Jean od Floretty

Velkolepě a nonšalantně vyprávěný příběh o drsnější tváři francouzského venkova první poloviny 20. století. Provence je krásná země mnoha půvabů, ale je to také tvrdý kraj, díky svému klimatu a vyčerpávajícímu letnímu žáru. Tomu, kdo s krajem dokáže spolupracovat, nabízí oblast své bohatství a krásu. Sebenepatrnější zaváhání však dokáže krutě potrestat. A pak je tu ještě důležitý lidský faktor: nedůvěřivost, odtažitost a zdánlivá neochota usedlíků vůči nově příchozím, hamižnost, sobectví a zákeřnost při honbě za vlastní a rodinnou prosperitou. Krutě se dokáží chovat lidé pro své předsudky, pro svou vypočítavost, pro svůj pozérský sklon při přezírání nových osadníků, pro svůj strach z neznáma a neznámých, pro svou neochotu zaplést se do cizích sporů, pro svou pohodlnost, pro svůj prospěch, pro svoji zbabělost, pro svou závist, pro svou zakořeněnou nenávist. Úředník a hrbáč Jean Cadoret alias Jean de Florette (skvělý Gérard Depardieu) je životním optimistou, který přes úkladné nástrahy i nepřízeň okolností, dokáže s neutuchajícím nadšením bojovat za svůj sen o lepším a kvalitnějším životě své rodiny. V souladu s přírodou, v souladu s krajinou, v souladu s přirozeností, v souladu s bojovností, v souladu s vesmírem. Je srážen k zemi, aby pokaždé znovu vstal a neohroženě bojoval proti osudu i proti pokrytectví, přetvářce, škodolibosti a kladeným nástrahám. Vždy s úsměvem, s elánem, s nadějí, se ctižádostí, s bojovností. A s nadšením, které je pro něj i ránou osudnou, snad i poslední ránou z milosti. Jeho protivníky jsou zámožný statkář Cesar Soubeyran (skvělý Yves Montand) a jeho trochu prostoduchý synovec Ugolin (Daniel Auteuil), kteří se ve jménu slávy a bohatství rodiny a rodinného jména, ve jménu své vlastní prosperity a štědré budoucnosti postaví proti novému osadníkovi. Nikoliv veřejně a zpříma, ale postranně a zákeřně, s falší a přetvářkou. Jako supi čekají na svou vhodnou příležitost, aby se mohli zmocnit své vytoužené kořisti a opanovat bohatství krajiny. Z dalších rolí: Jeanova manželka Aimee (elegantní Elisabeth Depardieu), žena se stálým osobním kouzlem, Jeanova dcerka Manon (Ernestine Mazurowna), chytré, zvědavé a rozumné dítě, hluchá Amandine (Chantal Liennel), Cesarova hospodyně, či další obyvatelé oblasti Philoxéne (Armand Meffre), Anglade (Jean Maurel), či Pascal (Pierre-Jean Rippert). Vynikající drama v poetickém tónu tragédie temné stránky lidské duše. Velkolepé a strhující. (15.01.2013)

Rozhodně lepší než Tatínkova sláva, nicméně jsme se s manželkou nemohli zbavit dojmu, že ačkoli je zde vyprávěn dramatický příběh vraždy, nenávisti a posedlosti získáním vody, styl vyprávění je stále idylický a jaksi nezúčastněný jako v Tatínkově slávě. Kromě toho mi dojem kazilo nelogické chování postav. Jean by si za své vyběhnutí k místu exploze bezesporu zasloužil Darwinovu cenu. A opravdu by mě zajímalo, zda by někdo – jinde než ve francouzském románu – uvolňoval jím ucpaný pramen, pokud by se důkladně nepřesvědčil, že jeho bývalý majitelé odešli. (27.04.2017)

Že Provence umí být pořádně mrazivá, vím už z perfektního MR 73. V něm byl Daniel Auteuil respektovaná herecká hvězda, tady na sebe teprve upozornil. Zanechal velmi dobrý dojem, a dokonce se nebojím říct, že v jeho stínu zůstal jak mnohem slavnější Yves Montand, tak nastupující Gérard Depardieu. Jean od Floretty mi připomněl francouzské nemorální thrillery šedesátých let. Na začátku je neutrální úmysl, nebo alespoň pochopitelný. Sled událostí ale konatele postupně korumpuje, až nakonec dopadne jako zlosyn. Poetická atmosféra venkova, v niž se zdánlivě nemůže stát nic zlého, ještě zvýrazňuje nadcházející tragédii. (09.02.2013)

Musím sa priznať, že ma tento film o zatajenej vode nejako zvlášť nezaujal. Napriek hereckým výkonom, kamere, výprave a všetkému ďalšiemu o čom sa tu píše. Príbeh príliš jednoduchý a okrem toho nemám rád, keď sa niekto za niečím pachtí aj keď je všetko proti nemu. To sa mu potom buď nepodarí a je z toho smutná nuda alebo podarí a je z toho Hollywood. Ale otrocké vláčenie vody a zúfalá túžba po daždi ma dostali. Boli až živočíšne. Pomaly som sa za dážď modlil spoločne s Depardieuom. (07.09.2009)

Aby som načrtol, kto je Jean od Floretty, tak je to zhruba 35. ročný chlapík, ktorý má ženu a dieťa, a čoskoro sa presťahuje na statok, kde to bude smrdieť samými pretvárkami, najmä zo strany jednej osoby, ktorej ide o všetko, pričom mu pomáha veľký m-e-n-t-o-r, ktorý ho koriguje, čo a ako má robiť... V samom úvode vidím, ako Cesar so synovcom, Ugolinom, idú navštíviť brata - matky, Jeana, od ktorého chcú kúpiť pozemok. Nechce o tom ani počuť, v tom zoskočí dolu zo stromu, kde sa schyľuje k šarvátke, Cesar ho tresne hlavou o skalu, čo ho zabije, a tak to obaja naaranžujú tak, aby to vyzeralo na nehodu. Chlapíkov pozemok skrýva p-r-a-m-e-ň, ktorý by poskytol dostatok vlahy na plán Ugolina, ktorý by chcel pestovať karafiáty, čím by sa rozprávkovo nabalil, ak by ich začal húževnato predávať. A F-l-o-r-e-t-t-a je práve sestrou zabitého, už mŕtvou matkou Jeana, ktorý sa sem nasťahuje so svojou rodinou, aby zorganizoval univerzálny nový život, ktorý by si riadil pestovaním úrody, má geniálne plány, ktoré mu z časti vychádzajú, ale čo mu chýba, je v-o-d-a, ktorá na pozemku je, ale skrytá pred jeho zrakom, utajená, aby náhodou o nej nevedel, lebo vtedy by sa chamtivým ľuďom skrížili plány. Jean má na chrbte - hrb, ale inak, je to dobrák od kosti, že by dal aj to posledné. Slizký Ugolin sa s ním dá do reči, spriatelia sa, že mu začne Ugolin pomáhať, ale to len preto, aby vyzvedal, čo ide robiť, potom, keď dorazí za strýkom, Cesarom, tak mu všetko vyžvaní, čo sa dozvedel. Cesar je vlastne v pozadí, tichý pozorovateľ, ktorý pozerá a skúma. Všetko sa odohráva práve medzi Jeanom a Ugolinom, ktorému Jeanova žena a dcéra - absolútne nedôverujú. Zo Jeana sa vykľuje strašný w-o-r-k-o-h-o-l-i-k, ktorý drie do úmoru, typický predstaviteľ s-e-d-l-i-a-k-a, ktorý vidí len tu robotu. Len niekto mu hádže polená pod kolená... Závisť, nenávisť, pretvárka a vypočítavosť, to vystihuje POVAHU ľudí, ktorí sú všade okolo nás, nielen v Pagnolovej knihe. Jedná sa o výnimočný film s Yvesom Montandom v pozadí, v popredí, sú perfektní Daniel s Gérardom, ktorí do slova a do písmena, predvádzajú h-e-r-e-c-k-ý k-o-n-c-e-r-t, až ma mrazilo !!! Nekonečne prospešný film, ktorý dokonalo vystihol pravú podstatu myšlienky, a to, že chamtivosť, je, bola, a bude... Claude Berri a Bruno Nuytten sú BORCI !!! Po celý čas som mal divný pocit... Excelentné !!! Majstrovské !!! Nadčasové !!! Dúfam, že pokračovanie - Manon od prameňa, ( ktorá je vlastne dcérou, Jeana ), bude rovnako strhujúce, ako prvý diel, kde sa na konci dozvedela pravdu, určite viem, že ich nenechá na p-o-k-o-j-i... (20.06.2016)