsem neměl daleko k tomu, abych se poblil). Hlavní otázkou zůstává, jak moc je hlavní antihrdina „nenormální“ a odtržený od reality „slušných lidí“, protože i když nerad mluvím za někoho jiného, nemohu se zbavit pocitu, že takovéto peprné vnitřní monology vede čas od času snad každý člověk. Je tu pár extrémů, které (naštěstí!) vybočují z čehokoliv, co lze považovat za normální a lidské (odpřísáhnu teď na číkoli smrt, že bych svoji vlastní dceru nikdy neojel) plus mě tento film přesvědčil, že i francouzština může znít opravdu odporně (jakkoli jsem si doteď myslel, že je to čistý a nádherný jazyk). Jsem fascinován tou intenzitou, explicitou a tím, že si Noé nebere ani ty nejmenší servítky. Zážitek to byl ale znechucující a bolestivý. (09.11.2013)

30, 29, 28, 27, 26, 25, 24, 23, 22, 21, 20, 19, 18, 17, 16, 15, 14, 13, 12, 11, 10, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1. Boli ste varovaní. Pohodlne sa usaďte, prichystajte si pevné nervy a pripravte sa na to, že sa v nasledujúcich necelých 90 minútach v hrdinovi občas sami nepríjemne zhliadnete. Pozor, váš film sa práve začína. 100% (29.03.2015)

Tady se ve vzduchu rýsuje láska na celý život. Tímto snímkem mi Gaspar Noé vytřel zrak a pokud se snad rozmýšlíte, jaký film si od něj pustit jako první. Bez váhání zvolte Sám proti všem. Nesmírně těžké existenciální téma zpracoval naprosto božsky a já marně přemýšlím, co bych snímku vytkl. Bylo cítit, že má Noé zřejmě načteného Camuse a Sartreho. Neměl jsem pocit, že bych sledoval film, nýbrž syrovou realitu, kde i když jsem byl na míle vzdálený hlavnímu hrdinovi ve všech oblastech, na které si jen vzpomenete, tak Noé dokázal svoji naprostou režisérskou a scénáristickou genialitou, že jsem se do role hlavního hrdiny dokázal vžít a jeho pohnutky a myšlenky zcela chápat. Závěrečná scénka před nejtěžším životním rozhodnutím - to bylo něco nepopsatelného a řadím to na naprostý vrchol všeho, co jsem dosud v rámci filmů viděl a zažil. Emočně mě to totálně rozsekalo a položilo. A to i přesto, že byste jen těžko hledali většího cynika než jsem já. Rozum mí zůstává stát nad tím, jak Noé naprosto dokonale dokázal zachytit něco tak abstraktního jako proud myšlenek. Tento snímek je po filmové i obsahové stránce vybroušený diamant a mistrovské dílo. Už mám přichystané ke zhlédnutí 4 snímky z Noého dílny a nemohu se jich dočkat. [95 %] (14.03.2021)

Gaspar Noé dokazuje své kvality, svou rozkoš v morálce, spravedlnosti, sexu a násilí. Vládne celému snímku s pevnou režisérskou rukou a vede své loutky po obrazovce a nutí je říkat a dělat, co si on přeje. V úvodu předvádí fantastickou koláž obrazu a zvuku, která diváka dostane do varu, aby následovala velmi rychlá a rytmická cesta muže za svou dcerou, odplatou a ruku v ruce se schopností vyjádřit nahlas svůj vztek. Sprosté, agresivní a zuřivé. (17.04.2008)