Bacheha-Ye aseman
Božie deti
Children of Heaven
Obsahy(1)
Rodina malé Zahry a Aliho je tak chudá, že děti mají každý po jednom páru bot. Zahřiny střevíce byly už tak sešlapané, že musely k ševci. Ali sestřiny botky sice vyzvedne, jenže cestou je nešťastnou náhodou ztratí. Uvědomit si dosah takové ztráty pro dvě chudé íránské děti je pro nás, zhýčkané Středoevropany, velmi těžké. Do školy musí oba v něčem chodit a ve škole dokonce sportovat. Otec peníze na nové nemá a maminka je nemocná. Přiznat se ke ztrátě rodičům by nikam nevedlo. Co si počnou? Spásný nápad dělit se o Aliho kecky se sice zdá jako momentální řešení, ale jen na chvíli. A Ali to ví. Musí se o svou sestru postarat. Ale jak? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (247)
Krásný snímek o ztracených čurácích a sourozenecké soudržnosti. ()
Ali při nákupu u zelináře ztratí opravené boty své sestry Zahry. V čem teď Zahra půjde do školy, když jiné boty nemá? Příběh sourozenecké obětavosti a lásky, která překoná všechny překážky a nesnáze. Kouzelný film, který nás nechá společně s dětmi trpět a nakonec nám odepře i happyend, jehož příslib se však objeví v jednom z posledních záběrů. ()
Když nese malý Ali botky své sestry z opravny, nešťastnou náhodou o ně přijde. Jenže Aliho rodina je tak chudá, že na nové boty prostě nemá, a tak musí Ali vymyslet plán, aby mohla Zahra chodit do školy. Plán, kdy si oba půjčují jeden pár bot, sice funguje, ale není dlouhodobě provozovatelný - a jedinou možností Aliho je zúčasnit se soutěže, kde jednou z cen mají být nové tenisky... Doporučoval bych tento film všem, kteří (v internetových diskusích či hospodách) brblají, jak jsme hrozně chudí a jak se máme špatně. Tady je vidět opravdová chudoba - kdy z obyčejné propisky (kterých má u nás doma každý tři pr..ele) mají děti obrovskou radost, a nové boty (které jsou u nás mimochodem taky ku..a drahé) jsou takřka nepřekonatelný problém. Ale k filmu - kromě námětu, který je pro našince tak trochu nepochopitelný, a právě proto má své kouzlo, musím vyzdvihnout herecké výkony obou dětských hrdinů (fakt se mi nechce věřit, že vše jen hráli) i hodně povedený závěr filmu... ()
Zaujímavý film... Tvrdý koniec :) ()
Jedny ztracené botky a kolik to přinese trápení a slziček. Herecké výkony dětí se dají jen těžko popsat, zvláště holčička byla kouzelná a mám největší chuť jít si zaběhat:) ()
Vcelku by mě zajímalo zinscenovat pokus, při kterém by se Božské děti promítaly v perštině bez titulků. Mám totiž dojem, že by fungovaly úplně stejně jak s nimi a všem divákům by bylo úplně jasné, co postavy mají právě na mysli. A na to by se dalo polemizovat, jestli je film tak perfektně natočen, že bourá jazykové bariéry a mluví jen skrz univerzální a nejsilnější jazyk pocitový a nebo jestli je prostě tak plochý, že to málo co vypráví by zvládl každý levou zadní a není na tom nic světoborného. A já si teda vybírám tu první možnost, ovšem taky protože ta holčička je snad ztělesněním a vzorem toho, jak můžou být děti roztomilé. Film funguje i velmi různě v jeho mnohoznačném vyznění, na mně teda nepůsobil vůbec jako prezentace chudoby třetího světa, na to je příliš málo agitační a netlačící na pilu. Spíš prostě ukázka něčeho úplně jiného, jakým stylem lidé taky mohou žít a proč je kulturní diverzita nenahraditelná. Jak je důležité nehnat se jen za tím nejlepším, jak méně ceněné věci jsou někdy více. Jak je krásné nezávidět a jak i podřadnější věci, ještě k tomu sdílené, dokážou velké věci. ()
Prekvapenie z Iránu, ktoré z jednoduchého príbehu vyžmýka maximum emócií. Detské slzy, bezmocnosť a zodpovednosť za svoje činy u malých detí boli veľmi reálne podané, rovnako ako ich chudoba. Kontrast s bohatou vilovou štvrťou je veľký, ale vo filme z toho akosi nič nevyplynulo okrem jednej boľavej hlavy. Nečakane na mňa pôsobilo odmietanie ukradnúť pre svoju potrebu čo i len jednu malú kocku z veľkej hromady zvereného cukru, to bolo značne „neeurópske“ správanie, také obyčajné poctivé. Na záver by som pre zhýčkaného diváka možno pridal tváre plné detskej radosti, ale to by už bol znak hollywoodskej produkcie a nie tej blízkovýchodnej. ()
Nádherný a dechberoucí snímek, který řeší naprosto jednoduchý problém. Trochu mi film připomněl Zloděje kol. Opravdu dojemný film, který má silný sociální náboj a je plný lidskosti. ()
Pro západního diváka exotické prostředí a poměrně zajímaví herci (ikdyž ten kluk byl ufňukaný možná trochu moc) ještě nemusí dělat extra dobrý film. Příběh je vyloženě triviální, což asi má být, ale tím se nevyhne poměrně hluchým místům (pořád nějaké běhání, přepálený maraton, zahradnická anabáze). Nicméně za vidění stojí už kvůli tomu šílenýmu prostředí, po tomto člověk musím milovat Českou Republiku, přes všechen maraz co tu je. ()
Božské děti jsou zejména filmem o solidaritě,pomoci v nesnázích,schopnosti obětovat se pro druhé a o čisté dětské duši.Mírně se dokýká také jiných problémů,jako je například společenský rozdíl mezi chudými a bohatými v současném Iránu(možná že tohle nebyl cíl tohoto dílka,jen my Evropané to vzhledem ke svojí lepší životní úrovni citlivěji vnímáme).Ukazuje,jak spořádaně i s úctou k náboženství a k lidem žije arabská rodina a že se vlastně od nás až tolik neliší.Celkově je to vše zabaleno do příjemného i poetického kabátu.Čistá stovka. ()
Kdo by čekal, že film o ztraceném páru bot bude takhle dobrý a emocionálně silný. Díky skvělým hereckým výkonům dětí jsem opravdu prožíval každou chvíli, kdy se kolem nich něco dělo. Navíc tento snímek ukazuje, že ne všude se lidem žije lehce, což je, dle mého, třeba stále připomínat. Ale nejsem si jistý svou touhou vidět film znova, proto jen čtyři hvězdy. ()
Hmm, tak tohle bylo příííjemné odreagováníčko od každodenních problémů :o). Příběh je tak krásně obyčejný, o obyčejných lidech, obyčejném životě, ALE s neobyčejným problémem a tím sou co jiného, než tenisky :o). Film uteče jako voda a člověk si jen říká, co všecko se může přihodit kvůli jednomu páru bot. Krásný je výlet z periferie města až do milionářské čtvrti, při kterém jsou ukázány tak obrovské rozdíly životních stylů. To celé samozřejmě ve dvou na kole a to i po dvouproudovce :o). Sourozenecká láska a obětavost z filmu doslova tryská, jen mi není jasný, proč si ty boty měnili tak daleko od školy, ale asi se v sandálkách styděli nebo co :o). Při závodech sem držel pěsti, aby to třetí místo dopadlo, leč nakonec skončil až první, smolař :o). Jedná se o opravdu moc pěknej a netradiční relax-film. No a úplně na závěr bych to viděl na song : Neposlušné tenisky já mám... :o). ()
Tohle se proste musi videt. Alespon jednou za zivot. ()
Krásný a velký film o malých věcech, navíc z prostředí exotického Íránu. Jenom škoda, že se v něm příliš tlačí na pilu, ta slzopudnost a snaha za každou cenu dojímat a litovat děti kvůli jejich strastím je očividná. I přes tento nedostatek musím říci, že se jedná o velmi povedený snímek, obzvlášť, když vememe v potaz, v jaké zemi byl natočen. Poukazování na sociální problémy společnosti určitě není v Íránu tak úplně snadné, za to mají tvůrci můj respekt. (HDrip, orig.) ()
Tretí svet a životné problémy, ktoré si ani nedokážeme predstaviť. Kto by povedal, že stratené topánky dokážu postaviť život na ruby. V dnešnej dobe liposukcií, prsných implantatov a hip-hopu je takýto film pekná pripomienka skutočných hodnôt a zároveň zrkadlom západnej civilizácii. 80% ()
Nádhera. ()
Krásný, smutný, citlivý příběh dětí, který je pro nás až vzdálený a neuvěřitelný. Moc hezky zahrané a hodně dojemné. ()
Malý Bobeš v Teheránu bez bot a v dikci filmu pro pamětníky...Není to cynismus, prostě jsem jen nesouzněl... ()
heská povítka ()
Poutavý film z nám méně známých končin světa, a sice chudinské čtvrti jednoho íránského města. Podařené dílo ze všech stran- kamera, herecké výkony, režie, hudba i scénář. Vše se vlastně točí kolem jediného tématu- bot, které bratr ztratí své mladší sestře. Komplikace, které s sebou ztráta přináší, jsou pak rozebírány v podstatě v průběhu celého filmu. Řeklo by se prostý příběh, který nemůže být zpracován nijak zajmavě. Ale opak je pravdou. V jednoduchosti je síla. Navíc dětští hrdinové umocňují vliv tohoto filmu na diváka a jeho city. ()