Občanská válka

Po Ex Machina a Anihilaci mé třetí setkání s režijní tvorbou Alexe Garlanda, který podobně jako u výše zmíněných snímků vypráví příběh z více či méně blízké budoucnosti - tentokrát ale ve více současném a realistickém duchu, z čehož diváka zamrazí o to více. Dějově jde o jednoduchý příběh na bázi road movie s akčními mezizastávkami, na nichž jsou hlavní postavy konfrontovány se znepokujícími výjevy z "každodenního života v USA". Líbilo se mi audiovizuální zpracování filmu - ať už se jednalo o fotografie novinářů vložené do obrazu, nebo hudební podkres, který jako by svými přátelskými country podtóny zmírňoval zobrazované hrůzy. Nejnepříjemnější sekvencí byla pro mě zcela bezpochyby konfrontace s Jessem Plemonsem; výtvarně na mě nejvíce zapůsobil průjezd hořícím lesem; a z hlediska akce se mi nejvíce líbilo napínavé finále. Solidní čtyři hvězdičky! (21.04.2024)

Tématem britského tvůrce Alexe Garlanda je kombinace žánrového filmu a sociálních otázek. Jeho filmy využívají této příjemné rozpolcenosti a nabízejí spoustu zajímavých podnětů pro ambivalentní témata. Povedlo se mu to ve sci-fi Ex Machina, dělal to i v provokativním hororu Men, a není tomu jinak ani v jeho Občanské válce. Nutno však říct, že tentokrát je jeho film docela oříšek. (Více) (16.04.2024)

Už řadu měsíců jsem neodcházel z kina s větším nadšením. Předesílám ovšem, že očekávání apokalyptického obrazu důsledku kulturních válek současné západní společnosti se míjejí s tím, jak je film vystavěn - což je zjevné i z rozhodnutí udělat spojence z Kalifornie a Texasu. OBČANSKÁ VÁLKA je primárně vystavěná jako komplexní esej o novinařině a umění fotografie (pro mě možná nejkrásnější film o fotografii, co jsem viděl), jejíž konstrukční princip bych pojmenoval jako dynamiku významu a výrazu. Ne, nikdy to není ve filmu explicitně řečeno, ale jak se pokouším ukázat ve své tentokrát především interpretačně založené analýze - ač jsem film zatím viděl jen jednou, příště budu vědět víc -, je tímto principem na mnoha úrovních řízen. A je excelentní. (26.04.2024)

Tohle je neskutečně hutný kino zážitek. Garland je frajer, dokáže totiž natočit věci od scifi robotů, přes Anihilaci, mind-fuck Men až k postapo Civil War a musím říct, že i tak "všední" námět dokáže rvát koule. Příběh se zaměřuje na partu novinářů, kteří se vydají na cestu do Washingtonu s touhou být první, co udělají rozhovor s prezidentem a sklidit credit, a tak se vydáváme na putování Amerikou skrze několik nástrah. Největím tahounem je naprosto precizní vizuál, který je barvitý, na pohled nádherný a realistický zároveň a stejně tak musím vyzdvihnout jakousi odtažitost celého filmu, který se nesoustředí na všechny postavy, co ve filmu dostaneme, jako na středobod celého snímku, ale spíše jen jako jedny z mnoha postav v onom světě, čímž se do popředí nedostávají herci a charaktery samotné, ale spíše celá spoušť okolo, takže si divák může vychutnat příběh naplno a dumat, "co že se to asi stalo". Líbila se mi rozmanitost všeho kolem, kdy dostaneme základní náčrt hlavních postav a pak už jdeme rovnou na cestu, na které nás překvapí několik situací od snipera, rabování či scénu s vojáky, kdy jakmile přijde na scénu Jesse Plemons, tak věřte, že se budou dít sakra věci a tady musím přiznat, že v tomhle momentě jsem na 5 minut nedýchal a po skončení celé situace mi bylo vnitřně úzko a nevolno, jak už opravdu dlouho ne. Dojde i na akční finále naplněné bojem ve městě, takže i tohle si film může škrtnout ze seznamu. Co je ale největší síla, je audio stránka filmu, protože tohle se tady povedlo naprosto bezchybně - tyhle kontrasty mezi naprostým tichem, zvláštní hudbou a pak extrémně hlasitými výstřely dělají z filmu naprostý záhul na všechny smysly diváka a za mě jde o jeden z NEJLÉPE nazvučených filmů současnosti a pro tenhle faktor si budu Civil War pamatovat. Zajímavostí pak je, že ve filmu byly všechny výstřely "opravdovými slepými" náboji, což se ve filmu běžně nepoužívá a místo nichž se používají o třídu méně zvučné slepé náboje, což si Garland odůvodnil tím, že chtěl mít herce v akci a v pozoru. Neskutečné. Abych jen nechválil, určitě bych viděl raději seriálovou podobu, jelikož jsme zde vlastně vůbec nedostali důvod "proč se to děje", "jak dlouho se to děje" a vlastně ani "kdo proti komu" to tady stojí, což by mi za normálních podmínek dost vadilo, ale tím, že si mě film naprostou upoutal vším okolo, nemám ani potřebu tohle řešit a prostě jsem jen seděl zavrtaný v sedačce a hltal tenhle audio-vizuální masterpiece okořeněn o dechberoucí finále a scénu s Plemonsem, u které se mi málem zastavilo srdce. ŠÍLENOST. (21.04.2024)

Bouření Texasu proti Brýdenovi udělalou Občanské válce pěknou reklamu a A24 mohou slavit. Garland se drží při zemi scénářem i režijně. Umělecké aranžmá tam je, ale přece jen se soustředí na syrovost podtrhnutou černobílými fotografiemi začínající Cailee Spaeny (klučina z DEVS) a servíruje klasický road movie nespojenými státy americkými. Nejděsivější zastávka na cestě je ta u Plemonse a ční nad celým filmem jako vrchol Everestu. Chápu proč Garland explicitně neuvedl důvod roztržky, byť je naznačena, ale chyběl mi právě onen rozhovor nad jehož neexistencí lamentuje Wagner Moura. Vynikající Wagner Moura mimochodem, s přehledem strká do kapsy zádumčivou Kirsten Dunst. Finále předvídatelné, ale formálně dechberoucí. Skvělý soundtrack. (22.04.2024)