Otec a otec

Další vynikající komedie z dílny Francise Vebera, tentokrát nás dokázal situovat do situace, kdy matka vyšle dva údajné otce aby našli svého syna. Oba samozřejmě souhlasí aniž by tušili že se jedná o tutéž hledanou osobu. Nastává tak vodopád komických situací, není nouze o rány pěstí a ke slovu se dostanou i Depardieho známé hlavičky. Zjišťuji že s přibývajícím počtem repríz je takhle komedie čím dál tím lepší. 80% (18.09.2007)

Opravdu výborný francouzský snímek s depresívním Pierre Richardem a ještě štíhlým bojovným Gérardem Depardieu - napůl komedie, napůl poučný film ze života. Dva typově zcela odlišní staří mládenci jsou totiž přinuceni svou dávnou milenkou pátrat po svém údajném synovi nyní pubescentovi na útěku z domova. Režisér Veber dokázal vytěžit maximum z tragikomických situací. Ukázka je ze scény v baru - "hlavička": http://www.youtube.com/watch?v=vXvoUT_7J2k (03.04.2010)

Richard a Depardieu byli skvělá komediální dvojice. Díky nim se v Otec a otec vytvořila krásná rovnováha – není to ani příliš bláznivé jako některé Richardovi filmy, ale ani příliš vážné, jako některé filmy Depardieuovy. Oba aktéři dokázali uvěřitelně podat lehce neuvěřitelnou historku o dvou chlapících, kteří se vydávají hledat svého potomka. Jejich cesta není jen výprava za ztraceným synem, ale také výprava za smyslem vlastního života (napsané to zní pateticky, zahrané ani trochu!). (13.08.2005)

V 70. a 80. letech se u nás hodně chodilo na Pierra Richarda. Člověk si tady připadal jako blázen, a tenhle každým coulem sympatický kudrnáč mu dodával uklidňující pocit, že i v daleké Francii je na tom někdo podobně. A k tomu ještě dokázal člověka slušně rozesmát, což se cení vždycky. Z jednoho i druhého důvodu vidím proto tyhle filmy jako nadčasové. Pamětník je zároveň taky rád lehce nadhodnotí, a to bez přílišných výčitek svědomí - nostalgie mu už takto velí. Otec a otec možná není úplně nejlepším filmem Velkého blondýna, ale já ho mám nejradši. Vzpomínka na skvělý rok 1986 (osmnáct je vám holt jen jednou), na návštěvu krnovského kina s přáteli (dávno zmizelými v propasti času), a konečně na samotný film (myslím, že je fakt dobrý) - to všechno dělá svoje. [Dokonce si dodnes pamatuju na předfilm: Byl o Haileyově kometě. Zpívali tam něco jako "blíží se kometa, bude konec světa". Moc pěkné představení to bylo léta onoho, jen co je pravda.] (01.05.2007)

Druhé společné dílo komediální dvojice Pierre Richard a Gérard Depardieu pod taktovkou Francise Vebera zaútočilo na moji bránici ještě o chlup více než předchozí snímek Kopyto. Opět jednoduchá zápletka dotažená k dokonalosti výběrem hlavních představitelů, kteří tento lehce kriminální příběh doslova táhnou, neskutečně to mezi nimi jiskří a hází jeden vtipný dialog za druhým. Moje hodnocení 80%. (08.12.2016)