Krkonošské pohádky

Hamižnost kapitalistického Trautenberka a jeho vykořisťovatelské ambice vůči poddaným naznačují nutnost socialistické revoluce, zatímco Krakonošova ruka vytrvale nemilosrdně trestající milostpána nabízela nevyužitou možnost ochrany pohádkovými bytostmi. Kdo chce hledat komunistickou propagandu, tak ji najde v jakémkoli díle z let 1948 - 1989, ale tohle byl pouze večerníček, jehož demagogie ve formě vítězství dobra nad zlem by neměla nikoho urazit. (21.01.2009)

Pěkná pohádka o tom, jak to šlechtici měli v životě strašně těžké. Pořád nějaký rebelantský a nespokojený poddaný, do toho se proti nim spikly i nadpřirozené síly, každou chvíli na ně bonzovala sojka (ta byla lepší donašeč, než agenti StB) - no já bych šlechtice nedělal, ani kdyby mě za to zlatem platili. Fakt hrozná práce, věřte mi. A pokud nevěříte, tak se podívejte na tohle. (11.09.2005)

Anče, Kubo, hajnej! Dnes už se nad tím pozastavuju trochu víc než kdysi. Je zajímavé, jak studiová pohádka dokáže takto učarovat, když si vzpomenu na trapné, rádobyemotivní nedělní inscenace na České televizi. Řehoř jako hajný je taková patolízalská neutrální postava, někdy je na Krakonošově straně, jindy břichatého Trautenberka brání. Anče je sympatická postava, kurážná holka, která se nebojí ani pánových sakramentů. O Trautenberkovi ani nemluvě, ten je a bude pořád stejný, hymllaudon. Když jsem jako malý viděl poslední díl, snad bych mu i uvěřil, ale nakonec dopadl stejně jako v předchozích případech. A doporučuji shlédnout jemnou parodii z produkce České sody. Nicméně obě záležitosti jsou vynikající. (16.12.2006)

Zábavné mi přišlo hlavně to, jak František Peterka alias Krakonoš přechází v úvodu hory pouhým jedním krokem a dlouze si potáhne z dýmky. Peripetie s Trautenberkem uznávám za méně vtipné, jelikož mi pan Trautenberk přijde jako typický němčour (či čech?) s obřím pivním mozolem, nevzhlednými kotletami a svými podivnými zálibami škodit jak se nejvíc dá. Ano je to klasika tato pohádková seriálová tvorba, ale jsou tu i lepší takže neshledávám toto dílo natolik geniálním abych si lajzla mu dát plný počet bodů. Jediné co je na tom asi nejlepší je sojka :-). (24.10.2012)

Už jako malé děcko jsem jej měl hrozně rád, ovšem s jedním zádrhelem. Vždycky mi byl hodně sympatický Trautenberk (životní role Ilji Prachaře) a nepokrytě jsem mu fandil, z čehož jsem byl vždycky smutný, když zase neuspěl. Ve většině případů (pravda, třeba trávit kozu nemusel) se chtěl jenom pořádně nažrat a všichni mu v tom jenom bránili. Jinak bez výtek. I po těch letech okouzlující. 85%. (31.01.2009)