Psi

Zajímavý thriller o braní spravedlnosti do vlastních rukou, které se zvrhlo. Obyvatelé francouzského maloměsta se rozhodnou řešit zvýšenou kriminalitu v obci kontroverzním způsobem - pořizováním si bojových psů od místního chovatele (Depardieu). Ne každému se ale toto řešení líbí a společnost se tak záhy rozdělí na "pejskaře" a "antipejskaře" a škodolibé střety mezi oběma skupinami eskalují, až se zacyklí do bludného kruhu násilí, kdy každý odmítá ustoupit, protože "on si nezačal". Příběh je podaný značně zkratkovitou formou a s výjimkou trochy sugestivní africké hudby na začátku (úvodní podtitulkové záběry městečka mají díky ní luxusně znepokojivou atmosféru) a na konci filmu se obejde bez hudebního podkresu. (07.06.2016)

Zvláštní film o městě, kde bují kriminalita a místní se rozhodli čelit jí pomocí psů. Téměř každý má vlčáka od charismatického cvičitele Gérarda Depardieu, který je i vůdčí osobou ve městě a snaží se jej proměnit v jakousi minidiktaturu. To vše sledujeme očima nově příchozího doktora, který se snaží situaci porozumět. Mě na tom zaujalo to město. Byly to takové zvláštní špičaté novostavby a kolem spousta zeleně. Mělo to osobitý genius loci. Co se frakcí ve městě týče, tak ani jedna nebyla sympatická, ale víc jsem stranil pejskařské domobraně, než vandalům a pervertovi. Zvláštní atmosféra filmu se dost těžko popisuje, i díky zkratkovitému vyprávění, kde spousta věcí je spíše jen naznačena, ale doporučuji mu dát šanci, už jen díky půvabu Nicole Calfan. (06.02.2023)

Tuze zvláštní a vlastně i tuze zajímavý snímek, jejž jsem objevil v nabídce Netflixu. Považuji jej i za poměrně nadčasový svým tématem a pokládá otázky, na něž bych nedokázal odpovědět i při nejlepším vědomí a svědomí. Francouzská kinematografie mě opět potěšila, přesto se nedivím, že Psi nejsou zabarveni červeně, věřím, že diváky dokáže rozdělit. (01.08.2021)

Dnes už pomerne naivne pôsobiaci film, ktorý ale v záverečnej dvadsaťminútovke dokázal pripraviť celkom prekvapivé vyústenie udalostí a všetkých dejových línií. Problém sú ľudia, nie psi, tie sú len zbraňou v ich rukách. To je myšlienka, ktorá je nám pre istotu aj explicitne naservírovaná, keby sme náhodou nepochopili. Alebo aspoň doboví diváci a asi aj preto nie sú Psi tak nadčasovým filmom, akým byť mohli. Gérard Depardieu mi so svojou mustážou a frajerským výrazom pripomenul Pavla Zedníčka. (19.07.2019)

Jedna z plošin Deleuzovy filosofie se jmenuje "Stávání se zvířetem". Film Alaina Jessuy označený lakonicky "Psi", přestože je o lidech, je pro toto dobrým příkladem. Nechci to rozvádět jen dorbný poukaz: Mladá žena, která kastrovala násilníka zuby svého psa, byla sama oním kastrujícím psem. Pan Morel (Gérard Depardieu) svoji přeměnu v psa absolvoval jako první a vytýčil schůdnoou cestu i pro ostatní... Film skutečně trpí nedotaženou režií. Ani začlenění "Senegalců" nebylo koherentní, přestože bylo účelné. (16.07.2020)