Jeden den v New Yorku

Tento skvost dekadencie som pozeral cestou do Florencie a na preskáčku som si k obrazu v sluchátkach púšťal Cimrmanov, takže to chvíľami dostávalo aj trochu iný rozmer. Olsenovky sú tentokrát ako voda a oheň – jedna vzorná žiačka a druhá rebelka (pozor, taká COSMO rebelka, nie feministka ktorá vás mláti). Spolu cestujú do New Yorku, jedna na nakrúcanie klipu typicky sladkorebelskej vyfabrikovanej kapely a druhá aby prečítala svoj prejav, ktorý ju má dostať na prestížnu univerzitu. Pokiaľ čakáte sračku, dočkáte sa jej s rovnakou istotou ako že všetci umrieme. Totálne debilný (ale na počudovanie celkom svižný) dej plný tých najotrasnejších klišé amerických rodinných filmov a idiotských dialógov nezachránia ani pekné tváričky dvojičiek. Ako dekadentná zábava je to však skvelé, najmä v momentoch keď sa Olsenky snažia niečo ako hrať – hlavne v scénach kde si vyjasňujú svoje „rozorvané“ vzťahy to pôsobí neuveriteľne komicky. Každopádne počas filmu ma napadlo, že Mary Kate a Ashley by možno zažiarili v nejakom poriadnom péčku v spoločnej scéne, pretože iný žáner je im IMHO zapovedaný. 0-10/10 (13.09.2006)

Můj první film s Olsenkami mě příjemně překvapil. Čekal jsem srágoru typu ITALSKÉ PRÁZDNINY s Hillary Duff, ale JEDEN DEN V NEW YORKU byl podstatně inteligentnější, vtipnější a zábavnější, nemluvě o tom, že Olsenky umí hrát o poznání lépe než Duff, která si vystačí s jediným výrazem. Navíc je tu Eugene Levy v dost možná své jediné opravdu vtipné roli. Testosteronem nabušeným hochům jako cival, woody a spol. tenhle film moc říkat nebude (pročpak se na něj asi dívali?) a uvítají to jen jako příležitost k broušení svého ostrovtipu kolísavé kvality, nicméně já osobně přeci jen trochu rozlišuji i v tak lehkém žánru jako je rodinná komedie a s čistým svědomím můžu říct, že tahle patří k těm lepším. Připadá jen mě trochu ujeté sledovat dvě holky ploché jako prkno, ale s tunou mejkapu na tvářích, který je má dělat sexy, jak na ně pořád někdo něco stříká (kromě té věci co pánům automaticky vytanula na mysli) nebo přicházejí o šaty (samozřejmě není nic vidět)? (06.10.2006)

Původně jsem chtěl tomuto dílu, které mi bylo laskavě promítnuto na autobusové lince student agency Praha-Brno, udělit jednu hvězdičku, ani nevím za co přesně, ale prznění Suffragette City Davida Bowieho v závěrečných minutách filmu rozhodlo. Snímek má za cíl jediné: odpovědět na poptávku - nutno říct, že uměle vyvolanou. Tak jako dnes vznikají stejně stupidní filmy s Hannou Montanou nebo třeba Jonas Brothers, tak i u sester Olsenových šlo o nepřirozené, přímo zvrácení vytvoření "kultovních" ikon, které budou hltat nebohé děti - oběti zlovolných hollywoodských studií/nahrávacích firem. Dementně vystavěný příběh má za cíl rozjet sérii "vtipných" situací, které mají spět do "šťastného" konce. Jedna sestra je drsňačka a chce vidět koncert pop-rockové kapely Simple Plan v New Yorku, druhá sestra chce v tomtéž městě přednést projev, který by jí zajistil stipendium v Oxfordu. Musí překonat spoustu překážek, aby se jim nakonec splnila jejich přání, i to, co si ani nepřály, a nakonec se i po mnoha letech usmíří. Eugene Levy hraje inspektora vyšetřujícího záškoláctví, ten jim jde celý film po krku, nakonc se usmíří i s ním, a ještě po nich jde mafie, která obchoduje s pirátskými hudebními nahrávkami. Neskutečně neinvenční film, který asi režírovala cvičená opice a napsalo hejno delfínů. (06.03.2010)

No jak to říct....Olsenky opět nezklamaly. Další ze série trapných "komedií". Normálně bych se k tomuhle filmu nedostala, ale v autobuse vážně nebylo úniku!! Jediný dobrý na tomhle filmu (ano, přece jenom něco se našlo) bylo mini vystoupení Simple Plan, které nadevše miluju. Ale to je tak to jediné pozitivní v jinak otřesném filmu. (09.07.2006)

Když v úvodních minutách jedna ze slečen Olsenových symbolicky a velmi příhodně spadne, s prominutím, do hajzlu, litoval jsem, že je to jenom jako. Načančaná rebelka a vypulírovaná inteletuálka si to v tomto snímku rozdají s parodií na triády a řadou nešťastných náhod. Nutno říct, že rebelantství a inteligence nejsou tím, co byste výrobkům šoubyznysu jménem Olsenovic uvěřili. Dvě afektované nány, které neustále ječí nebo špulí rtíky, jsou sice jako sexualní objekt jistě přijatelné, ovšem jejich herectví zaostává i za nejhorším členem nejzapadlějšího ochotnického souboru z Horní Dolní. Žalostný pokus tento fakt zastínit i mizerným herectvím rádobykomediálních postaviček (i když zde je to možná způsobeno tím, jak ubohé postavy musí ostatní herci hrát) , jež Olsenky při svém putovaní potkávají, nevyšel. Nesmíme zapomenout na osudové setkání se šlechtěnými samečky, i to nám, dle očekávání, film nabídne. Nezůstane jen u toho, procházka po římse mrakodrapu, dobrodružství na výtahu, ukradený chip, roztomilý pejsek dochutí tento již tak velmi páchnoucí koktejl. Jeden den v New Yorku je navíc i záznamem z modní přehlídky - tolik hadříků, co slečny vystřídají, nemají v šatníku všichni uživatelé ČSFD dohromady! Škoda jen, že se nepředvádělo spodní prádlo, plavky nebo roucho Evino (BTW - skvělá návrhářka), to bych snad i jednu hvězdu věnoval. Takhle je to jen ta "správná autobusová zábava". Nebudu však společnost StudentAgency hanět, z bodu A do bodu B jsem se dostal a navzdory dvojčatům se mi sedělo pohodlně. (18.08.2008)