Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh novicky Viridiany, která před složením řeholního slibu navštíví svého strýce s nevinným přáním rozloučit se se svým poručníkem, netušíc, že všechno se vyvine úplně jinak, je v podání klasika španělské kinematografie Luise Buňuela krutou satirou na náboženské pokrytectví. V roce 1961 byla Viridiana oceněna Zlatou palmou v Cannes, v mnoha zemích se však promítaly pouze katolickou církví cenzurované verze a doma v ortodoxním Španělsku bylo jeho promítání zakázáno úplně. Buňuel nesl svou klatbu velmi těžce a svůj další film Anděl zkázy natočil v Mexiku. Satiricko-surrealistická obraznost Viridiany, jednoho ze stěžejních děl Luise Buňuela, však dodnes řadí toto filmové dílo ke špičkám světové kinematografie. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (118)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Komentář obsahuje SPOILERY a citáty zvrhlých namyšlených ateistů, proto by ho nikdo neměl číst. Jak už tu mnohokrát zaznělo, Viridiana je kritikou křesťanství. Neútočí na zločiny církve, pokrytectví apod., ale na to, co křesťané považují za jednu z nejvyšších ctností, (křesťanské) milosrdenství. Viridiana je však vybavena nejen milosrdenstvím, ale téměř všemi (či úplně všemi) křesťanskými ctnostmi. Ovšem Buňuel by se zřejmě podepsal pod Ingersollův výrok:"Náboženství učí otrockým ctnostem - poslušnosti, pokoře, sebezapření, odříkání, neodpírání zlému." Naopak její nevlastní bratranec křesťanskými ctnostmi neoplývá. Je však pracovitý a podnikavý, a to zřejmě Buňuel považuje v konečném důsledku za mnohem pozitivnější. Inu, jako v citátu Benjamina Franklina:"Majáky jsou o mnoho užitečnější než náboženství." Zatímco snaha Viridiany nejenže nenese ovoce, ale směřuje ke katastrofě, hospodářství bratrancovo vzkvétá. Buňuel nechal Viridianinu víru ve filmu projít zkouškou, která ji nakonec zlomila. Vývoj postavy Viridiany snad můžeme popsat slovy G.B.Shawa:"Skutečnost, že věřící je šťastnější než skeptik, neříká nic víc, než to, že opilý člověk je šťastnější než střízlivý." Po tragickém konci odříkání a věnování všeho času "potřebným" Viridiana zjišťuje, že nyní není v jejím životě vůbec nic, ani jediná malá radost. Nezbývá, než si jít zahrát karty... anebo namítnout, že si to Buňuel takhle celé vymyslel a ve skutečnosti křesťanské milosrdenství k těmto koncům nevede, a když, tak zřídka. To je nejspíš pravda a my stále nevíme, zda je to křesťanství dobré či špatné, pravdivé či nepravdivé, ba ani jestli můžeme souhlasit s výrokem I.P.Pavlova:"Náboženství je pro slabochy, silní ho nepotřebují." A to i když Viridiana bez víry najednou působí strašlivě křehce. Ovšem, kdo by nepůsobil, po tom, co něco tak zásadně otřese jeho hodnotami. Ať tak či tak, Viridiana je velmi dobrý film. Na druhou stranu je ale i překrásným příkladem toho, že umění umožňuje autorovi jeho názor velmi působivě předložit, ale málokdy mu umožní ho dokázat. A tak, ač Buňuel sám říká:"Chválabohu, stále jsem ateista," křesťan zůstane po zhlédnutí Viridiany křesťanem. Tento snímek totiž nemůže otřást jeho vírou v boha a křesťanské ideály, otřást může jen jeho vírou v Buňuela. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Můj první Buñuel, ke kterému, vzhledem k jeho skandálnosti, netíhnu, ale jsem filmový fanda, že. Snímek, který začíná dost prvoplánově (jedna z nejznámějších náboženských skladeb vážné hudby, Viridianino svlékání a tahání za kravské vemeno), pokračuje ale dost nečekaným zvratem a končí, jak jsem to alespoň pochopil já, že člověka nedělá ani to, jak je chudý, nebo, jestli rád ve třech hraje karty. Vůbec netuším, jestli pana režiséra ve škole třeba bily jeptišky, každopádně jako film, který se tu hůř, tu líp zaobírá základními otázkami lidské existence, se mi to docela pozdávalo. 70%. ()

Reklama

Vědma 

všechny recenze uživatele

Pokud se na film podíváme optikou černého humoru, vychází z toho výborně. Pokud se na něj podíváme jako na životní drama naivní dívky nedotčené špínou života, vychází z toho ještě lépe. Ale nejlépe jej charakterizuje pobavený úsměv Fernanda Reye předtím než se oběsí. Protože má svůj plán jak nařídit příběh svým vlastním směrem. Viridiana chce konat jen a jen dobro za každou cenu. Jorge prostě jenom činí pragmatické kroky, ale přitom se chová intuitivně správně. Film je trochu přehlcen symboly, ale není nutné jej sledovat jenom jako nějaké podobenství, funguje překvapivě dobře i jen jako příběh sám. "Potmě jsou všechny kočky černé". ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Až teď mi došlo, že jsem včera měl večer provokativních filmů. Sešlo se to hezky, ale i když u mě Buñuel vyhrál nad Bertoluccim, počet hvězd mají stejný. Viridiana mě na začátku okamžitě upoutala, ale hned, jak Buñuel utnul to, co se doposud jevilo jako základní dějová linka, přestávalo mě to pomalu bavit. Líbí se mi, že je to celé kritika naivní nezištné pomoci, která se může jednoduše obrátit proti vám, když si včas neuvědomíte, komu vlastně pomáháte, ale i to bylo málo na to, abych z toho dokázal mít silnější dojmy, Provokuje se tu ve více věcech, je tu dost patrný výsměch křesťanským symbolům včetně poslední večeře, taky je tu kritika povrchního vedení církve, ale osobně mi to celé přišlo poněkud jednostranné a příliš vyhraněné. Buñuel se sice nikdy nebál dát jasně najevo své názory a nikdy jsem s tím neměl problém (ostatně, s něčím se zde nedá nesouhlasit), ale to by pro mě po celou dobu muselo fungovat i všechno ostatní a to se tu bohužel nestalo. Silné 3* ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Traumatizující vylíčení nelidskosti v níž blikající světílko míru bude nakonec i Vám připadat naivně a zbytečně. Kontroverzní Luis Buñuel neoficiálně útočil na oficiální pevnosti moci s níž katolickou církev strefoval soustavně, kdy se ke konci filmu zdá, že argumenty už ani potřebné nejsou. Čistá novicka Viridiana působí od počátku až děsivě v řetězci života (pro ní plného krutostí), její pomoc degradují sami pomáhaní chudáci, bližní jdou s arogancí přes lidské zásady a pomoci se nedočká Viridiana ani u své oficiální vrchnosti. Právě ta a koneckonců Viridiana samotná (je přes všechny útrapy stejně ortodoxní, tj. fanatikem) působí dojmem nejhoršího zla -> vždyť chudáci pomoc dostat nemůžou (jejich řádění u hostiny) a bližním stačí přehlušit chorály odpovědnosti moderní hudbou. Má Viridiana vůbec právo chtít tohle změnit? Buñuel ji dal velice cynickou odpověď.... ()

Galerie (47)

Zajímavosti (13)

  • Kritikmi zvolený za najlepší španielsky film v roku 1996 k storočnici španielskej kinematografie. (Bilkiz)
  • V pôvodnom konci Viridiana (Silvia Pinal) zaklopala na dvere svojho bratranca, vstúpila a dvere sa za ňou pomaly zavreli. Túto verziu odmietli španielski cenzori. (Bilkiz)
  • Ve Španělsku byl film zpočátku zakázaný, Vatikán ho zavrhl docela. (džanik)

Reklama

Reklama