Mléčná dráha

Neobvyklé zážitky dvou tuláků na cestě do poutního místa. Dva chudí poutníci se vydávají na cestu z Paříže do Španělska, kde chtějí navštívit slavné poutní místo Santiago de Compostela. Jejich pouť je provázena řadou podivných příhod: u silnice sedí dítě se stigmaty, vrchní číšník v restauraci zasvěceně diskutuje o Kristovi, venkovan oslovuje tuláky latinsky, prostitutka vyzývá zákazníky, aby s ní zplodili dítě... Udivení poutníci cestují i v čase – setkávají se s prvními křesťany, dvěma barokními šlechtici polemizujícími o Bohu, ale i se svými současníky. Mléčná dráha patří do skupiny filmů, ve kterých se Buňuel zaobírá otázkou náboženské víry – a ve kterých se často nenávistně pouští do církve a jejích zástupců (z ostatních Buňuelových filmů s touto tematikou připomeňme snímky Nazarin, Viridiana či Šimon na poušti). Hravý a výsměšný snímek nezapře režisérovy surrealistické kořeny. Spíše než podklad k diskuzi nad problematikou víry podává útržkovitý, záměrně nejasný a silně sarkastický obraz úlohy náboženské dogmatiky v evropských dějinách. Víra však v Buňuelově neuctivém pohledu získává i určité poeticky humorné kvality. Film s Paulem Frankeurem a Laurentem Terzieffem v hlavních rolích vznikl v roce 1969. Na scénáři s režisérem jako obvykle spolupracoval jeho francouzský kolega Jean-Claude Carriere. (Česká televize)