Návrat pana Ryšánka

Panatuju se, že když jsem na základce do čtenářského deníku měl jednu z povídek vypíchnout, zvolil jsem zrovna tuhle. Proto si jí docela pamatuju a vím, že oproti předloze je obsah výrazně pozměněn a rozveden. Z původního textu tak zbyl prakticky jen motiv dvou mužů, kteří sice sedí v hospodě u jednoho stolu, ale jsou přesto rozděleni kvůli ženě mnoho let mrtvé. Pan Ryšánek je v předloze obchodník, nyní je to vysloužilý nadporučík, kterému tato dávná zášť zničila kariéru. Všechno je však jinak, než se zdá, viníkem není jeho sok v lásce pan Schlegl.. Tak mě napadá, že s takovými změnami v ději by z příběhu šlo vlastně vystavět plnohodnotný film, něco jako Pokání :). Skvělé herectví pánů Růžka a Záhorského a paní Medřické (Duše? Hele, tamhle letí!). (26.08.2018)

Televízny film, ktorý nepochybne potešil milovníkov Nerudovho diela a tých, ktorým v dnešnej dobe chýba pokojný, stereotypný rytmus života obyvateľov Malej Strany za čias Rakúsko-Uhorskej monarchie. Vykreslenie atmosféry je bezchybné, herecké výkony neopakovateľné. Keďže som Nerudove poviedky nečítal, moja nostalgia je o pár desiatok rokov mladšia a niektoré scény ma miatli, uchyľujem sa k najčastejšiemu hodnoteniu. (14.12.2010)

Film pravdivý jako život sám. Tehdy se ty české filmy točily tak nějak s láskou a úctou, která v dnešních snímcích značně chybí...a to charisma pana Ryšánka v podání Růžka je to nejlepší co mohlo postihnout tenhle film. Těžko by hledali někoho, kdo by v té roli tak seděl. Snad nikoho neurazím, když tenhle film nazvu jeho životní rolí. (29.05.2010)

Líbí se mi hodnocení kolegy Vypravěče. Nedokáži říci, zda bych více ocenil Nerudu v emigraci, ale zjišťuji, že jej více dokáži oceniti s rostoucím svým věkem (snad tedy v emigraci ze svého mládí - leč z této emigrace není již návratu). Ale nepřipadá mi, že by Neruda zase až tak idealizoval, ani toto televizní zpracování není až tak idylické - tedy snad formou, ale nikoliv obsahem. Ovšem srovná-li našinec kvalitu herectví, zde v této laciné televizní produkci ukázanou, s úrovní herectví běžnou v televizi dnešní, nezbývá mu než hořce zapalakati nad současností. (10.09.2010)

Ti mužové dva, ti se vryli v srdce, v srdce mého. Pan Ryšánek a pan Schlegl... Nerudovský příběh o jedné staré křivdě z minulosti je ve svém osobitém televizním provedení z počátku sedmdesátých let především hereckým koncertem Martina Růžka, který dokázal skromným, takřka nenápadným způsobem vystihnout hluboký lidský žal i sveřepou umíněnost. Ty jeho pohledy, něco fantastického. Ach, kdeže loňské sněhy jsou! (12.10.2016)