Pod čepicí

Jacques Poitrenaud je pravom zabudnuty reziser, ktoreho tvorbu mainstreamovi  divaci vobec nepoznaju. A to je dobre. Michel Serrault v 50. a 60. rokoch stvarnoval len bocne postavy kadejakych bezvyznamnych uradnikov. Tak je tomu i  tu. Ako tak som pozeral Serraultovu filmografiu, o nic nepridem ked neuvidim tie jeho filmy zo 60. rokov.  Serrault sa preslavil  az filmom La cage aux Folles 1978 s Ugo Tognazzim   : 40 % (18.08.2021)

To je shledání! Abych nežárlila...No, to teda bylo shledání! Moje první shledání s přáteli  Poiretem a Serraultem společně v jednom filmu! Už od začátku se celý film nese ve správné náladění  určitě milé pamětnické atmosféře, ale jinak se dlouhou dobu spíše teprve rozehříval stejně jako samotní pánové, byť mě Serralut překvapil hned na začátku téměř Funésovským cholerickým výkonem a povykem v domácnosti.  Ale později dvojka  s velkou energií pěkně vymetla...nejprve s nastávajícím dcerunky (nejdřív skrz pohovor, pak telefon, pak přepadovku při akci....a to už jsem se poprvé odrovnal.) Největší vrchol tady pro mě ale  nastal v překvapivě druhém shledání.  Tedy Serraulta a poněkud výstředního komika Francise Blanche, jenž vypadal vždycky starší na svůj věk si a  takový ten svůj podivuhodný projev neodpustil ani zde (měl to fakt trochu divné sklony). Ale tady se to ještě  nějak podařilo udržet na uzdě a v pasáži, kdy je u Serraulta doma, chce peníze, nedá pokoj (touží jít se Serraultem i na toaletu.:D), zatímco Serraultova manželka ho považuje za rodinného přítele jsem vážně dostal hned několik výtlemů. I zbavování se domnělé mrtvoly bylo povedenné a  závěrečná gradace spadla od poklidnějšího začátku rovnou do téměr němé grotesky s dívčí bitkou na pozadí.  To bylo gagama tak přeplněné, že mi dělalo skoro problém si všeho  v pozdní večerní hodině ve všední den všimnout (což je na jednu stranu výzva k dalšímu zhlédnutí), ale také možná nebyly všechny nápady tak dobré. Ale stylizace do frašky na závěr nevadila (já frašky vlastně rád) a minimálně pan Serrault houpající na lustru je pro mě určitě už teď nezapomenutelný, velice výrazný a zaslouží si vypíchnout. Přestože ve výsledku scénař možná není tak dotažený, v první polovině rozjede některé vedlejší postavy a linky, které moc nerozvine a ukáže je zase až těšně  na konci (takže se dá říct, že i trošku zdržuji) tak se mi díky pěkné atmosféře, zdařilým momentům a srandě a energii, kterou tomuto filmu dala hlavní dvojice (a možná překvapivě i trošku pan Blanche) Pod čepicí určitě líbilo a opáčko ,,časem´´ vlastně nemusím myslet vůbec jako vtip, protože zítra třeba taky vstávám a možná mě to ještě úplně nevzalo, jak mohlo. (21.04.2022)

Předpokládám, že Jean Poiret by dokázal prodat za 10 tisíc franků i poloviční vrak, vydávajíc ho před zákazníkem za spolehlivý model s luxusním zařízením. :o) Inu, pozor na španělské obchodníky, obzvlášť mají-li něco společného s klobouky... Komedie o podvodnících si spočátku vystačí se skromnějším konverzačním hávem, až se postupně mění na svižnou sérii nekonečných bláznivých eskapád a rozervných dobrodružství během pokusů zbavit se protivného vydírajícího svědka. Uznávám, že hlavní zápletku nelze ve světě komedie považovat za nějak zvlášť originální, vedlejší rodinné či milostné linky tvoří spíše takový „nutný“ doplněk, herci ve vedlejších rolích se s výjimkou Darryho Cowla hlavní dvojici nedokážou většinou ani přibližít a bez Serraulta s Poiretem by to možná ani nemělo příliš čím zaujmout. Naštěstí jsou oba na scéně skoro pořád, jejich spojení stejně jako i v mnohem pozdějším filmu Zázrakem uzdravený (1987) na mě fungovalo opět výborně a díky nim to byla paráda. Dokonce mi výjimečně nevadil ani Francis Blanche, snad proto, že odehrál valnou část své role mlčky, případně v jakémsi polomrtvém kómatu. Ještěže tak!! :o)                                                                                                            ...a po opáčku (12.11.2021) přihazuji i pátou hvězdičku! Za ten velkolepý komediální koncert, co v záplavě svižných dialogů, drobných vtípků, vtipně sehraných zapeklitých situací a v poslední třetině i ve znamení fyzické grotesky tady pánové Serrault a Poiret odvádějí... a to jim ještě leckdy stačila krátká, vtipným tónem pronesená jednoduchá větička nebo pouhý pohled, aby mě totálně odbourali. :-)) No, může se někdo divit, že po zážitku, jaký mi v rámci žánru umí připravit tihle dva (obzvlášť Serrault je bezkonkurenční), se pak ukrutně nudím u Billa Murraya, co dokáže celou crazy komedii v hlavní roli proběhat s jedním nudným výrazem..? [90%] (15.08.2021)

Jedna z neoblíbenějších francouzských filmových dvojic šedesátých let Michel Serrault - Jean Poiret. Škoda, že nás jejich filmy minuly. Příběh kloboučníka Gastona Berriena, kterému už jeho obchod příliš nevynáší a tak se vrhne společně se svým švagrem na nelegální podnikání. Hazardní herna vynáší a spokojenost trvá do doby, než se Gastonova dcera Evelyne zamiluje do syna jednoho z hostů herny. Gaston se právem obává prozrazení a navíc se objeví vyděrač Mario s kompromitujícími fotografiemi. Požaduje nehoráznou sumu 30 miliónů starých franků, což je nesplnitelný požadavek. A tak se Gaston s Phillippem rozhodnou pro jednoduché řešení. (16.02.2021)