Třetí muž

Tak tohle je opravdový majstrštyk, jenž si status legendy bezezbytku zaslouží. Nadchla mě neskutečně moderní režie, nadchla mě kamera, herci a především mě dostala nádherná citerová hudba. Film obsahuje několik scén typu "skorodokonalé"-na jejich vrchol patří bezpochyby nástup Orsona Wellese na scénu. Tma-světlo-Orson vykouzlí svůj nejlišáčtější výraz za zvuků citery a já se musel smát a uznale pokyvovat hlavou :) Takových scén v historii kinematografie není příliš mnoho... (19.07.2010)

Distribuce v Česku prohlašovala, že podle britských fanoušků se jedná o nejlepší snímek všech dob. Na svoji dobu to byl jistě vyjímečný film, ale šířit o něm výše uvedené mezi konzumenty dnešních komerčních hitů by patrně znamenalo sklidit pár pošklebků, protože čas ve filmovém průmyslu běží rychle a bezmála 60 let je prostě znát..Koncem 40. let bylo revoluční především rozsáhlé využití exteriérů a ponuré rozvaliny vybombardované Vídně dnes tomuto thrilleru dávají téměř rozměr válečného dokumentu.Výborný Welles, za zmínku stojí kamera a nasvícení, několik výborných scén jako je divoká honička napříč městem, která překvapivě končí na literární přednášce. Na druhé straně nevyrovnané tempo a zdlouhavé scény (zejména závěrečná čtvrthodina v kanalizačním systému) . Celkový dojem 80 %. (06.05.2007)

Slušné hodnotenie si to zaslúži už len za ten nezabudnuteľný "nástup" Wellesovej postavy na scénu. Ďalej si pridajte jedny z najlepších dialógov, aké som mal tu česť doteraz v zhliadnutých filmoch počuť a formálna stránka (nasvietenie, montáž záberov, hudba, ktorú by mňa osobne do podobného druhu filmu nikdy nenapadlo použiť, pričom ale samozrejme funguje úplne dokonale), ktorá "len" doťukáva skvele rozvrhnuté charaktery, vedené po šachovnici príbehu vskutku majstrovským spôsobom. Na svoju dobu podobne prelomové dielo ako šesť rokov mladší Kane. (29.05.2005)

Film noir prostě milujete, nebo vás míjí a po dvou pokusech to s ním vzdáte. Obojí je legitimní a ačkoli patřím spíš do "milovnické" skupiny, rozumím tomu, proč někomu tento šálek kávy nic neříká. Existuje spousta seriózních studií o tom, co to vlastně film noir je. Jedna kvalitní vyšla před pár lety v Cinepuru. Nejčastějším sporem je totiž označení noiru jako žánru, což při různorodosti děl, která se do něj řadí, neobstojí. Mezi 40. a 50. lety se událo mnoho změn. Noir se z ateliérů přesunul do ulic. Z Ameriky do Evropy. Od postav lehkovážných detektivů k amorálním troskám. A tak dále. Jen si zkuste srovnat linku Maltézský sokol - Pojistka smrti - Třetí muž - Sunset Blvd. - Dotek zla. Jaký je tedy společný činitel všech těchto filmů? Za sebe to vnímám jako "prvek zveličení". Film noir prostě staví na kontrastu a hyperbole. Jen se podívejte: Hluboký spánek vás utopí v překombinované naprosto nereálné zápletce. Dialogy v Pryč od minulosti jsou jen sledem cynického chrlení přehnaných metafor. Welles by v Doteku zla našel temný kout i za dne na poušti. Třetí muž je zase tak přesvětlený, že postavy vrhají několikametrové stíny na okolní budovy, atd. Právě kvůli těmto atributům jsme nuceni uvědomovat si přítomnost média a umělost fikčního světa. Pokud tohle někomu vadí a chybí mu onen "ponor" do emocí, příběhu, postav, bla bla bla, nemá šanci si někdy nějaký noir užít. V tom případě si Třetího muže ani nezapínejte. (05.03.2010)

Jeden z mála čistě noir filmů, který jsem viděl a překvapivě se výborně bavil. Film pracuje s jednoduchou zápletkou, kdy muž hledá v cizím městě svého přítele, který podle všech zemřel při nehodě, avšak pravda je úplně jinde. Film vyniká výbornou atmosférou, kterou podporuje bezchybná kamera snímající temné kouty Vídně ve vší kráse a samozřejmě nemohu opomenout znamenité herce. A Wellesův nástup opravdu nemá chybu. (14.06.2009)