Co?

Umím si docela dobře představit, že na papíře to muselo vypadat jako sranda. Polonahá hrdinka se dostává do čím dál tím větších problémů ve vile plné divokých Italů, z nichž jeden je Marcello. Bohužel, premisa komedie zůstala na papíře a pokud mám chuť na dobrou bláznivou komedii, tak samozřejmě volím Milování zakázáno a nikoli Co? (23.06.2017)

V Co? nacházíme Polanskiho ve velmi hravém filosofickém rozmaru. Skutečnost, že se zápletka vpodstatě přešlapuje na místě nebo lépe řečeno se točí v kruhu, nelze považovat za projev Brachovy a Polanskiho neochoty cokoliv řešit, nýbrž formální vyjádření teze k tématu, o nejž tu jde především. Sex. Ve zvoleném způsobu vyprávění vysvítá Polanskiho raná záliba v grotesce [viz studentské filmy], což nemusí nutně znamenat, že bychom se měli nepřetržitě smát. Příležitosti jsou. Vypointované interakce mezi hlavní hrdinkou, zoufale naivní hippie, a nesourodým osazenstvem domu, jejichž rámec představuje fotogenický mikrokosmos italské vily, mají jedno společné - naprostou nemožnost pochopení motivů, které ovládá víc než cokoliv jiného slepé, nicméně barvité projevy pudu. Situace se komicky opakují, hlavní hrdinka znovu a znovu vstupuje do pastí kladených můžskými personami, zdravotní sestra si ve středu kolotoče soustředěně pročítá Also sprach Zarathustra. Všechno je stále stejné, ale nikoliv docela. Herecký anasámbl se překonává. Těžko soudit, zda představitelka hlavní role Sydne Rome svůj věžně nechápavý výraz hraje, nebo je kulantně řečeno výborně typově obsazená, ale její bezradnost, kořeněná zoufaleckou snahou se v krajině za zrcadlem zorientovat, je k popukání. Postavičkám kraluje pasák Mastroianni, neváhající Polanskiho skopnout ze schodů a Hugh Griffith, škemrající účinně u měkosrdcaté hlavní hrdinky Nancy o letmý pohled na bobra. Toho pohledu není ušetřen ostatně ani divák. Cestu několikrát kolem dokola toho jediného totiž zpestřuje * stejně jako cyklické činnosti téhož druhu mimo pátno * nepřetržitě připomínaná luxusní nahota hlavní hrdinky, tu zakrývaná vskutku "duchaplně" psaným cestovatelským deníkem, tu průsvitným bryndáčkem či infikovaným pyžamem pána domu. Nahotu páně Mastroianniho lze blahoskolnně ignorovat. Film možná často s ním spojované hodnocení "úlet" zasluhuje, rozhodně se tím nevyčepává. Co? obsahuje všechny obvyklé Polanskiho ingredience - paranoiu, zvůli kolektivu, společenský nátlak [móóóc pěkná večeře], byť v méně diváckém balení než je noir. (08.02.2013)

Přepsáno v únoru 2020. Film Co? si v současném prostředí politické korektnosti vyslouží štěkot hysterických výkřiků, dílo je rázem misogynní, sexistické a bigotní znechucení se předhání ve výstižnějších výrazech odsouzení. Nemusí se vždy jen bezmyšlenkovitě přejímat charakteristika distributora za svou, termín erotická komedie sleduje hlavně vlastní zájmy k vytěžení celého komerčního potenciálu filmového díla. Co? je nesmlouvavě krutou anekdotou, satirou, hříčkou i autorskou provokací. Co? je mnohonásobným maskulinním útokem na ženu a její pohlavní orgány, právě v něm je zachycena sláva a bída mužské podstaty. Prokázání mužství je základním instinktem života, Éros bez zbytečných předsudků využívá násilí, pokud se bezhlavě snaží trumfnout Thanata. Mužská sexualita je plná chtíče, běsu, potřeb, posedlostí, pudovosti, perverzí a závislostí, Co? odráží tendence a stav tehdejší doby světa i zvrácené italské stereotypy mužského šovinismu. Film Co? je satirickou burleskou. Hlavní obětí základního mužského pudu je Nancy (atraktivní Sydne Rome), bezelstně důvěřivá americká turistka ve vášních katolické bohabojnosti. Podstata života, dominance versus podřízenost, představy rozdílné skutečnosti, zneužívání a třídní předsudky, uragán hrátek třese zavedeným kastovním systémem a někdo tomu říká také láska. Hvězdou filmové anekdoty je Alex (pozoruhodný Marcello Mastroianni), sebevědomě excentrický bývalý pasák. Je v zajetí sadomasochistického uspokojení vlastní mužnosti, násilí je součástí uspokojení pudu i dostatečným prokázáním skutečného mužství. Zběsilost a někdo tomu říká láska. Významnou postavou je Joseph Noblart (zajímavý Hugh Griffith), majitel prazvláštní vily a hostitel početného příbuzenstva a přátel. I život na svém sklonku dává přednost před Thanatem tělesným krásám bytí. Život se vznáší v éterickém vlnění pocitů. K výraznějším postavám filmu patří také Giovanni (velmi příjemný Romolo Valli), Noblartův dlouholetý zkušený tajemník, nevinný pianista a náruživý lízač. Život je sladkou rozkoší. Z dalších rolí: nevinnost poklidu vzývající kněz (Guido Alberti), nadměrnou erekcí vybuzený Tony (Gianfranco Piacentini), pražmu připravující nesmělý Nancyin nápadník Jimmy (Roger Middleton), vzteklý Mosquito (sám režisér Roman Polanski), nespokojený obchodník s uměním Catone (Henning Schlüter), zdravotní sestra Gertruda (Elisabeth Witte), majordomus k ubytování (Pietro Tordi), či stará služka (Nerina Montagnani). Film Co? není sexismem, ani misogynií Romana Polanskiho, tyto pojmy se pro něj staly obětovanými rukojmími jeho satirizující filmové anekdoty. Co? je pro mě jedinečným filmovým dílem k boji s pokrytectvím hysterie politické korektnosti. Velmi osobitá provokace! (04.10.2009)

Mladá stopárka unikne znásilneniu zvezením sa v klietke do prímorskej vily - domu zázrakov. Akoby fyzicky vyspelá Alenka vstupovala do ríše divov tých, čo zakúsili všetko a máločo ich prekvapí. Mnoho miestností v objatí zelene, vyzdobených krásnymi umeleckými dielami, obýva skupinka prapodivne sa správajúcich, povznesených obyvateľov. Prejavujú len chvíľkový záujem, sčasti okorenený silnými dráždidlami, ktoré jediné v nich dokážu prebudiť vášeň. Polonahá slečinka precupitáva stádočkom telesne, vzťahovo aj umelecky otupených aby zistila, že opakovanie rituálov nudy nevedie k citovému zaujatiu ani vedomostnému obohateniu. Myslím, že užívateľ Cushing to vystihol dobre, naozaj to nebolo veľmi smiešne, ale na rozdiel od jeho negatívneho vymedzenia sa k filmu ako celku, podľa mňa Polanski trefne ukázal prežívanie akéhokoľvek sebazáľubného voľného zoskupenia umelcov (generačného, žánrového, klubového). Systém nepísaných kánonov takýchto spolkov o tom, ako je možné tvoriť, ustálene konverzovať v podnikoch rovnakého druhu a ritualizovane praktikovať sexuálno-vzťahovú radikálnosť posúva týchto "inovátorov štýlu" skôr k ťažkým konzervatívcom. Paradoxne, ale logicky aj tvorba vychádzajúca z týchto dávno prevarených modelov je skôr tradičnejšia, neveľmi invenčná. Nakoľko sa ale film (okrem úvodu a záveru) neustále odohrával práve v tomto prostredí, na viac ako 60 % to nie je. (27.05.2008)

Nenápadný půvab dekadence aneb rozkošná, pikantně letní až surrealistická taškařice o jedné chudince americké, co přišla o kufr, tričko i ty pantalóny - ale v jednom zvláštním domě na pobřeží to vůbec nevadí... ;-) . . . Lehce bizarní, lehounce erotické - každopádně mistra P. extravagantní vidění věcí sexuelních... :-) - - - P.S. Typicky netypický film z počátku sedmdesátých let - doznívající boom volné lásky a AIDS v nedohlednu... :o) - - - - - (Poprvé viděno 11.4.2008 na dvd, komentář zde jako čtvrtý - 11.4.2008) (11.04.2008)