Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Vittorio StoraroHrají:
Lou de Laâge, Niels Schneider, Melvil Poupaud, Valérie Lemercier, Yannick Choirat, William Nadylam, Elsa Zylberstein, Arnaud Viard, Jeanne Bournaud (více)Obsahy(2)
Fanny a Jean působní jako naprosto dokonalý pár. Mají vše, o čem ostatní sní. V profesním životě jsou spokojení, žijí v nádherném bytě v krásné pařížské čtvrti a zdá se, že jsou do sebe zamilovaní stejně, jako když se poprvé setkali. Vše ale změní jedno náhodné setkání. Když Fanny potká Alaina, svého bývalého kamaráda ze střední, bezděčně propadá jeho neodolatelnému šarmu. Její pocit štěstí a poklidu v idylickém manželství dostává trhliny. A s každou další schůzkou jsou si s Alainem bližší a bližší… (Bioscop)
(více)Videa (3)
Recenze (56)
Vlastně docela v pohodě. Ale mohl si dát nějakou, alespoň minimální práci s tím, aby ve scénáři nebyly takový brutální díry, kvůli kterým se film dějové úplně rozpadne a ve výsledku nedává smysl. Rad bych si myslel, že to mělo nějaký hlubší smysl, že za tím měla být nějaká symbolika, ale spíš mi to přišlo jako lenost. A strach kohokoli ze štábu, kdo četl scénář, prozradit Allenovi, že existuje taková věc, která se jmenuje internet. Francouzskou verzi Emmy Smetany samozřejmě instantne platonicky miluju. ()
Majster sa lúči. Zas vycibrenými dialógmi, vzťahovými eskapádami, fenoménom nevery aj náhody a to všetko s nádychom typického humoru. Nejde o dokonalosť typu Match Point, ale stále cítiť z toho Woodyho v každej molekule. Bude kinematografii ako takej veľmi chýbať, no nikto ho už nezmaže. Veľmi dôstojná rozlúčka. ()
Nejsem velkým expertem na dílo Woodyho Allena, ale myslím, že ani v tomto filmu nezklamal. "Do Říma s láskou" sice překonáno nebylo, ale jedná se o povedený snímek s pohyblivou kamerou a dlouhými záběry, což mám velice rád. Žánrově je to romantická konverzačka s kriminálním zlomem. Celkové vyznění je možná trochu hořké, ale jak říkám, zklamán rozhodně nejsem a za návštěvu multikina, kam chodím minimálně, to rozhodně stojí. ()
Můj první kontakt s Woody Allenem, který ve mně vznítil nemalý zájem o jeho předchozí tvorbu, jelikož Zásah štěstím žánrem spadá do mého vkusu, potrpím si na dobrém a uspokojivém provedení, což se tady dostavilo. Situace do které se postavy postupně dostávají sice působí jako klišé, ale právě Allenovou režií a volbou takové odlehčenější a napínané atmosféry působí celkové vyprávění příběhu neotřele a především svým humorem, který se tedy více rozjede od poloviny stopáže, dokáže bavit a to hlavně, pro mě, nečekanými zvraty, při kterých jsem doslova "vykulil oči". Scénář působí organicky a francouzština mi nakonec v nejmenším nevadila a pěkně decentně dokreslila francouzskou/pařížskou atmosféru! ()
Dvanáct let to je, co jsem viděl poslední film Woodyho Allena. A vlastně jsem jich ani neviděl moc - jen šest (nejnovější byl Match Point). Na tomto posledním (prý doslova posledním) allenově filmu mě zaujalo hodnocení v červených číslech na ČSFD, francoužština a z fotografií svěže vypadající hlavní hrdinka. Podíval jsem se na to bez detailnějšího čtení komentářů, recenzí a nejsem sklamán. V první části mě bavila ekvilibristicky-allenovsko povrchní společenská konverzace, uprostřed až sympatický cynizmus a chladnokrevný děj, který plynul podle "plánu", na konci nečekaně bizarní rozuzlení (přiznávám, název filmu se dá vyložit různě, já ho pochopil jinak a čekal jiný a možná cyničtější "happy end"). Když to shrnu, tak: 1) Příjemně přirozeně vypadající herecké výkony - až tak , že mi trochu vadila francouzština, neboť jsem musel sledovat i titulky a ne pouze tváře, 2) výborná režie a kamera, 3) naprosto dokonale padnoucí hudba. ■ Maximum nedávám, protože jsem ho nedal Purpurové růži z Káhiry, tak nemohu ani tomuto. ■ P.S. SPOILER !!! Čekal jsem, že vše projde a na konci bude hlavní hrdinka se svým manželem spokojeně žít dál, doslova "zasažena" masou životního štěstí. ()
Reklama