Jean od Floretty

První část dvoudílného filmu podle románu Marcela Pagnola je skutečným blazámem na duši. Prosluněná provence, kde se pěstují květiny a v houfu pobíhají množící se králíci. Do idyly je však daleko. Je zde Cesar Soubeyran, který by rád získal sousedovu půdu, kde je skrytý pramen. A nezastaví se před ničím. Jeho synovec je strýci podobný, ale občas o své špatné povaze dá zapochybovat. Také tu je hrbáč Jean, původně výběrčí daní, který se oproti předpokladům usadí a neznalý praxe, chce zbohatnout na základě matematických příruček. Občas se zadaří, ale nakonec dopadne zle. Naopak film dopadl výtečně. To vše na mne skutečně kladně zapůsobilo. Chybí jen ukončenost, ale v očekávání druhého dílu Manon od pramene se nechám překvapit a první část ohodnotím absolutoriem. Oni si to páni Montand, Depardieu a Auteuil zaslouží. A nejen oni. (10.05.2009)

Škoda, že předloha byla jasně daná, protože asi každý, kdo se na film dívá si přeje, aby se nakonec hrbatému Jeanovi podařilo překonat překážky od místních darebáků, aby mu často pršelo a hlavně, aby došel na to, že na jeho pozemku je pramen. Tomu ale tak není a tak se ubohý Jean protlouká nástrahami života víceméně neúspěšně až do brzské smrti. Vynikající výkony herců, ať už těch vysloužilých, nebo těch začínajících. (18.08.2008)

Zatím mám za sebou první část, a smekám nad vším, co Claude Berri dokázal. Atmosféra, prostředí, kamera, herci, a samozřejmě Pagnolův silný příběh, to vše na výbornou. Pochvala míří i do dabingového studia České televize, protože pánové Munzar, Donutil a Novotný rozhodně nezklamali. Kdo z nás by nechtěl žít v Provence a chovat králíky! Gerard asi nikdy nezažil víc fandění. (27.07.2014)

Dalsi kvalitny film z europskej kinematografie, kam bez debaty patri aj Cinema Francaise. Sice u mna je este vyssie British Cinema, Cinema Espagna a Cinema Italiano spolu so Skandinaviou, ale Francuzi tiez natocili par kultov /v hororoch su Francuzi uplni zabari, no ale to tuna nepatri/. A Jean od Floretty od rezisera Claude Berriho /Uranus 1990, Germinal 1993/ je toho krasnym dokazom. Filmu vladne krasna preslnena Provence, ktora ma ale tvrde podmienky na zivot. Ludia su tu neuprosni, nielen xebe, ale aj k susedom. Uvod filmu divaka navnadi, nuda nehrozi a bola pekne stlacena na minimum. Skoda potom, ze uprostred snimku sa nuda preca len dostavila a rezia az sklzla do priemernosti. Depresivne je vykreslena tema "clovek cloveku vlkom" - teda o nejakej harmonii, klude a vyrovnanosti sa tuna moze tak akurat snivat. Gerard Depardieu /Dva Muzi ve meste, Preparez Vos Mouchoirs/ sa predstavil v roli hrbaca, ktory sa snazi zveladit podu po predkoch a dobyva jej bohatstvo aj za cenu osobneho nasadenia. Namiesto uznania a pochvaly vsak zozne len posmech susedov a okolia. Okrem Depardieu-a sa tu predstavil aj Daniel Auteuil /Nenapravitelni 1980/ a Yves Montand /Brany Noci, Mzda strachu/. Zaver filmu je neskutocne depresivny : namiesto spravodlivosti zvitazila nespravodlivost, depresia a smutok. Claude Berri ako reziser natocil podla mna svoj najlepsi film : 100 % (11.08.2015)

První díl jednoznačně táhne příběh o tragédii Depardieuho, která i přes to, že ho nemám rád, na mě hluboce zapůsobila. Jednoduché drama o sousedké závisti, která dokáže eskalovat v neskutečných rovinách mě prostě dostalo. Životní role? Asi všechny hlavních postav.. ale nejspíš to je klišé. Natěšenost na druhý díl maximální. (01.04.2015)